VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šéf baletu ND Petr Zuska: V Těžkoslovensku je obtížné být úspěšný

Praha /ROZHOVOR/ – Ballettissimo. Tak se jmenuje nový projekt baletního souboru Národního divadla, který má za sebou dvě čerstvé premiéry a který můžete navštívit na scéně Státní opery mj. tuto neděli. Je složen ze tří choreografií tří evropských tvůrců: německého choreografa Uweho Scholze, Itala Jacopa Godaniho a šéfa baletu ND Petra Zusky.

7.3.2015 1
SDÍLEJ:

Petr Zuska, umělecký ředitel baletu Národního divadla.Foto: Deník/Martin Divíšek

Proč právě Ballettissimo?

Trošku jsem si tenhle titul vymyslel. Odvolává se na podobné termíny z italštiny, jako je belissimo, fortissimo a podobně. Což znamená extrém, něco, čeho je příliš. V tomto případě je to příliš baletu, protože tu s Uwem Scholzem vytancováváme doslova každou notu. Uprostřed našich dvou částí, které jsou na hudbu Gustava Mahlera a Ludwiga van Beethovena, je pak věc, která s nimi zdravě kontrastuje - světová premiéra choreografie současného italského tvůrce Godaniho nazvaná Reflections on the Fate of Human Forms. Večer má podle mě dobrou dynamiku, taneční i hudební: Gustav Mahler v mém opusu působí jako jemný vánek, Beethovenova 7. symfonie u Scholze má obrovskou razanci a mezi tím je modernější elektroakustická hudba německého dua 48nord doprovázející italskou část. A i když všechny tyto choreografie rezignovaly na příběh, věřím, že balet sám o sobě tu má dostatečnou sílu a charisma.

Italský tvůrce prý není z nejklidnějších povah, jak se s ním spolupracovalo?

Užili si ho hlavně tanečníci. Ano, je trošičku temperamentnější, ale každý tvůrce má zkrátka své mouchy. To ke kumštu patří. Na scéně opery každopádně vytvořil kvalitní kus a pro tanečníky je to úplně nová zkušenost. Vytváří totiž nevšední pohybový slovník, jiný, než jaký tanečníci z našeho repertoáru dosud znali. Myslím, že si to všichni užili.

Umělci jsou křehké nádoby a na scéně často pracují silné emoce. Máte za ty roky, co šéfujete balet, nějaký recept na to, jak tyhle situace zvládat? Dokážete třeba odejít středem?

Taky někdy. Mívám různé reakce. Ale na tyhle situace neexistuje žádný konkrétní mustr, vše je velmi individuální. Nikdy nemohu říct: to už znám, vím, co dělat. Musíte hodně vyvažovat, kdy použít emoce, které někdy zafungují, a kdy řešit problém čistě racionálně.

Často ve svých i jiných choreografiích připravujete tanečníkům určité výzvy. Testujete, nakolik dokáží jít za obvyklou hranici svých výkonů. Jsou taková místa i v Ballettissimu?

Určitě. Právě v rámci Godaniho tu jsou pasáže, kdy si museli tanečníci vyhrát svůj malý vnitřní boj. Ale vždycky to soubor posune dál. Což je dobré.

Uweho Scholze tu moc neznáme. Je ale už po smrti, nepletu se?

Nepletete. Zemřel v šestačtyřiceti. Vyčerpávající umělecký život, řekněme. Byl to velmi muzikální, nápaditý tanečník i choreograf. Jemná, ale temná duše. Patřil k těm zahraničním jménům, která jsem se během svého postu v baletu Národního divadla snažil na domácí scénu přivést.

Po letošním konkursu na posty šéfů baletu, činohry a opery jste zůstal na další dva roky. Ještě si po těch letech nepřipadáte unavený?

Někdy strašně. Občas mám pocit, že nedám už ani ty dva roky… Bylo to moje rozhodnutí, že chci skončit, bavili jsme se o tom s ředitelem Burianem dost intenzívně. Filip Barankievicz, který nastoupí po mně, je nicméně dobrá volba. Znám ho deset let, vím, že soubor povede uvážlivě a může ho i někam posunout.

V Národním jsou už běžným folklórem tanečky kolem rozpočtu a obavy z ohrožení některých inscenací, zejména když v nich figurují zahraniční tvůrci. Jak je na tom balet letos?

Je to čím dál stejné, nebo spíš horší. Jsme ustavičně tlačeni do situace, kdy máme víc vydělávat, ale dostáváme méně peněz. Trend, který nechápu – kdy si někdo myslí, že ten suchý hadr, kde už není jediné mokré vlákno, se dá ještě ždímat… K Národnímu divadlu je takhle přistupováno celých třináct let, co tu jsem. Pořád dokola. Takže vám to řeknu naprosto otevřeně: když jsme dostali návrh rozpočtu na letošek, upadla nám brada. Bylo to naprosto likvidační. Nakonec nám rozpočet upravili do normálnějších sfér – není to ideální, ale víme, že přežijeme.

Takže nemusíte žádné tituly rušit?

Naštěstí ne.

Kdybyste měl srovnat úroveň baletu ND s jinými evropskými baletními soubory, jak je na tom?

Asi to bude z mých úst znít opovážlivě, ale musím sebekriticky říct, že jsme na stejné, ne-li lepší úrovni. Což je v situaci, kdy čeští tanečníci dostávají zhruba třetinové platy než třeba v Mnichově, malý zázrak. Přitom návštěvnost baletu se pohybuje kolem 85 procent, dostáváme řadu krásných, spokojených dopisů, ale vládu to nezajímá. Bojuju celou dobu za zvýšení platů, vždyť baletní soubor je, při vší úctě k opeře a činohře, v mnohém specifický a měl by být podle toho placen. Ale to se mi nepodařilo a už asi nepodaří. Je otázka, zda to za současného stavu a systému v téhle zemi, které říkám Těžkoslovensko, vůbec jde.

Můžu vás ujistit, že totéž řeší filmaři, výtvarníci či spisovatelé…

Vím. To pak člověka napadá, zda se tu vůbec vyplatí být úspěšný. Mám pocit, že by bylo dobré, aby tu vládla jakási šeď, které se nemusí dávat moc peněz a aby byl někdo dobrý, o to náš stát nestojí. Motivace veškerá žádná. Ale my v baletu motivaci naštěstí máme tak nějak vrozenou, jinak bychom to nemohli dělat. Ale je pravda, že všude je chleba o dvou kůrkách a v některých zemích někdy řeší problémy, které já naštěstí neznám. Důležité je si nestěžovat a dělat svou práci, jak člověk nejlépe umí.

Autor: Jana Podskalská

7.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies