Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O pořadech s dramaturgem České televize Ostrava Karlem Bělohlavým

Ostrava /ROZHOVOR/ - Dramaturg České televize Ostrava Karel Bělohlavý o pořadech Ta naše povaha česká a Postřehy odjinud v rozhovoru pro Deník říká: „Ani ta nejmodernější technika nedokáže nahradit přirozený kontakt s lidmi."

30.1.2016
SDÍLEJ:

Z natáčení Postřehů odjinud. Zleva kameraman Zdeněk Úlehla, režisér Jaroslav Večeřa a Karel Bělohlavý.Foto: Česká televize

Šedesátiny ostravského studia někdejší Československé a později České televize jsou důvodem k ohlédnutí za úspěšnými pořady, které se v minulosti na obrazovce objevily, anebo se stále vysílají a těší se divácké přízni. 

Deník v této souvislosti připravil malý seriál k tomuto jubileu. 

Začínáme rozhovorem s dramaturgem ČTO Karlem Bělohlavým, který stál zprvu s Vlastimilem Putkem a později s Peterem Daníkem v čele jedné z tvůrčích skupin ostravského televizního studia.

Do povědomí diváku jste se především zapsal jako spolutvůrce televizních cyklů Ta naše povaha česká a Postřehy odjinud. Jak vlastně oba pořady vznikly?

Ta naše povaha česká původně nebyla vymyšlena jako cyklus. Když jsme po Listopadu 1989 začali jezdit natáčet za hranice naší země a mapovali osudy našich krajanů, nemohli jsme si nevšimnout mnoha rozdílů, především v mentalitě a chování lidí v západních zemích. Všichni nám připadali tehdy vstřícní, ochotní, usměvaví, tolerantní, jejich vztah ke starým a postiženým lidem, žádné náznaky xenofobie, závisti, nic pro nikoho nebyl problém.

Snad nejvíce to bylo markantní na silnicích, žádní agresivní řidiči, jen ohleduplnost a slušnost. I jednání policistů bylo rozdílné, několikrát se nám stalo, že jsme se dopustili přestupku, například při nevhodném parkování, ale místo pokuty nás čekalo slušné vysvětlení s úsměvem. Takové situace jsme vždy komentovali slovy, že to by se u nás stát nemohlo…

A tak nás napadlo natočit dokument o české povaze, kde bychom na tyto rozdíly poukázali. Zjistili jsme ale, že jeden film na to nebude stačit. Netušili jsme však tehdy, že tím vznikne jeden z nejdéle vysílaných cyklů České televize. Za bezmála dvacet let existence jsme natočili přes čtyři stovky dokumentů a získali mnoho cen u nás i v zahraničí, včetně nejprestižnějšího Trilobita. Témata celá ta dvě desetiletí přinášel každodenní život.

Karel Bělohlavý a Jan Šmíd v Los Angeles při natáčení Postřehů odjinud. Je asi škoda, že Ta naše povaha česká zmizela z obrazovky. Zvláště dnešní doba by si určitě takový typ pořadu zasloužila. Proč vlastně zanikl?

Nic nemůže trvat věčně, to je přirozený vývoj. Přicházejí noví lidé, nové nápady, nové pořady. I když si myslím, že témat do cyklu o české povaze bychom i dnes našli dost.

To cyklus pořadů Postřehy odjinud se stále vysílá, což je, myslím, dobře…

Na počátku zrodu cyklu Postřehy odjinud stál Karel Kyncl. S tímto legendárním rozhlasovým zpravodajem, publicistou a spisovatelem jsme natáčeli v roce 1993 jeho portrét v tehdejším působišti, v Londýně. A protože tehdy v Českém rozhlase byl velice populární pořad Zápisník zahraničních zpravodajů a v něm každý týden přímo exceloval Karel Kyncl svými fejetony, nabídli jsme mu, že natočíme televizní podobu jeho příspěvků. A on souhlasil. Tehdy vzniklo 26 dílů cyklu Postřehy Karla Kyncla ( mimochodem právě nyní vysílá Česká televize jeho už několikátou reprízu). Od této zkušenosti už byl jen krůček ke vzniku cyklu Postřehy odjinud, jejichž protagonisty byli a jsou zahraniční zpravodajové Českého rozhlasu, ale i další známé osobnosti. Cyklus už trvá více než dvacet let, zmapoval takřka všechny evropské země, natáčeli jsme i v USA, Austrálii a Jižní Koreji a zatím jsme natočili více než pět set dílů tohoto cyklu. Vždy jsme se snažili přinášet novinářské pohledy na dané země, na životní styl, zvyky, tradice, mentalitu, ale třeba i gastronomii. Díky nadčasovému obsahu jednotlivých dílů jsou Postřehy nejreprízovanějším pořadem České televize, současné i starší série v programu najdeme i třikrát v jednom dni.

Podle čeho si vybíráte země, kde Postřehy odjinud natáčíte ve spolupráci s Českém rozhlasem? A který je váš nejoblíbenější zahraniční region?

Postřehy odjinud nevznikají ve spolupráci s Českým rozhlasem, pouze využíváme jako autory jeho zahraniční zpravodaje, redaktory a spolupracovníky. Jsem v neustálém kontaktu s těmi nejznámějšími, jako jsou Jan Šmíd, Jaroslav Skalický, Marie Woodhamsová, Vladimír Kroc nebo Petr Voldán. Už jsme natáčeli několik sérií i s Milanem Fridrichem, bývalým rozhlasákem, který je nyní ředitelem programu České televize nebo s Miroslavem Karasem, zahraničním zpravodajem České televize. Společně vymýšlíme a tipujeme další destinace, kde jsme ještě netočili, aby nové série byly pro diváky zajímavé a atraktivní. V lednu skončilo vysílání nové série z Austrálie, kde jsme natáčeli s Vladimírem Krocem, nyní se vysílají Baleáry očima Jaroslava Skalického a pak bude následovat nejnovější série Jižní Korea očima Petra Voldána. Je nesmírně zajímavé a poučné poznávat život v jiných zemích a zprostředkovávat tyto poznatky našim divákům, ale pokud se ptáte na nejoblíbenější region, asi by to bylo Irsko a Francie.

Můžete představit štáb lidí, který Postřehy odjinud připravuje?

U zrodu cyklu jsme stáli společně s režisérem Jaroslavem Večeřou, se kterým jsme natočili až na několik výjimek všechny série. Kameramani se střídají, začínal s námi Zdeněk Úlehla, pak to byl Kiko Keteleš, Karel Kajfosz, Petr Kožušník a nyní už několik let je kmenovým kameramanem David Karas. Neodmyslitelnými členy realizačního týmu jsou i produkční, nejprve s námi Postřehy připravoval Vlastimil Putek, pak Peter Daník, po něm Ivo Hranický, David Urbášek a nyní už několik sérií připravuje Simona Nováčková. Všem patří obrovský dík, protože produkovat takový typ pořadu natáčený v zahraničí je hodně náročné.

Jak dlouho pracujete v České televizi?

V České televizi jsem začal pracovat 1. ledna 1988 a prakticky celou dobu se zabývám publicistikou a dokumentaristikou. Kromě uvedených pořadů jsem se podílel na vzniku cyklů, jako byly Osudové okamžiky, Zašlapané projekty, Zapomenuté výpravy, Folkaři nebo Géniové, blázni a pábitelé. Celkem je to několik tisíc pořadů.

Jak vnímáte narozeniny ostravského studia? V čem se televize podle vás mění k lepšímu?

Televize jako médium zaznamenává obrovský vývoj a pokrok především po technické stránce a digitalizaci a přiznávám se, že už některé změny ani nestihnu zaznamenávat. Například dříve jsme jezdili natáčet s velkou kamerou a nezbytnou součástí zavazadel byla obrovská bedna kazet a velké těžké kufry s reflektory. Dnes obrazně řečeno má kameraman v kapse několik paměťových karet a světlo o velikosti menší bonboniéry. O stále nových počítačových technologiích ve střižnách se asi nemusím zmiňovat, to už je úplná samozřejmost, nicméně kontakt a práci s lidmi to stejně nenahradí.

Autor: Břetislav Uhlář

30.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policisté na preventivní akci s chodci.
8

Nejen za tmy. Chodci musejí „svítit“ i přes den

Petra Erbanová
DOTYK.CZ
6

Kulka ze samopalu zasáhla koleno, se sportem byl nadobro konec

Fotbalový agent Zíka: Ovlivnění nominací? Blbost. Jarolím patří k nejlepším

/ROZHOVOR/ Bylo to vážné obvinění. Karel Jarolím si podle faktického předsedy fotbalové asociace nechal „radit“ při nominacích do národního týmu od agentů. Toto tvrzení Romana Berbra však vyvrací „třetí“ strana: významný agent Pavel Zíka.

Kontroverzní spot? Blok proti islamizaci tvrdí, že ČT narušuje přípravu voleb

/VIDEO/ Blok proti islamizaci (BPI) podal trestní oznámení na Českou televizi (ČT). Subjektu kandidujícímu ve sněmovních volbách vadí, že televize omezila počet politických stran zastoupených v závěrečné předvolební debatě. 

AKTUALIZOVÁNO

Změna v rakouských volbách. Sociální demokraté jsou nakonec druzí

Sociální demokracie poskočila v předčasných rakouských parlamentních volbách na druhé místo, ačkoliv se po neděli zdálo, že bude až třetí. Vyplývá to z předběžných konečných výsledků, které dnes v noci zveřejnilo rakouské ministerstvo vnitra. Změna nastala po započtení více než 750 tisíc korespondenčních hlasů.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení