VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Růžena Žertová, architektka navrhující svítidla i šperky, vystavuje

Brno /FOTOGALERIE/ - I když architektkou zpočátku být nechtěla, zasvětila nakonec Růžena Žertová navrhování staveb většinu svého života. A stala se jednou z nejvýznamnějších osobností české architektury druhé poloviny 20. století. Tvorbu této brněnské rodačky nyní na první retrospektivní výstavě představuje Muzeum města Brna.

18.9.2013
SDÍLEJ:

Schopnost propojit rozumové s citovým řadí Růženu Žertovou k nejvýznamnějším osobnostem české architektury a designu druhé poloviny 20. století.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Výstavu hostí západní křídlo hradu Špilberk a na jejím návrhu se Žertová sama podílela. „Ačkoliv je její jméno na poli architektury známé, coby designérka a výtvarnice zůstává opomíjena. Touto přehlídkou proto chceme upozornit nejen na její stavby, ale také ukázat návrhy interiérů, originální svítidla i ručně vyráběné šperky z titanu," uvedla spoluautorka konceptu výstavy Petra Gajdová. Zmínila také, že retrospektivní pojetí prezentace je příznačné Růžena Žertová totiž loni 4. listopadu oslavila osmdesáté narozeniny.

Odkaz Žertové architektky v expozici připomínají fotografie a návrhy staveb pro bydlení, interiéry či rekonstrukce. A především obchodní domy, pro něž Žertová v šedesátých letech určovala normy. „Dlouhá léta strávila ve Státním projektovém ústavu obchodu Brno, kde dle jejích návrhů vznikly Priory v Košicích, Pardubicích, Ostravě nebo v Ústí nad Labem," dodala Gajdová.

Velký inspirační zdroj: Skándinávie

Samostatná část výstavy představuje vlastní rodinný dům Žertové v Brně-Žabovřeskách v ulici Zákoutí, v němž architektka dosud bydlí. „Je to atriový dům s uzavřenou malou zahradou využívající přírodní materiály jako dřevo nebo korek typické pro Skandinávii. Do severských zemí Žertová často s oblibou jezdila a Skandinávie se jí stala velkým inspiračním zdrojem," uvedl vedoucí oddělení dějin architektury a urbanismu Jindřich Chatrný. Upřesnil, že dům byl postaven na velmi malém pozemku v roce 1983, a to na původním místě pro smetiště. Žertová stavbu navrhla pro sebe a svého muže architekta Igora Svobodu.

Poslední etapa výstavy představuje práce Žertové na poli designu, uměleckého řemesla a její technologické experimenty s kovy, tkaninami a dalšími materiály. „Měla mimořádnou výtvarnou intuici a schopnost propojit s lehkostí rozumové s citovým, stejně jako pokoru a poctivý přístup k zadáním různého typu," doplnila Gajdová.

Výstavu si lze prohlédnout do 20. října, pro zájemce je připraven doprovodný program.

Výstava na hradě Špilberk

Růžena Žertová: architektka, designérka, výtvarnice: Muzeum města Brna, západní křídlo hradu Špilberk.Koncept výstavy:Petra Gajdová, Růžena Žertová,grafické zpracování:Matěj Činčera a Jan Kloss.

Doprovodný program: 25. září, 16.00 hod., komentovaná prohlídka, 5. října, 14.00 hod., autorská prohlídka výstavy u příležitosti Dne architektury, 19. října, 15.00 hod., komentovaná prohlídka.

Otevřeno: úterý až neděle od 10.00 do 18.00 hod. (od října 9.00 až 17.00 hod.). Výstava potrvá do 20. října 2013.

Autor: Markéta Stulírová

18.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies