VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Od majora Zemana k superstar a zpátky

Praha - Listopad 1989 přivedl na scénu nové i po léta zakazované umělce. Poslední roky však narůstá i nostalgie po předrevolučních časech

10.10.2009 17
SDÍLEJ:

Český prozaik, dramatik a publicista Ivan Klíma.Foto: DENÍK/ Jaroš Milan

Návrat starých známých – i tak by se dal nazvat posun na kulturní scéně, kde v posledních letech znovu potkáváme tváře a projekty, jež se z ní před lety vytratily. Blížící se 20. výročí sametové revoluce probouzí otázky, jak se kultura za ten čas proměnila. Co nového jí svoboda přinesla, co vzala, co naopak zůstalo – nedotčeno dobou a proměnou vkusu.

„Revoluce přinesla hlavně svobodu, to je její největší devíza,“ potvrzuje spisovatel Ivan Klíma, který se od disentu, kdy se živil hlavně manuální prací, dostal na post ceněného autora, vydávaného hojně v zahraničí. „Svobodu potřebuje každý umělec – to je základ. Něco ale kultuře i vzala – rozvoj tržní ekonomiky přinesl existenční problémy kultury, které stát neřeší vždy právě ohleduplně a prozíravě,“ tvrdí spisovatel.

První léta po revoluci přinesla rozmach soukromých iniciativ, jako jedna z prvních (zpočátku dokonce načerno) vznikla filmová společnost Bonton, po ní následovaly další. A podobně se začaly probouzet i jiné oblasti kultury – televize, divadlo, hudba, literatura. Ekonomický tlak postupně dolehl na všechny, navzdory tomu se však během let dařilo a daří přivádět k životu řadu zajímavých projektů – ve filmu, literatuře, výtvarném umění…

Nové formáty i známé tváře

Knih dnes vychází ročně kolem dvanácti tisíc, filmů se točí přibližně dvacítka, divadelní prkna nabízejí kromě běžných inscenací i osobité několikahodinové projekty a komorní hry v soukromých produkcích.

Hudební agentury se předhánějí v pozváních zahraničních muzikantských hvězd napříč všemi žánry. V Česku jsme přivítali opakovaně Boba Dylana i Rolling Stones, koncerty tu uspořádaly Madonna i Kylie Minogue. Přijel Tom Waits i Leonard Cohen – a takoví Jethro Tull, ti už se k nám vracejí jako domů.

Na televizní obrazovky vtrhly nové formáty: reality show, soutěže, sitcomy (Výměna manželek, Big Brother, VyVolení, Trosečník), trh zaplavily nejrůznější portréty známých osobností a rozhovory s celebritami různé kvality. Objevili se noví autoři, řada známých tváří si ale udržela svou pozici.

Nejtypičtějším představitelem, sbírajícím před revolucí i po ní své další a další trofeje, je Karel Gott. Podobnými stálicemi jsou Helena Vondráčková, Jiří Korn, Jiřina Bohdalová, Viktor Preiss, Josef Abrhám, Petr Nárožný a další herci – někteří z nich i díky seriálovým rolím, jež je udržují v povědomí diváků.

Kontroverzní i milé návraty

Na obrazovky se po počátečních rozpacích prvních let vrátily seriály z předrevoluční doby, jejichž nástup provázely vzrušené debaty. Vzpomeňme na reprízy 30 případů majora Zemana v České televizi (seriál pak úspěšně uváděla i Prima), které odstartovaly sérii dalších návratů – zavrhované socialistické seriály poplatné době Inženýrská odysea či Žena za pultem převálcovaly obrazovky a jejich nasazení mělo jediný jasný motiv – boj o diváka a peníze.

Vrátil se i Festival politické písně v Sokolově – někdejší přehlídka totalitní hudební scény (mimochodem, hrávali na ní i Olympici, další z těch, co dokázali neztratit se ze scény), tentokrát ovšem v recesistické podobě. Zahajoval ho Ivan Martin Jirous a moderátorkou akcí byla Ester Kočičková…

Vcelku elegantně a neurážlivě připomíná uplynulé roky (byť s větším časovým záběrem) i původní seriál České televize Vyprávěj, ohlížející se za dobou, kdy naši dědové či tátové používali nejrůznější úskoky, proč nemohou podepsat přihlášku do komunistické strany.
Podobně zaměřený byl i dokumentární cyklus Retro, mapující osobitým způsobem design a trendy v Československu po roce 1948, který přinášel půvabné vzpomínky na bakelitové stolečky, punčochy s věčnými oky a umělohmotná céčka.

Je to už historie, a nad lecčím se lze shovívavě usmát. Koneckonců, jak říká Ivan Klíma: „Být dramaturgem, majora Zemana bych už dnes nevysílal. Na druhou stranu, v televizi běží tolik špatných a výchovně nebezpečných pořadů, že se mezi nimi i Zeman ztratí.“ Možná. Na všechno bychom ale zapomínat neměli. Už proto, že paměť je krátká a historie se ráda opakuje. A návrat ke starým totalitním časům s cenzurou by si přál asi málokterý umělec.

Proměny televizní zábavy

Marta Kubišová: Češi nestačili získat politický vkus

Česká společnost by se už neměla nechat mást a měla by si uvědomit, jaké hodnoty jsou pro ni do budoucnosti důležité, říká zpěvačka Marta Kubišová.

Česká společnost si letos v listopadu připomene dvacet let od nabytí svobody. Myslíte, že máme co slavit?
Rozhodně. I když česká demokracie, jak se vyvíjí, je typicky juvenilní demokracií a dalo by se jí leccos vytýkat, těch dvacet let svobody je určitě znát. Alespoň na mladší generaci.

Co jsme podle vás získali a co naopak ztratili?
V každém případě jsme získali svobodu. Ovšem svoboda je někdy bezbřehá, takže si ji lidé vykládají jako „cochcárnu“.

Nebyli jsme až příliš „sametoví“? Nebo je dobře, že jsme těmi roky prošli jakžtakž se ctí a bez věšení na lucerny?
Já nepatřím k zastáncům té tvrdší linie, jsem pro to, aby se každý vypořádal se svým vlastním svědomím. Mnozí z těch, kteří za totality ubližovali druhým, byli bohužel po revoluci rychlejší než ostatní a teď už je nikdo nedohoní.

Jak se za oněch dvacet let proměnila domácí kulturní scéna?
Na tuto otázku nemůžu dost dobře odpovědět, protože jsem dost zaměstnaná a nemám čas kontinuálně sledovat, co se zlepšilo nebo zhoršilo. Faktem je, že ubylo námětů. Za totality měl člověk konkrétního nepřítele a dělal dvojsmysly. Tím nemyslím komunální satiru, ale díla, která bylo možno číst více způsoby. Skládala se z několika vrstev, a přitom si v nich diváci a posluchači přišli na své.

Jak vnímáte fakt, že se dnes řada někdejších prorežimních umělců oklepala a znovu tvoří, dramaturgové vrací do programu seriály typu majora Zemana a podobně?
Víte, já říkám, že Češi nestačili získat politický vkus. A tím je řečeno vše.
Jak můžete někomu mít za zlé, že to chce vidět? Každá generace považuje tvorbu z dob totality za něco jiného, vnímá ji odlišně, takže je to sporné. Ale řeknu vám, že když se v rámci televizního archivu objeví na obrazovce stará znělka zpráv, co se vysílaly za totáče, musím to okamžitě vypnout, protože se mi fakt zvedá žaludek. Já jsem na to alergická. Zrovna tak jsem byla po sametové revoluci alergická na zelené uniformy, protože my jsme od těch policajtů opravdu nezažili nic dobrého.

Dotýká se vás jako člověka, který za totality nemohl vykonávat své povolání, že lidé kdysi zaprodaní režimu dnes mají stejné možnosti jako vy?
Tak to víte… Tuhle otázku dostávám od začátku devadesátých let, ale už tehdy jsem si řekla, že si nemůžu hrát na soudce. Když mi vytýkali, že jsem v roce 1994 souhlasila s comebackem tria Golden Kids, říkala jsem: Pozor, tihle lidé mně neublížili! Vy je nemůžete a priori soudit za to, že jsem nemohla pracovat, protože já měla s bývalým režimem řízení na delší dobu. A kdyby na to přišlo, mohla jsem se s ním domluvit. Jenomže jsem na to neměla sílu ani chuť.

Co byste přála české společnosti do dalších let?
Rozhodně bych jí přála, aby se už dál nenechala mást a uvědomila si, jaké hodnoty jsou pro ni do budoucnosti důležité. Kdybychom totiž nechali volbu a vládnutí pouze na těch velkých stranách, jak se nyní vyprofilovaly, byla by to naše zkáza. Tudy cesta vážně nevede. Politická scéna se musí nějakým způsobem renovovat, protože jak jsou teď karty rozdané, to je pro národ absolutně nečitelné. Lidé budou tápat, nebo k volbám vůbec nepůjdou, což nás zavede na samý okraj Evropské unie. Jinou šanci už ale nemáme a nedostaneme. (ska, mib)

Autor: Jana Podskalská

10.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 17
SDÍLEJ:
Mumie.
5 14

Nová fakta o buchlovské mumii. Nejde o tělo muže

Žralok způsobil paniku na mallorské pláži
2 6

Ke břehům Mallorky připlul žralok. Lidé se s křikem vrhali ke břehu.

Láďa Hruška: Žádná z mých knih není obyčejná a vždy je převratná

/ROZHOVOR/ Nejradši hledá inspiraci mezi lidmi, třeba v hospodě, na ulici. Má k tomu dostatek příležitostí, denně se na něj obracejí lidé s dotazy, názory, postřehy. Rád si je vyslechne, sám sebe totiž považuje za průvodce pořadem, nikoli moderátora či profesionálního kuchaře. Emotivní introvert Láďa Hruška svou práci považuje za zábavu a koníčka. Rád překvapuje. I proto nedávno vydal knihu receptů a rad nazvanou Revoluce v grilování…

AKTUALIZUJEME

V Kolumbii se potopila loď se 170 turisty na palubě

/VIDEO/ Ve vodní nádrži Guatapé na severovýchodě Kolumbie se potopila čtyřpatrová turistická loď Almirante se 170 pasažéry. Úřady zatím potvrdily devět obětí, 28 lidí se stále pohřešuje.

Vláda posoudí změnu volebního zákona reagující na spor Drábové

Změnu volebního zákona, na jejímž základě by nově vysocí představitelé státních orgánů mohli být zároveň krajskými zastupiteli, dnes projedná vláda. Poslanecký návrh podporovaný ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) vznikl na základě sporu jeho úřadu o mandát předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové ve středočeském zastupitelstvu. Pře vznikla kvůli odlišnému znění volebního a služebního zákona, Drábová se funkce zastupitelky vzdala po slibu vrcholných politiků, že zákon změní.

Buďte rychlí na zemi i na vodě. K tomuto Lamborghini dostanete rychlostní člun

Tento výhodný balíček auta a člunu ladí jak rychlostí, tak stylem. U jednoho floridského prodejce se totiž objevilo Lamborghini, ke kterému dostanete i stejně šílený a rychlý člun. Nabídce však odpovídá i cenovka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies