VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slavní bratři Bubeníčkové se v září rozloučí s taneční kariérou

Baletní tanečníci Jiří a Otto Bubeníčkovi dostáli svým slibům a končí svoji aktivní kariéru na pódiu. Konec na scéně avizovali již dva roky a poté, co se rozloučili s publikem v Německu, kde působí, připravili svá poslední vystoupení také v České republice a na Slovensku. V září proto odehrají sérii vystoupení v pěti českých městech a v Bratislavě, kde uvedou zatím vznikající představení Orfeus.

26.5.2016
SDÍLEJ:

bratři BubeníčkovéFoto: ČTK

Součástí turné, které začne 10. září v Ostravě, jsou Brno, Bratislava, České Budějovice, Praha a Plzeň. Kromě slavných tanečních dvojčat diváci v představení uvidí i slovenského herce Csongora Kassaie, který je v Česku známý díky roli v pohádce Čert ví proč, německou tanečnici Annu Hermanovou a violoncellistku Terezii Kovalovou.

Celá show Les Ballets Bubeníček se uskuteční pod režijním vedením dua SKUTR, které tvoří Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský.

Přestože dvojčata Bubeníčkové končí svou aktivní taneční kariéru, svoji budoucnost jinak než spojenou s tancem nevidí. Dále budou působit jako choreografové, případně scénografové či autoři hudby.

"Člověk bohužel nemůže tuto profesi dělat do konce života. Tanec na profesionální úrovni je velice náročný, a to hlavně fyzicky. I když něco bude končit a člověk z toho může být smutný, něco nového naopak začíná," řekl Jiří Bubeníček před dvěma lety, když oba bratři slavili 40. narozeniny a začali uvažovat o konci taneční kariéry.

Bratři pocházejí z cirkusové rodiny

Pocházejí ze staré české cirkusové rodiny, a proto jim bylo předurčeno povolání artistů. V jejich 11 letech je ale učitelka tance doporučila ke studiu na pražské Taneční konzervatoři. Dalším milníkem pro ně byla soutěž v Lausanne, kde je oslovil slavný John Neumeier a nabídl jim studium na baletní škole v Hamburku. Po absolutoriu na konzervatoři přijali v hamburském souboru angažmá, a jejich kariéra tím nabrala raketový vzestup.

Sólisté německých baletních scén

Otto byl od roku 1997 prvním sólistou Hamburského baletu, Jiří v roce 2006 odešel do drážďanského baletu Semperoper, kde působil na stejné pozici a také vytvářel choreografie. Oba mají za sebou mnohá ocenění i četná hostování na prestižních scénách. Podobně jako primabalerína Daria Klimentová, která se také proslavila v zahraničí a s aktivní kariérou skončila až po čtyřicítce, i Bubeníčkové špičkově tančí i ve věku, kdy mnozí tanečníci odcházejí "do penze".

Jiří Bubeníček byl mezi kandidáty na nového šéfa Baletu Národního divadla, kde by mohl nahradit Petra Zusku, jenž v této funkci skončí v roce 2017. Nakonec byl vybrán první sólista Stuttgartského baletu Filip Barankiewicz; třetí v konkurzu byla právě Klimentová.

Autor: Redakce / ČTK

26.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Seniorka. Ilustrační foto.
4 13

Bydlení, léky, jídlo. Pražští senioři jsou ohroženi chudobou

Ilustrační foto.
1 4

Balík vám nově vydají v balíkovně. Bez fronty i občanky

Obviněný Pelta byl za fotbalisty Jablonce, na jednání zastupitelů nedorazil

Někdejší šéf českého fotbalu Miroslav Pelta navštívil zahájení sezony FK Jablonec, na zastupitelstvo nepřišel.

Potvrzeno. V Brně vyroste park pro společné fandění během zimních OH

/ANKETA/ Hokejové hřiště, curlingové dráhy či malý skokanský můstek. To a mnohem více nabídne nový olympijský park, který vznikne v Pavilonu Z v areálu brněnského výstaviště. V pátek to potvrdilo vedení Brna s Českým olympijským výborem. 

EXKLUZIVNĚ

Chci hrát Premier League. Pravidelně, má Skalák o motivaci postaráno

/ROZHOVOR/ Měl by se stát šestadvacátým Čechem v Premier League, v jednoznačně nejbohatší lize světa. Pětadvacetiletý Jiří Skalák, jenž začínal s fotbalem v Sezemicích u Pardubic, na jaře postoupil mezi anglickou smetánku s týmem Brightonu.

DOTYK.CZ

Před 69 lety hrozila atomová válka. Zažehnala ji chladná hlava a teplá zima

Winston Churchill chtěl na Sověty shodit atomovku, prezident Francie de Gaulle mu souhlasně přitakával. Americký prezident Harry Truman byl pro citlivější řešení, sovětskou blokádu Berlína započatou jen před pár hodinami, hodlal vyřešit leteckým mostem. Tenhle risk z odpoledne 23. června 1948 vyjde. A Sověti utrpí první poválečnou diplomatickou porážku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies