VYBERTE SI REGION

Růžena Žertová, architektka navrhující svítidla i šperky, vystavuje

Brno /FOTOGALERIE/ - I když architektkou zpočátku být nechtěla, zasvětila nakonec Růžena Žertová navrhování staveb většinu svého života. A stala se jednou z nejvýznamnějších osobností české architektury druhé poloviny 20. století. Tvorbu této brněnské rodačky nyní na první retrospektivní výstavě představuje Muzeum města Brna.

18.9.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
14 fotografií
Schopnost propojit rozumové s citovým řadí Růženu Žertovou k nejvýznamnějším osobnostem české architektury a designu druhé poloviny 20. století.

Schopnost propojit rozumové s citovým řadí Růženu Žertovou k nejvýznamnějším osobnostem české architektury a designu druhé poloviny 20. století.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Výstavu hostí západní křídlo hradu Špilberk a na jejím návrhu se Žertová sama podílela. „Ačkoliv je její jméno na poli architektury známé, coby designérka a výtvarnice zůstává opomíjena. Touto přehlídkou proto chceme upozornit nejen na její stavby, ale také ukázat návrhy interiérů, originální svítidla i ručně vyráběné šperky z titanu," uvedla spoluautorka konceptu výstavy Petra Gajdová. Zmínila také, že retrospektivní pojetí prezentace je příznačné Růžena Žertová totiž loni 4. listopadu oslavila osmdesáté narozeniny.

Odkaz Žertové architektky v expozici připomínají fotografie a návrhy staveb pro bydlení, interiéry či rekonstrukce. A především obchodní domy, pro něž Žertová v šedesátých letech určovala normy. „Dlouhá léta strávila ve Státním projektovém ústavu obchodu Brno, kde dle jejích návrhů vznikly Priory v Košicích, Pardubicích, Ostravě nebo v Ústí nad Labem," dodala Gajdová.

Velký inspirační zdroj: Skándinávie

Samostatná část výstavy představuje vlastní rodinný dům Žertové v Brně-Žabovřeskách v ulici Zákoutí, v němž architektka dosud bydlí. „Je to atriový dům s uzavřenou malou zahradou využívající přírodní materiály jako dřevo nebo korek typické pro Skandinávii. Do severských zemí Žertová často s oblibou jezdila a Skandinávie se jí stala velkým inspiračním zdrojem," uvedl vedoucí oddělení dějin architektury a urbanismu Jindřich Chatrný. Upřesnil, že dům byl postaven na velmi malém pozemku v roce 1983, a to na původním místě pro smetiště. Žertová stavbu navrhla pro sebe a svého muže architekta Igora Svobodu.

Poslední etapa výstavy představuje práce Žertové na poli designu, uměleckého řemesla a její technologické experimenty s kovy, tkaninami a dalšími materiály. „Měla mimořádnou výtvarnou intuici a schopnost propojit s lehkostí rozumové s citovým, stejně jako pokoru a poctivý přístup k zadáním různého typu," doplnila Gajdová.

Výstavu si lze prohlédnout do 20. října, pro zájemce je připraven doprovodný program.

Výstava na hradě Špilberk

Růžena Žertová: architektka, designérka, výtvarnice: Muzeum města Brna, západní křídlo hradu Špilberk.Koncept výstavy:Petra Gajdová, Růžena Žertová,grafické zpracování:Matěj Činčera a Jan Kloss.

Doprovodný program: 25. září, 16.00 hod., komentovaná prohlídka, 5. října, 14.00 hod., autorská prohlídka výstavy u příležitosti Dne architektury, 19. října, 15.00 hod., komentovaná prohlídka.

Otevřeno: úterý až neděle od 10.00 do 18.00 hod. (od října 9.00 až 17.00 hod.). Výstava potrvá do 20. října 2013.

Autor: Markéta Stulírová

18.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies