Kasteláni zámků na Opavsku jsou v názoru jednotní. Radomír Přibyla považuje takovou představu za srovnávání nesrovnatelného. „Návštěvníci si v cizině mohou prohlížet některé historické objekty sami, ale na rozdíl od našich zámků v nich neuvidí žádný drobný mobiliář," připomíná kastelán ze zámku Hradec nad Moravicí.

Jeho interiéry jsou drobností naopak plné a přítomnost průvodců je nutná pro zamezení jejich poškození nebo krádeže.

Kdo odpoví na otázky?

V tištěných průvodcích navíc nebývají uváděné zajímavosti a návštěvníci je chtějí znát. „Mívají hodně dotazů a někdy dokonce i problémů, u kterých jsou průvodci nenahraditelní," dodává kastelán Přibyla. Návštěvníkům zaručují procházku celým okruhem bez bloudění a poskytnuté informací o všem, co je zajímá.

S Putnovým nápadem nesouhlasí ani Eva Kolářová. „Pokud člověk přijde do nemocnice, také nedostane natištěný anatomický obrázek s vysvětlivkami, aby se vyšetřil sám," argumentuje raduňská kastelánka.

Průvodci jsou i ve světě

Za posledních dvacet let prošla dost zámků v Německu, v Rakousku, ve Francii a v Itálii a všude s průvodci. „V instalaci máme kolem dvou tisíc, většinou drobných předmětů. Jak by to s nimi asi dopadlo, kdyby s návštěvníky nebyli průvodci?" ptá se kastelánka.

Pro odpověď nemusí jít nikdo daleko. Prohlídky bez průvodců jsou však pro ni nemyslitelné z více důvodů. O zámku musí totiž průvodce vědět všechno, co věděl jeho původní majitel. „Průvodce uvede návštěvníky do atmosféry objektu, přiblíží jim životní styl majitelů tři století zpátky a představí jim známé osobnosti, které s nimi byly nějak propojené," dodává Eva Kolářová Upozorní je též na detaily, které jim mohly při prohlídce uniknout.

Průvodci na obou zámcích procházejí při výběru náročnými zkouškami a ovládají cizí jazyky. Provázejí především ze zájmu, protože plat, který za to dostávají, je v podstatě jen symbolický.

Cizojazyční průvodci se muzeu osvědčují

Nápad s tištěnými cizojazyčnými průvodci po šesti objektech Slezského zemského muzea je výhodný pro všechny zúčastněné.

Cizinci zpravidla češtině nerozumějí, a tím je pro ně individuální prohlídka bez průvodců dost složitá. S tištěnými průvodci v polštině, angličtině a němčině se v expozicích už dokáží dobře zorientovat. „Tyto průvodce využíváme také při jednání se zahraničními partnery, pro které je tím naše nabídka přehledná," pochvaluje si ředitel muzea Antonín Šimčík jejich roční existenci.

Průvodci vznikli díky projektu Open Gates to Silesian Museum, zapojeného do Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia, jako výsledek snahy muzea na další zlepšování služeb. Přišel na zhruba 862 523 korun a financovaný byl z 84,03 procenta Fondem mikroprojektů Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007-2013. Finanční spoluúčast Slezského zemského muzea představovala 15,97 procent celkových nákladů.

Tištění průvodci jsou určení pro historickou výstavní budovu, Památník Petra Bezruče, Arboretum Nový Dvůr, Památník II. světové války v Hrabyni, Areál československého opevnění Hlučín-Darkovičky a Srub Petra Bezruče v Ostravici. Zájemci si je mohou vypůjčit v pokladně navštíveného objektu.

„Návštěvníci je využívají a jejich reakce jsou pozitivní. Osvědčili se a určitě budeme tuto možnost nabízet i v příštích letech," slibuje ředitel Šimčík.

V historické výstavní budově muzea jsou tištění průvodci navíc kombinovaní s audioprůvodci a výběr jazyků nebyl náhodný. Němčina s polštinou kopíruje historický vývoj Slezska a jeho ovlivňování českým, polským a německým obyvatelstvem. Angličtina zase představuje nejrozšířenější světový jazyk.