VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Socha Brána času ostře rozděluje Tábor

Tábor /ANKETA/  - Velkou diskuzi rozpoutalo nové umělecké dílo na opraveném Křižíkově náměstí. Autor Albert Králiček z Nové Paky nepovažuje kritiku za šťastnou, starosta Jiří Fišer věří, že dílo prověří čas

15.9.2013
SDÍLEJ:

Brána času v Táboře.Foto: David Peltán

Nejen fotbal, politika nebo počasí dokáže rozdělovat lidské postoje. V Táboře rozpoutala v posledních týdnech velmi kontroverzní debatu  nově instalovaná socha, která nese název Brána času. Stojí na zrekonstruovaném Křižíkově náměstí v centru města. Asi tři metry vysoká a sto šedesát centimetrů široká bronzová skupltura  se nachází na pomezí mezi táborským Novým městem a Starým městem. Symbolicky se vyjadřuje k minulosti a budoucnosti, ke vztahu moderních a dávných dějin Tábora.

Drsná kritika na sociálních sítích

Umělecké dílo sochaře Alberta Králička z Nové Paky vyvolalo mezi obyvateli Tábora nezvykle veliké emoce. Zdá se, že příznivci Brány času jsou v defenzivě, zatímco většina lidí moderní plastiku kategoricky odmítá. Zejména na sociálních sítích a webech se rozjela někdy až velmi drsná kritika. Socha okamžitě dostala hanlivá a nepublikovatelná označení, k těm slušnějším  patří například „estetická zbraň hromadného ničení". Na Facebooku vznikla iniciativa s názvem Nechceme novou „sochu" na Křižíkově náměstí. Odpůrci vyjadřují názory, že se socha na náměstí nehodí, používají slova kýč, volají po usedlejším a konzervativnějším pojetí skulptury.

A co na to autor Albert Králiček? Negativní reakce ho mrzí, ale věří, že lidé změní na jeho dílo názor. „Lidé by měli chápat pojmy jako metafora, alegorie," míní Albert Králiček, podle jehož názoru není kritika na Facebooku úplně šťastná.

Sochař se vyjádřil k tomu, že neměl možnost ovlivnit to, jak vypadá  okolí sochy: „Já to navrhoval tak, aby okolí bylo co nejčistší. Bez laviček, barevných odlišností. Socha  potřebuje prostor. Teď je to jinak, a řekněme, že je to architektonický bonus,"  míní umělec.

Ani noční osvětlení nemá úspěch


Socha v noci svítí různými barvami a toto ozvláštnění se také příliš nelíbí. Studentky táborského státního gymnázia Jana Vančurová a Valérie Dvořáková chápou moderní význam díla, ale noční  jas jim vadí. „Možná mohla být socha nasvícena decentněji, jednoduše bíle, takhle to vyznívá až moc diskotékově," míní studentky.

Brána času v Táboře.

Starosta Tábora Jiří Fišer „širokospektrální" debatu vnímá, ale zdůrazňuje, že Brána času je abstraktním dílem. „Každé abstraktní dílo vzbuzuje velké emoce. V konzervativním Táboře je taková emoce ještě umocněna. Mně osobně se socha líbí  a vůbec mi nevadí, že kolem ní vznikají nejrůznější přídomky a přirovnání. Je jen dobře, že se taková diskuse vede. Věřím, že  sochu prověří čas," míní starosta Jiří Fišer. Toho překvapilo, že výhrady má mladá generace, od níž by čekal větší toleranci a nadhled.

„Když podobné sochy vidíme ve světě, často říkáme, že je to fajn, že je to free, ale doma to nechceme," podotkl Jiří Fišer.

Malířce Štolbové se dílo líbí

Deník nechal sochu okomentovat známou jihočeskou malířku Renatu Štolbovou, která žije v Dobré Vodě 
u Českých Budějovic. Do Tábora jezdí za příbuznými a místo, kde dílo stojí, zná. „Socha rozhodně není nepříjemná, naopak je přívětivá. Materiál – bronz – byl zvolen adekvátně. Podle mého názoru je socha oživením daného prostoru. Přece by tam Táborští nechtěli nějakého husitu?" ptá se uznávaná malířka.

Ta připomněla, že pařížská Eiffelovka byla v době svého vzniku také předmětem nenávisti a odsudku. „A vidíte, dnes je 
z Eiffelovy věže ikona Paříže. Čas všechno přehodnocuje.  Domnívám se, že Tábor se musí naučit se sochou žít. Lidé by ji měli přijmout, vnímat, zapojit fantazii, lámat si nad ní hlavu," uvedla pro náš Deník Renata Štolbová.

Brána času v Táboře.Socha už píše první příběhy. Někteří mladíci se jí snaží pod rouškou tmy proskočit a jako legendární knižní pan Brouček se dostat do jiné doby…

Wi-fi zadarmo jako bonus


I ti největší odpůrci sochy mohou využít jeden praktický dopad. V prostoru Křižíkova náměstí od konce srpna  funguje nezakódované wi-fi připojení. Starosta Jiří Fišer vysvětlil, že stačí si třeba na notebooku otevřít „připojení k internetu", objeví se menu a klikne se na Numitor Tabor Free. Tím se uživatel připojí.

„Město to poskytuje veřejnosti jako bezplatnou službu. Bude fungovat i v prostoru nad bývalými WC proti hotelu Palcát. Tento prostor se bude upravovat na podzim. S připojením počítáme v příštím roce i na náměstí TGM. Po rekonstrukci mezi obchodní akademií a zemědělskou školou vznikne studentský háj podle vítězného návrhu, který vzešel z architektonické soutěže," dodal starosta Tábora.

Autor: Luboš Dvořák

Líbí se vám Brána času?

Ano.

49 %

Ne.

51 %

Hlasovalo: 425

Anketa byla ukončena

15.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies