VYBERTE SI REGION

Nové stanice metra ozdobí umělecká díla

Praha /FOTOGALERIE/ - Pražské metro kdysi patřilo k nejpůsobivějším na světě díky své výzdobě. Dnes už jsou lidé na mozaiky a reliéfy zvyklí a nevšímají si jich. A nová díla nevznikají. S metrem D by však měla přijít změna.

13.8.2016
SDÍLEJ:

Mozaika v pražském metru – stanice Flora.Foto: DENÍK/ Dimír Šťastný

Unikátní skleněné výtvory a sochy, ale také Lenin a další představitelé komunistického režimu zdobily a zdobí stanice pražského metra. Výzdoba vznikala díky takzvanému čtyřprocentnímu zákonu, jenž dával za povinnost věnovat čtyři procenta z rozpočtu každé veřejné stavby na vytvoření uměleckého díla, které ji mělo doprovodit.

Nejpůsobivější metro na světě

Po sametové revoluci byl pak zákon zrušen. I tak vznikla řada děl. „V základní fázi výstavby metra, tedy do roku 1991, se na jeho výzdobě vystřídalo 116 výtvarníků a bylo zrealizováno 112 uměleckých artefaktů," popisuje sochař Pavel Karous, jenž se v rámci projektu Vetřelci a volavky zabývá tímto uměním.

Výtvarníci se nepodíleli jen na výzdobě vyhrazených ploch, ale byli i spolutvůrci celého architektonického prostoru. „Z těchto důvodů patřilo pražské metro objektivně k těm nejpůsobivějším na světě," dodává Karous.

Na podobu metra se nevypisují soutěže 

Takové časy pražského metra už odvál čas a odborníci se shodují, že podoba nových stanic metra nemá vysokou kvalitu. „Architektura nových stanic je neaktuální a humpolácká. Působí, jako by byly postaveny v 90. letech v Krasnojarsku," říká sochař s tím, že je to dané tím, že se na podobu stanic nevypisují architektonické soutěže.

Situace trápí i náměstkyni pražské primátorky Petru Kolínskou, jež má na starost územní rozvoj. Post převzala po Matěji Stropnickém, který své další pokračování ve vedení města podmínil tím, že Praha bude po vzoru čtyřprocentního zákona povinně podporovat umění ve veřejném prostoru. Za to nadále neusiloval o post náměstka, díky čemuž se obnovila vládnoucí koalice.

Praha počítá s podporou výzdoby 

„Dvě procenta z každoročních kapitálových výdajů budou použita na realizaci uměleckých děl ve veřejném prostoru prostřednictvím soutěží," říká Kolínská. Jedno procento bude souviset s realizovanými stavbami, tudíž vzniknou díla s nimi spjatá.

„Ještě nás čeká debata, jakých staveb a rekonstrukcí se to týká. Něco jiného je, když se opravují kanály a jiná věc je rekonstrukce školy," doplňuje náměstkyně. Ač je výstavba metra D zatím spíše otázkou neurčité budoucnosti, tak by se právě stanic této linky měla podle Kolínské týkat povinnost podpory umění.

„Metro je přesně ten typ stavby, kde je to žádoucí," uvádí Kolínská, která nyní připravuje výtvarné soutěže na vzhled interiéru stanic metra D, jichž by se toto provázání s uměním mělo týkat. Metro by se tak po dvaceti letech mělo znovu dočkat uměleckých děl. Za tu dobu totiž i řada z různých mozaik, reliéfů či plastik z hromadné dopravy zmizela.

Hradčanská: Veškerá moc pracujícím 

S nástupem komercializace veřejného prostoru bylo v metru zničeno, odstraněno, prodáno nebo zakryto obchodem či reklamou 27 výtvarných artefaktů ve veřejném prostoru pražského metra, což je skoro čtvrtina úplného součtu děl.

Z očí tak kupříkladu zmizel světelný objekt před eskalátory na Náměstí Míru nebo reliéf hlavy V. I. Lenina ve vestibulu stanice Dejvická. Dnes na jeho místě stojí trafika. Naopak na nedaleké Hradčanské lze stále narazit na heslo „Veškerá moc v ČSSR patří pracujícímu lidu".

Problémy z odstraňováním 

„Umělecké díla z dob normalizace se odstraňují těžce, protože se na ně vztahují autorská práva a také bývají tak rozsáhlá, že by musely zmizet celé zdi," vysvětluje mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková důvod, proč i čtvrt století po sametové revoluci lze v hromadné dopravě narazit na takové výjevy.

Celkem vzniklo podle projektu Vetřelci a volavky díky zákonné podpoře umění jen v Praze okolo 1200 uměleckých děl. Často šlo o nepolitické artefakty.

Čtěte také: Pražský magistrát přerušil stavební řízení k metru D

Autor: Benedikt Lederer

13.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies