Česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně. Takovou stručnou definici lze najít v učebnicích a encyklopediích u jména Marie Majerová. V Úvalech, kde se tato žena v domku číslo popisné 18 na náměstí před 135 lety (v únoru 1882) narodila, chtějí ukázat její trochu jiný obraz. Ujala se toho členka letopisecké komise Lenka Mandová.

Čtěte také: Viktor Sodoma a Ben Christovao bavili na plese starší i mladé

Ta chystá brožuru a během pátrání po životních souvislostech přichází na stále nové a nové informace o Marii Majerové, rozené Bartošové. Takové, které se někdejšímu totalitnímu režimu jaksi nehodily do krámu. „Naše rodačka, česká spisovatelka, novinářka a feministka, by si konečně zasloužila nestranný pohled, i když pro ni nebude vždy pozitivní," uvedla autorka. Brožura je už téměř hotová a do léta by mohla být vydána. „Slýchali jsme o spisovatelce, která po II. světové válce přestala téměř psát, jen sbírala státní vyznamenání a nakonec byla pohřbena mezi nejvýznačnějšími soudruhy v Národním památníku na Vítkově. To bylo v lednu 1967, tedy před 50 lety. Chtěla bych se trochu šířeji zaobírat mladou Marií Bartošovou, její touhou po vzdělání," podotkla Lanka Mandová.

Neznámá fakta

O vyloučení Marie Majerové z KSČ v roce 1929 spolu se šesti dalšími význačnými spisovateli, kteří nesouhlasili s bolševizací strany pod novým vedením v čele s Klementem Gottwaldem, ví podle Lenky Mandové málokdo. S vyhazovem ze strany přišel i vyhazov z redakce.„Chtěla bych ukázat dychtivou dívku, která se vzdělávala v Praze i na pařížské Sorbonně. Chtěla bych dokázat, že o vynikající novinářce a spisovatelce se za Masarykovy republiky mluvilo jako o první dámě státu. Chtěla bych nastínit její zahraniční cesty, často ve funkci delegátky. Chtěla bych vysvětlit její feministickou činnost, když Ústava ČSR přiznávala ženám stejná práva, ale praxe byla jiná," řekla Mandová.

Autorka se prý na základě dokumentů a výpovědí pamětníků pokusila interpretovat chování Marie Majerové v 50. a 60. letech 20. století. A také popsat její vztah k Úvalům, její návštěvy města, její peněžní dary na rozvoj kultury v Úvalech.

Náměstí i rodný dům

Například v roce 1954 byl na rohu Husovy a Smetanovy ulice slavnostně otevřen Kulturní dům Marie Majerové. Ta na přestavbu přispěla vlastními značnými finančními dary.

Na náměstí, které se v době komunistické éry jmenovalo náměstí M. Majerové, stojí dodnes její rodný domek, jenž byl vyňat ze seznamu kulturních památek. Obyčejné až chudé obydlí rodiny Bartošovy by mohlo být nejen připomínkou spisovatelky, která rozhodně do české literatury patří, ale i svědkem architektury 19. století v Úvalech," dodala autorka připravované brožury Lenka Mandová.

Čtěte také: Maškary prošly městysem Cerhenice