VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pod závojem smrti je kniha, kterou lze doporučit

Jižní Čechy /RECENZE/ - Kulturní historik Václav Grubhoffer napsal knihu o posledních věcech známého šlechtického rodu Schwarzenbergů. A neomezil se jen na pohřby.

20.7.2014
SDÍLEJ:

Jihočeský kulturní historik Václav Grubhoffer napsal knihu Pod závojem smrti o posledních věcech Schwarzenbergů. Snímek z kostnice v klášteře v Sedlci, který patřil Schwarzenbergům z Orlíka.Foto: ČTK/ Kryštof Kříž

Smrt je slovo, které děsí, provokuje a nikdo bezpečně neví, co se vlastně za těmito čtyřmi písmeny skrývá. Nicméně je snad nejspravedlivějším jevem v lidských dějinách, protože se jí nikdo nemůže vyhnout a čeká každého. Není tedy divu, že zároveň vyzývá svoji tajemností a budí strach z neznámého.

Zatímco nyní se ji lidé snaží vytěsňovat z vědomí, berou ji jako něco nepatřičného a čím dál více pohřbívají své blízké bez pohřebních rituálů, dříve to bylo jiné. K smrti patřily ustálené obřady a vyhnout se jim bylo nemyslitelné. A právě pohřební zvyklosti, ale vůbec vše, co patřilo k umírání, popisuje na příkladech knížecího rodu Schwarzenbergů jihočeský kulturní historik Václav Grubhoffer, který působí na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity.

Kniha Pod závojem smrti, kterou napsal jihočeský kulturní historik Václav Grubhoffer.V knize se neomezil jenom na umírání a pohřby členů této jihočeské šlechtické rodiny. Zasazuje problematiku do širší souvislosti. Popisuje například úroveň lékařské vědy v oné době v Rakousku i jinde v Evropě, protože už tehdy si 
k sobě zámožní lidé při onemocnění povolávali lékařské špičky. Až do konce 19. století totiž nebylo zvykem, že by se bohatší vrstvy léčily v nemocnicích, a to i v případě velmi těžkého onemocnění. Například kněžna Eleonora ze Schwarzenbergu, manželka Jana Adolfa II., zemřela v roce 1873 na následky mozkové příhody na zámku v Třeboni. Když prostě někoho významného postihla i velmi těžká choroba, tak se poslaly telegramy lékařským kapacitám, většinou do Prahy nebo do Vídně, aby co nejrychleji 
k nemocnému přijely. Ty neváhaly, protože za to dostaly moc dobře zaplaceno. Schwarzenbergové měli samozřejmě i své soukromé lékaře, kteří byli u nemocných prakticky ihned a museli něco umět, ale logicky: kdo má peníze, chce to nejlepší.

Je dobře, že vychází knihy, které uvádí naprosto nepodložené, avšak tvrdošíjně omílané báchorky o zaostalé a zpátečnické šlechtě na pravou míru. Tato k nim patří. Pravdou je, že Schwarzenbergové běžně přijímali nejmodernější technické a vědecké vymoženosti své doby, a to se týkalo i medicíny. Třeba manželka Josefa II. Pavlína ze Schwarzenbergu (rozená z Ahrenbergu), která tragicky zahynula 
v roce 1810 v Paříži, nechala všechny své děti očkovat proti černým neštovicím.

Jihočeský kulturní historik Václav Grubhoffer napsal knihu Pod závojem smrti o posledních věcech Schwarzenbergů. Na snímku hrobka v Domaníně.Je pozoruhodné sledovat vývoj pohřebních obřadů v době, kterou se publikace zabývá. Tak v případě knížete Adama Františka Schwarzenberga, kterého omylem v roce 1732 smrtelně zranil na honu 
v Brandýse nad Labem císař Karel VI., se z této tragické události stala veřejná záležitost. K umírajícímu měl přístup v podstatě každý, kdo se 
z nějakého důvodu dostal do jeho blízkosti.  Kdežto o 141 let později, když po několik měsíců ležela na lůžku již zmíněná ochrnutá kněžna Eleonora, mohli k ní jenom lékaři, ošetřující personál, služebnictvo 
a členové rodiny.

V době barokní byl čas umírání v podstatě veřejnou záležitostí a rovněž na mrtvého člena rodu, který krátce po smrti zpočátku ležel pietně upravený na smrtelné posteli, se mohl chodit dívat každý. 
V pozdějších dobách měli tuto výsadu jen vybraní jedinci blízcí zemřelému, tedy zase členové rodiny, služebnictvo nebo kněz, který umírajícího zaopatřoval svátostmi.

Za další klad knihy považuji, že autor se věnuje i místům pohřbívání zesnulých členů rodu. Zpočátku to byla Vídeň, krypta kostela svatého Augustina. V 17. a 18. století to bylo pochopitelné, protože 
schwarzenberská knížata zastávala důležité státní úřady, pobývala často ve Vídni v blízkosti císařského dvora a tady chtěla být i pochována. Jenomže v roce 1782 císař Josef II. zakázal pohřbívat v kostelích uvnitř městských hradeb, a tak tehdy vládnoucí kníže Jan Nepomuk I. vybral jako nové pohřební místo kryptu 
v kostelíku svatého Jiljí v Domaníně, což ovšem bylo jen provizorní řešení.

Jihočeský kulturní historik Václav Grubhoffer napsal knihu Pod závojem smrti o posledních věcech Schwarzenbergů. Na snímku hrobka v Domaníně.

Rod se na začátku 19. století rozdělil na primogenituru 
a sekundogenituru a obě větve si pořídily nové pohřebiště 
v romanticko-gotickém stylu. Sekundogenitura si nechala postavit novou hrobku v letech 1862 – 1864 nedaleko svého orlického sídla, primogenitura pak o třináct let později v parku u Domanína.

Při čtení knihy jsem si říkal, že by se jako příloha hodil rodokmen Schwarzenbergů, 
a autor nezklamal. Je na konci knihy, což je výrazné plus, protože čtenář se v této početně rodině snadněji orientuje.

Pokud lze publikaci něco vytknout, tak jen drobnosti, které se přímo netýkají jejího námětu. Žádný rakouský císař František Josef II. neexistoval a Ferdinand II., který se v roce 1617 stal právoplatně zvoleným českým králem, nebyl synem císaře Matyáše, protože ten zemřel bez dětí, nýbrž jeho vzdáleným synovcem. I přes tyto drobnosti lze  tuto knihu doporučit všem, kteří se zajímají o historii českých šlechtických rodů.

Hodnocení Deníku: 80%



JAN ZIEGLER
Autor je historik a publicista

Václav Grubhoffer: Pod závojem smrti. Poslední věci Schwarzenbergů 
v letech 1732 – 1914. Vydala Společnost pro kulturní dějiny, 441 stran, České Budějovice 2013, cena neuvedena.

Autor: Redakce

20.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies