VYBERTE SI REGION

Výtvarník Petr Veselý „píše" kresby zpřítomňující čas

Brno /FOTOGALERIE/ – Čáry, písmena, fragmenty slov. Kreslení bez inspirace a bez využití vnější předlohy. Takové jsou Samomluvy Petra Veselého – cyklus kreseb vznikajících podle intuitivně utvářených pravidel a právě prožitých okamžiků. V konfrontaci s díly Marie Kapounové nyní Veselého práce vystavuje Památník Leoše Janáčka v Brně.

27.8.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií
 Památník Leoše Janáčka v Brně hostí společnou výstavu textových kreseb výtvarníka Petra Veselého (na snímku) a jeho dcery Marie Kapounové.

Památník Leoše Janáčka v Brně hostí společnou výstavu textových kreseb výtvarníka Petra Veselého (na snímku) a jeho dcery Marie Kapounové.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Výstava má název Samomluvy 2 a je již druhým pokračováním „výtvarného dialogu" obou autorů – dialogu otce a dcery. „Kresby mé dcery pocházejí z období kolem roku 2003, ty moje zde vystavené vznikly koncem osmdesátých let. Kreslení pro mne tehdy bylo obdobou psaní, také proto se v čarách často objevovala písmena nebo části slov," říká Petr Veselý patřící k nejvýraznějším osobnostem soudobé české malby. Zpočátku Veselý vytvářel neboli také „psal" kresby, v nichž vy᠆užíval úryvků různých literátů: Halase, Demla, Seiferta či Ortena. „Brzo to byly i texty mé vlastní, většinou automatické, které přesáhly do jednoduchých objektů," vysvětluje výtvarník.

I zmíněné objekty výstava představuje. Jedná se například o soubor dětských hracích kostek oblepených textem rozstříhaným tak, aby sdělení nebylo možné jednoduše přečíst. Záměrně nečitelné jsou i objekty připomínající knižní vazby. „Dvě dřevěné destičky z obou stran spojují kovové panty. Básně, které jsou uvnitř, jsou tedy nedostupné," vysvětluje autor a dodává, že nečitelnost textů je záměrná, i pro jejich mnohdy intimní obsah.

Hledání nových významů

Nové významy Veselého kresbám dává také například přehýbání papíru, obtiskování, a tím vznikající zrcadlení vyobrazených struktur. Uvnitř kresby se tak rodí nový rytmus. A právě těmito, zdánlivě neuspořádanými černými stopami na bílém podkladu, se autorovi daří konkrétně uchopit čas. Zpřítomnit okamžik, k němuž se s odstupem desítek let často vrací se vzpomínkou na konkrétní emoci.

Cyklus Kapounové a Veselého kreseb nevystavuje Památník Leoše Janáčka náhodně. Samomluvy 2 spadají do dlouhodobé dramaturgické koncepce Jiřího Zahrádky – kurátora Památníku, který se na tvorbu a osobnost Janáčka specializuje. „S pořádáním výstav jsem začal asi před čtyřmi roky a chtěl jsem, aby souvisely s Janáčkem, jeho partiturami a záznamy lidové mluvy či psychiky, které sbíral. Stejně jako u některých současných výtvarníků se i u Janáčka jednalo o určitý záznam reality," uvádí Zahrádka a odkazuje například na již uspořádané výstavy Dalibora Chatrného či Adrieny Šimotové.

Souvislost s Janáčkem

Představuje také nejbližší z připravovaných prezentací: Výstavu již nežijícího autora Čestmíra Kafky, brněnského výtvarníka Pavla Hayeka či Inge Kostkové z Olomouce.

Spolu s touto linií pravidelně obměňovaných výstav dal Zahrádka v památníku vzniknout projektu Druhotvary.

„Druhotvary vznikají vždy jednou za dva roky, u příležitosti bienálového festivalu Janáček Brno. Příští rok to bude čtvrtý ročník. Osloveným výtvarníkům rozdáme noty a oni svými pracemi reagují na vybrané partitury. Výstavu provází i speciálně vydaný sborník nesoucí stejný název," dodává Zahrádka s vysvětlením, že „druhotvary" jsou odborným termínem skladatele Janáčka.

Výstava: Petr Veselý – Marie Kapounová: Samomluvy 2

Místo: Památník Leoše Janáčka Moravského zemského muzea v Brně, Smetanova 14

Otevřeno: denně kromě pondělí, výstava je přístupná do 1. září

(Otevřena také stálá expozice Život a dílo Leoše Janáčka)

Autor: Markéta Stulírová

27.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies