Josef Škvorecký se narodil v Náchodě, který se mu stal předobrazem pro jeho románovou prvotinu Zbabělci. Knížka, jež vyšla v roce 1958, líčí události z konce druhé světové války ve fiktivním městečku Kostelci. Fakt, že účastníky boje proti okupantům dílo zachycovalo v nepříliš lichotivých barvách, způsobil skandál, díky němuž vstoupil začínající autor do širokého povědomí. Román Zbabělci byl ale pro Škvoreckého významný také tím, že v něm poprvé představil své literární alter ego, studenta Dannyho Smiřického.

Během 60. let se Škvorecký stal jedním z nejčtenějších českých spisovatelů. V době, kdy se nakrátko uvolnily politické poměry, mu vyšla mimo jiné díla Legenda Emöke (1963), Konec nylonového věku (1968), Hořkej svět (1969) či Lvíče (1969).

Po potlačení Pražského jara odešel Škvorecký se svou manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou do Kanady. V Torontu založili nakladatelství Sixty-Eight Publishers, jež se zaměřovalo na knihy československých exilových spisovatelů a samizdatové literatury. Ani v Kanadě Škvorecký nerezignoval na vlastní tvorbu a vydal řadu dalších románů, mimo jiné Tankový prapor (1971), Mirákl (1972) či Příběh inženýra lidských duší (1977).

V roce 1990 Škvorecký spolu se svou manželkou obdržel Řád Bílého lva III. třídy, v roce 1999 státní cenu za literaturu a v roce 2004 se stal laureátem Ceny Jaroslava Seiferta. Život jednoho z nejznámějších českých spisovatelů se uzavřel 3. ledna 2012.