VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nelehká cesta za snem je svižný příběh, má ale černobílé postavy

Jižní Čechy /RECENZE/ - Nový román spisovatele řemysla Veverky s názvem Nelehká cesta za snem líčí střet velkých dějin a malých osobních historií.

9.8.2014
SDÍLEJ:

Spisovatel Přemysl Veverka. V roce 2014 mu vyšel román Nelehká cesta za snem.Foto: Deník/ Alena Šatrová

Jak těžké může být vyjádřit pocit osudovosti, když člověk najednou zjistí, jak plynuly velké Dějiny světa, zatímco on prožíval své malé historie? Jak vzdálené se od sebe můžou zdát 
a přece člověk zpětně cítí dotek Dějin na své kůži. Zrovna 
o tomto mrazivém dotyku, o té Nelehké cestě za snem mařené velkými událostmi vypovídá táborský spisovatel Přemysl Veverka ve svém novém románu. Daří se mu 
v něm propojit zdánlivě bezvýznamný život člověka, který sní o jednoduchých věcech, rodině, klidném životě, a Dějin, odehrávajících se na bitevních polích, na nichž záleží, zda se tento sen podaří vybudovat, nebo bude zbořen 
a pošlapán. Ukazuje, že ve stínu velkých, všeobecně známých událostí měnících životy milionů, se odehrávaly 
i události malé, které měnily život stěží desítek, ale o nic méně fatálně.

O formální části knihy lze říci téměř jen to dobré. Celý text svižně a plynule ubíhá, nezadrhává se na zbytečných detailech. Velmi svěžím dojmem působí prvek vypůjčený spíše z divadelních her, kdy je každá kapitola stručně uvedena tím, co se v ní odehraje. Ačkoli se tento tah může zdát jako kontraproduktivní, funguje zcela opačně. Těch pár řádek poví sice mnoho, ale zároveň neprozradí vlastně vůbec nic. A přestože člověk začne číst s vědomím, že ví přesně, k jakému vyvrcholení kapitola směřuje, zásadní otázky jako "jak?" nebo "proč?" zůstávají pro čtenáře bolestně nezodpovězené.

Nová kniha Přemysla Veverky má název Nelehká cesta za snem.Ústřední postavou historizujícího životopisného románu je František Kánský, původní profesí četník. Nejedná se o postavu fiktivní, nýbrž zcela reálnou. Jeho životní cesta vzbuzuje pocit nostalgie, sounáležitosti, soucitu a díky jejímu neustálému setkávání s tažením Dějin i ten nepochybný pocit osudovosti. Ostatně stejně jako všechny příběhy postav, jež prošly všemi zvraty první poloviny předešlého století. Stávají se pro nás měřítkem cti, lidství, v případě Františka Kánského i do jisté míry vlastenectví. Některé z těchto postav mají to štěstí, že nám ještě mohou říct, zda jejich příběh ubíhal vskutku touto cestou. Ne tak František Kánský, který zemřel v 60. letech.

Právě skrze ony reálné postavy se bohužel dostávám 
k nejslabší stránce románu. Aniž bych chtěla předpokládat, že se reálný František Kánský, ten, který se narodil 15. ledna 1910 ve východních Čechách, mnoho odlišoval od toho románového, u postav ostatních se tento předpoklad zdá nutností. František Kánský, jeho žena Jiřina, její rodina a později i jejich děti jsou ukázáni jako ti vzoroví, čestní Češi, jejichž morální čistota je příkladná, ne-li zářná. Nikoli však postavy, které je obklopují, s nimiž jsou stavěni do vcelku předvídatelných konfliktů. Až na výjimky Františkových nejbližších kolegů (protože on by přece nemohl mít morálně pokřivené přátele) téměř nikdo nestojí rovně, kvůli bezpáteřnosti se jejich charaktery doslova hroutí.

Spisovatel Přemysl Veverka, na snímku z roku 2012, kdy získal cenu Číše Petra Voka.Samozřejmě, že je potřeba si uvědomit, v jaké době se pohybujeme. Františkův příběh se odehrává v letech první republiky, protektorátu, následné rehabilitace, převratu a totalitního režimu. Je proto nutné předpokládat, že se setkáme s jedinci, jejichž záda se pod tíhou Dějin zlomila. Přesto zde téměř úplně chybí jakékoli objektivní hledisko, které by dovolovalo i těmto postavám možnost očisty. František ji dostává, ačkoli hned po převratu vstupuje do strany. Jeho čin (v dnešní době tak diskreditující) je nicméně zcela omluvitelný, jelikož známe jeho pohnutky. Motivy ostatních postav jsou neznámé, tudíž se zdá snazší je odsoudit? Stejně tak Františkovy činy na sklonku života, pohoršující a snad i ostudné (alkoholismus a z něho pramenící následky), se zdají jako logické vyústění všech křivd na něm napáchaných. Nicméně tato šablona, přes níž jsou postavy malovány, je až příliš černobílá vzhledem k tomu, 
v jak pohnutých dobách se příběh hrdiny odehrává.

Ačkoli se ani v nejmenším nechci postavit do pozice zastánce totalitních režimů a jejich praktik držení moci, jsem neotřesitelně přesvědčena, že na dějiny (ať ty velké nebo malé) je potřeba dívat se co možná nejobjektivněji. A právě tuto schopnost u autora nejvíce postrádám. Ať se to týká líčení charakterů postav nebo hodnocení doby, Přemysl Veverka se staví do pozice morálně nadřazené, z níž je mu dáno právo neomylně soudit dobu a konání lidí. Čtenáře nikdy nenechá pochybovat o tom, jaká postava patří do bílého či černého spektra 
a podle toho ji stejně nebarevně vykreslí.

Přemysl Veverka: Nelehká cesta za snem. 271 stran, Ivan Ulrych – VEGA-L, Nymburk, 2014.

Hodnocení Deníku: 60%



GABRIELA BOŠKOVÁ
Autorka studuje na Filozofické fakultě JU

Autor: Redakce

9.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
6 15

Tři malí chlapci ubili plameňáka v zoo. Jejich rodiče se nyní omluvili

Při rekonstrukci měšťanského domu na plzeňském náměstí Republiky se našly fragmenty vzácné historické fresky, nyní o ní pečuje restaurátor a sochař Jaroslav Šindelář
6

OBRAZEM: O vzácnou fresku z doby Rudolfa II. už pečuje restaurátor

Útok v Londýně: terorista komunikoval přes Whatsapp. Jednal na příkaz?

Pachatel středečního teroristického útoku u britského parlamentu Khalid Masood komunikoval ještě dvě minuty před tím, než najel do chodců na Westminsterském mostě, s kýmsi prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informoval o tom dnes bulvární list Daily Mail.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

AKTUALIZOVÁNO

Za německé dálnice budou od roku 2019 platit i osobní auta

Řidiči osobních aut budou muset od roku 2019 platit za jízdu na německých dálnicích. O zavedení mýtného dnes hlasy německé vládní koalice rozhodl Spolkový sněm. Opatření kritizované německou opozicí i některými evropskými státy se citelně dotkne i českých řidičů, kteří hojně využívají dálniční síť v sousední zemi.

AKTUALIZOVÁNO

Madona z Veveří patří církvi, rozhodl znovu soud

Gotický obraz Madony z Veveří patří církvi. Dnes o tom opět rozhodl pražský městský soud, ke kterému se spor vrátil po dovolání Národní galerie (NG). Obraz byl desítky let součástí expozice galerie, v rámci církevních restitucí na něj vznesla nárok římskokatolická farnost Veverská Bítýška. Dnešní rozhodnutí je pravomocné, galerie se ale může znovu dovolat k Nejvyššímu soudu. Rozhodne se až poté, co dostane písemné znění rozsudku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies