VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Olga Havlová dodnes zůstává vzorem, říká Milena Černá

Mladá Boleslav - Celkem třiatřicet černobílých fotografií, jejichž ústřední postavou je bývalá první dáma Olga Havlová. Přesně taková výstava začala v mladoboleslavské knihovně v oddělení pro dospělé čtenáře a nese příznačný název Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové. Expozice připomíná smutné dvacáté výročí, kdy manželka prvního československého prezidenta Václava Havla zemřela. Výstavu během pěti let zhlédli obyvatelé téměř čtyřiceti měst v České republice. Pro zahraniční zájemce byla přeložena do angličtiny, v současné době je vystavena ve Varšavě a Budapešti.

11.1.2016
SDÍLEJ:

Milena Černá, odstupující ředitelka Výboru dobré vůle, při vernisáži v knihovněFoto: Lucie Růžková

„Olgu Havlovou jsem poznala v roce 1966 a už tehdy jsme si byly dost blízké.V roce 1993 jsem s velkou vděčností přijala nabídku, abych se stala ředitelkou Výboru dobré vůle," líčí vzpomínky na bývalou první dámu Milena Černá, která ve vedení strávila neuvěřitelných dvacet let.

Jak říká, není lehké uzavřít tuto etapu života, na druhou stranu byla do této role Olgou Havlovou doslova povolána, a tak se funkce ředitelky nadace zapsala opravdu hluboko do jejího nitra.

„Výstava, kterou jsme nainstalovali do prostoru městské knihovny, putuje po českých městech už pět let a všude se setkává s obrovským ohlasem," pokračuje Milena Černá. S nápadem ale před lety přišla Monika Granja, nynější nová ředitelka nadace. Tehdy se jí v hlavně zrodila myšlenka, že by bylo fajn najít staré fotografie Olgy Havlové a uspořádat výstavu.

Těžká realizace

„Musím říct, že realizace bezesporu skvělého nápadu byla nesmírně těžká. Na začátku devadesátých let, kdy Olga Havlová začala působit ve veřejném životě, se moc nefotilo. Na dnešní vernisáži máme hned tři fotografy. To tehdy vůbec nebylo možné," vysvětlovala Milena Černá.

Podle toho také pořízené fotografie vypadaly. Každá byla jiná. Naštěstí se ale nadaci podařilo najít šikovného výtvarníka, který přiložil ruku k dílu a Monice Granja s uspořádáním výstavy, která v první řadě připomíná Olgu Havlovou, významně pomohl.

Pracovali totiž s barevnými, černobílými ale i s vybledlými snímky, které samy o sobě nemohly na expozici použít. Výtvarník si proto vzal všech třiatřicet fotografií do své péče a dal jim jednotný formát.

OLGA HAVLOVÁ poklepává na základní kámen Obchodní akademie Janské Lázně

„Ze snímků je dobře patrné, jaká paní Olga ve skutečnosti doopravdy byla. Byla stále akční a téměř nikdy nepřestávala pracovat. Pochopitelně měla své zásady, s nimiž chodila do nadace. Když bylo zasedání správní rady, neustále opakovala, že není dobré sedět na penězích, ale rozdávat je," barvitě líčí jeden z rysů povahy bývalé první dámy.

Olga Havlová dary sama vybírala

Výbor dobré vůle, který vznikl v dubnu roku 1990, proslavil Olgu Havlovou hned v zahraničí. Okamžitě se začali ozývat krajané, ale také lidé, kteří o zrodu nadace slyšeli, a všichni ihned posílali humanitární dary. „Vzpomínám si třeba na opotřebované kolečkové židle, staré televizory a samozřejmě obnošené oblečení. Olga Havlová sama chodila na místa, kde se tyto dary shromažďovaly, vybírala špatné věci a nosila je do popelnice," popisuje Milena Černá s tím, že k této činnosti Olgu Havlovou vedly zážitky z dětství.

Jelikož pocházela z chudé rodiny, rodiče neměli na vánoční dárky příliš peněz. To ji ale nekazilo radost, aby si je přála. Vždy si vysnila krásný dárek. „Radost ji udělal i obyčejný obnošený kabát. Proto měla v sobě pevně zakotvené, že když někomu něco dá, musí to být skvost," upřesnila Milena Černá.

Podle ní Olga Havlová jednou rukou získávala věci a druhou rukou je zase hned rozdávala lidem, kteří je potřebovali.

Kromě toho byla i velice svobodomyslná. Myšlenka, která ji přivedla ke vzniku Výboru dobré vůle, se zrodila ve chvíli, kdy byla u vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Po roce revolučním roce 1989 si uvědomila, že ti, kdo jsou nyní nespravedlivě stíhaní, zavření a nemohou mezi ostatní lidi, jsou lidé se zdravotním postižením.

Lidé s mentálním postižením

„Často šlo o starší obyvatele, kteří žili v domovech důchodců, kde neměli žádnou možnost výběru, nebo to byly děti v ústavech sociální péče a podobně," připomněla důvody vzniku nadace, která pomáhá i dvacet let po smrti své zakladatelky. Tehdy projevila neobyčejnou schopnost vtáhnout na první pohled odlišné lidi do společnosti. „Na fotografiích vidíte, jaký měla vztah k lidem s mentálním postižením. Myslíme si, že Olga Havlová je vzorem pro současnou generaci, že je vzorem pro lidi, kteří se chtějí identifikovat s principem dobra," dodala Milena Černá.

Olga Havlová své pocity příliš neukazovala. Působila jako žena přímá, racionální a rozhodná. V roce 1992 byla například u položení základní kamene Obchodní akademie Janské Lázně, která byla určena pro studenty se zdravotním postižením. O rok později zavítala při státní návštěvě Polska za nevidomými dětmi a jejich rodiči. Na snímku z roku 1994 je patrné, jak dbala na to, aby do prostor Pražského hradu mohli i vozíčkáři. Samozřejmě se potkala se zajímavými lidmi, například princeznou Dianou, hercem Alainem Delonem či skupinou Rolling Stones.

Autor: Lucie Růžková

Místo události:
11.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útočná puška ČZ 805
7

Právo na obranu se zbraní získá podporu poslanců, tvrdí šéf výboru

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies