VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nové stanice metra ozdobí umělecká díla

Praha /FOTOGALERIE/ - Pražské metro kdysi patřilo k nejpůsobivějším na světě díky své výzdobě. Dnes už jsou lidé na mozaiky a reliéfy zvyklí a nevšímají si jich. A nová díla nevznikají. S metrem D by však měla přijít změna.

13.8.2016
SDÍLEJ:

Mozaika v pražském metru – stanice Flora.Foto: DENÍK/ Dimír Šťastný

Unikátní skleněné výtvory a sochy, ale také Lenin a další představitelé komunistického režimu zdobily a zdobí stanice pražského metra. Výzdoba vznikala díky takzvanému čtyřprocentnímu zákonu, jenž dával za povinnost věnovat čtyři procenta z rozpočtu každé veřejné stavby na vytvoření uměleckého díla, které ji mělo doprovodit.

Nejpůsobivější metro na světě

Po sametové revoluci byl pak zákon zrušen. I tak vznikla řada děl. „V základní fázi výstavby metra, tedy do roku 1991, se na jeho výzdobě vystřídalo 116 výtvarníků a bylo zrealizováno 112 uměleckých artefaktů," popisuje sochař Pavel Karous, jenž se v rámci projektu Vetřelci a volavky zabývá tímto uměním.

Výtvarníci se nepodíleli jen na výzdobě vyhrazených ploch, ale byli i spolutvůrci celého architektonického prostoru. „Z těchto důvodů patřilo pražské metro objektivně k těm nejpůsobivějším na světě," dodává Karous.

Na podobu metra se nevypisují soutěže 

Takové časy pražského metra už odvál čas a odborníci se shodují, že podoba nových stanic metra nemá vysokou kvalitu. „Architektura nových stanic je neaktuální a humpolácká. Působí, jako by byly postaveny v 90. letech v Krasnojarsku," říká sochař s tím, že je to dané tím, že se na podobu stanic nevypisují architektonické soutěže.

Situace trápí i náměstkyni pražské primátorky Petru Kolínskou, jež má na starost územní rozvoj. Post převzala po Matěji Stropnickém, který své další pokračování ve vedení města podmínil tím, že Praha bude po vzoru čtyřprocentního zákona povinně podporovat umění ve veřejném prostoru. Za to nadále neusiloval o post náměstka, díky čemuž se obnovila vládnoucí koalice.

Praha počítá s podporou výzdoby 

„Dvě procenta z každoročních kapitálových výdajů budou použita na realizaci uměleckých děl ve veřejném prostoru prostřednictvím soutěží," říká Kolínská. Jedno procento bude souviset s realizovanými stavbami, tudíž vzniknou díla s nimi spjatá.

„Ještě nás čeká debata, jakých staveb a rekonstrukcí se to týká. Něco jiného je, když se opravují kanály a jiná věc je rekonstrukce školy," doplňuje náměstkyně. Ač je výstavba metra D zatím spíše otázkou neurčité budoucnosti, tak by se právě stanic této linky měla podle Kolínské týkat povinnost podpory umění.

„Metro je přesně ten typ stavby, kde je to žádoucí," uvádí Kolínská, která nyní připravuje výtvarné soutěže na vzhled interiéru stanic metra D, jichž by se toto provázání s uměním mělo týkat. Metro by se tak po dvaceti letech mělo znovu dočkat uměleckých děl. Za tu dobu totiž i řada z různých mozaik, reliéfů či plastik z hromadné dopravy zmizela.

Hradčanská: Veškerá moc pracujícím 

S nástupem komercializace veřejného prostoru bylo v metru zničeno, odstraněno, prodáno nebo zakryto obchodem či reklamou 27 výtvarných artefaktů ve veřejném prostoru pražského metra, což je skoro čtvrtina úplného součtu děl.

Z očí tak kupříkladu zmizel světelný objekt před eskalátory na Náměstí Míru nebo reliéf hlavy V. I. Lenina ve vestibulu stanice Dejvická. Dnes na jeho místě stojí trafika. Naopak na nedaleké Hradčanské lze stále narazit na heslo „Veškerá moc v ČSSR patří pracujícímu lidu".

Problémy z odstraňováním 

„Umělecké díla z dob normalizace se odstraňují těžce, protože se na ně vztahují autorská práva a také bývají tak rozsáhlá, že by musely zmizet celé zdi," vysvětluje mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková důvod, proč i čtvrt století po sametové revoluci lze v hromadné dopravě narazit na takové výjevy.

Celkem vzniklo podle projektu Vetřelci a volavky díky zákonné podpoře umění jen v Praze okolo 1200 uměleckých děl. Často šlo o nepolitické artefakty.

Čtěte také: Pražský magistrát přerušil stavební řízení k metru D

Autor: Benedikt Lederer

13.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Derby Slavia - Sparta
52

Jako utržení ze řetězu. Slavia a Sparta byly na lovu v cizině

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies