VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pod závojem smrti je kniha, kterou lze doporučit

Jižní Čechy /RECENZE/ - Kulturní historik Václav Grubhoffer napsal knihu o posledních věcech známého šlechtického rodu Schwarzenbergů. A neomezil se jen na pohřby.

20.7.2014
SDÍLEJ:

Jihočeský kulturní historik Václav Grubhoffer napsal knihu Pod závojem smrti o posledních věcech Schwarzenbergů. Snímek z kostnice v klášteře v Sedlci, který patřil Schwarzenbergům z Orlíka.Foto: ČTK/ Kryštof Kříž

Smrt je slovo, které děsí, provokuje a nikdo bezpečně neví, co se vlastně za těmito čtyřmi písmeny skrývá. Nicméně je snad nejspravedlivějším jevem v lidských dějinách, protože se jí nikdo nemůže vyhnout a čeká každého. Není tedy divu, že zároveň vyzývá svoji tajemností a budí strach z neznámého.

Zatímco nyní se ji lidé snaží vytěsňovat z vědomí, berou ji jako něco nepatřičného a čím dál více pohřbívají své blízké bez pohřebních rituálů, dříve to bylo jiné. K smrti patřily ustálené obřady a vyhnout se jim bylo nemyslitelné. A právě pohřební zvyklosti, ale vůbec vše, co patřilo k umírání, popisuje na příkladech knížecího rodu Schwarzenbergů jihočeský kulturní historik Václav Grubhoffer, který působí na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity.

Kniha Pod závojem smrti, kterou napsal jihočeský kulturní historik Václav Grubhoffer.V knize se neomezil jenom na umírání a pohřby členů této jihočeské šlechtické rodiny. Zasazuje problematiku do širší souvislosti. Popisuje například úroveň lékařské vědy v oné době v Rakousku i jinde v Evropě, protože už tehdy si 
k sobě zámožní lidé při onemocnění povolávali lékařské špičky. Až do konce 19. století totiž nebylo zvykem, že by se bohatší vrstvy léčily v nemocnicích, a to i v případě velmi těžkého onemocnění. Například kněžna Eleonora ze Schwarzenbergu, manželka Jana Adolfa II., zemřela v roce 1873 na následky mozkové příhody na zámku v Třeboni. Když prostě někoho významného postihla i velmi těžká choroba, tak se poslaly telegramy lékařským kapacitám, většinou do Prahy nebo do Vídně, aby co nejrychleji 
k nemocnému přijely. Ty neváhaly, protože za to dostaly moc dobře zaplaceno. Schwarzenbergové měli samozřejmě i své soukromé lékaře, kteří byli u nemocných prakticky ihned a museli něco umět, ale logicky: kdo má peníze, chce to nejlepší.

Je dobře, že vychází knihy, které uvádí naprosto nepodložené, avšak tvrdošíjně omílané báchorky o zaostalé a zpátečnické šlechtě na pravou míru. Tato k nim patří. Pravdou je, že Schwarzenbergové běžně přijímali nejmodernější technické a vědecké vymoženosti své doby, a to se týkalo i medicíny. Třeba manželka Josefa II. Pavlína ze Schwarzenbergu (rozená z Ahrenbergu), která tragicky zahynula 
v roce 1810 v Paříži, nechala všechny své děti očkovat proti černým neštovicím.

Jihočeský kulturní historik Václav Grubhoffer napsal knihu Pod závojem smrti o posledních věcech Schwarzenbergů. Na snímku hrobka v Domaníně.Je pozoruhodné sledovat vývoj pohřebních obřadů v době, kterou se publikace zabývá. Tak v případě knížete Adama Františka Schwarzenberga, kterého omylem v roce 1732 smrtelně zranil na honu 
v Brandýse nad Labem císař Karel VI., se z této tragické události stala veřejná záležitost. K umírajícímu měl přístup v podstatě každý, kdo se 
z nějakého důvodu dostal do jeho blízkosti.  Kdežto o 141 let později, když po několik měsíců ležela na lůžku již zmíněná ochrnutá kněžna Eleonora, mohli k ní jenom lékaři, ošetřující personál, služebnictvo 
a členové rodiny.

V době barokní byl čas umírání v podstatě veřejnou záležitostí a rovněž na mrtvého člena rodu, který krátce po smrti zpočátku ležel pietně upravený na smrtelné posteli, se mohl chodit dívat každý. 
V pozdějších dobách měli tuto výsadu jen vybraní jedinci blízcí zemřelému, tedy zase členové rodiny, služebnictvo nebo kněz, který umírajícího zaopatřoval svátostmi.

Za další klad knihy považuji, že autor se věnuje i místům pohřbívání zesnulých členů rodu. Zpočátku to byla Vídeň, krypta kostela svatého Augustina. V 17. a 18. století to bylo pochopitelné, protože 
schwarzenberská knížata zastávala důležité státní úřady, pobývala často ve Vídni v blízkosti císařského dvora a tady chtěla být i pochována. Jenomže v roce 1782 císař Josef II. zakázal pohřbívat v kostelích uvnitř městských hradeb, a tak tehdy vládnoucí kníže Jan Nepomuk I. vybral jako nové pohřební místo kryptu 
v kostelíku svatého Jiljí v Domaníně, což ovšem bylo jen provizorní řešení.

Jihočeský kulturní historik Václav Grubhoffer napsal knihu Pod závojem smrti o posledních věcech Schwarzenbergů. Na snímku hrobka v Domaníně.

Rod se na začátku 19. století rozdělil na primogenituru 
a sekundogenituru a obě větve si pořídily nové pohřebiště 
v romanticko-gotickém stylu. Sekundogenitura si nechala postavit novou hrobku v letech 1862 – 1864 nedaleko svého orlického sídla, primogenitura pak o třináct let později v parku u Domanína.

Při čtení knihy jsem si říkal, že by se jako příloha hodil rodokmen Schwarzenbergů, 
a autor nezklamal. Je na konci knihy, což je výrazné plus, protože čtenář se v této početně rodině snadněji orientuje.

Pokud lze publikaci něco vytknout, tak jen drobnosti, které se přímo netýkají jejího námětu. Žádný rakouský císař František Josef II. neexistoval a Ferdinand II., který se v roce 1617 stal právoplatně zvoleným českým králem, nebyl synem císaře Matyáše, protože ten zemřel bez dětí, nýbrž jeho vzdáleným synovcem. I přes tyto drobnosti lze  tuto knihu doporučit všem, kteří se zajímají o historii českých šlechtických rodů.

Hodnocení Deníku: 80%



JAN ZIEGLER
Autor je historik a publicista

Václav Grubhoffer: Pod závojem smrti. Poslední věci Schwarzenbergů 
v letech 1732 – 1914. Vydala Společnost pro kulturní dějiny, 441 stran, České Budějovice 2013, cena neuvedena.

Autor: Redakce

20.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
4

Oslavy, nebo poslední bitva? Čeští poslanci věří, že EU chytí druhý dech

Stanislav Šulc.
13

Komentář Stanislava Šulce: Babiš nás zklamal. Je čas jít dál

Experti: připlácení na péči vylepší zdraví i rozpočet státu

Čeští pacienti jsou rekordmany ve zdravotní turistice. Ke svému lékaři zajdou i dvanáctkrát za rok. Přitom Skandinávcům to stačí jen třikrát a rakouským sousedům sedmkrát. Česko to stojí zbytečných dvacet miliard korun navíc.

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies