Jeho jubileum připomíná v Plzni jediná výstava (velké výstavy byly nejen v Plzni připraveny ke 100. výročí narození Vladimíra V. Modrého). Aktuální výstavu připravil Stanislav Bukovský v předsálí Polanovy síně v Knihovně města Plzně. Zahájena byla v polovině ledna, trvá do konce března. Vzhledem k možnostem výstavního prostoru jsou na ní prezentovány ilustrace, kresby a reprodukce obrazů včetně detailů. Výstava tak připomíná Modrého malířský i ilustrátorský um a také jeho nelehký, avšak mimořádný život.

Co znamená písmeno V ve jméně Vladimíra V. Modrého?
Jeho žena se jmenovala Věra a to V. ve jméně začal Vladimír Modrý používat z lásky k ní a také z vděčnosti. Víte, Vladimír Modrý měl velmi složitý osud. Vystudoval pražskou UMPRUM. Měl silné sociální cítění a mezi dvěma světovými válkami vstoupil do komunistické strany a v protektorátu se zapojil do odboje. Byl na deset měsíců zavřený. Po těžkém úrazu jej Němci z vězení propustili. On stále pokračoval v odbojové činnosti a na konci války se v Plzni zapojil do povstání. Okupanti mu prostřelili hrudník a břicho. Zápasil o život. Za odbojovou činnost a účast v povstání byl po válce vyznamenán medailí Za chrabrost.

Byl to člověk charakterní, v době, kdy po roce 1948 začali všichni kvůli prospěchu do komunistické strany vstupovat, tak on z ní vystoupil. Nebál se. Myslel si, že když má pravdu, má ji prosazovat. Často tak byl bez práce. Rodinu finančně táhla jeho žena Věra, zdravotní sestra. A on se právě z lásky a z vděčnosti k ní, začal podepisovat jako Vladimír V. Modrý.

Vy jste se s ním osobně setkal?
Ještě jako školák jsem v roce 1957 uviděl výstavu v Závodním klubu energetiků v Tylově ulici. On tehdy samostatně vystavovat nemohl, takže jeho díla byla součástí skupinové výstavy. Vzpomínám si, že jsem se na jeho obrazy díval jako na zjevení. Vždyť i v Berlíně, v 60. letech minulého století, kdy došlo k jistému kulturnímu uvolnění a Modrý mohl vystavovat i za hranicemi, o něm psali jako o malíři výtvarných symfonií. Když jsem pak dospěl, tak my mladí jsme k Modrému rádi chodili k němu domů do Keřové ulice v Plzni. Byl neuvěřitelně srdečný. Když mluvil o barvách nebo o ženách, bylo to vždy s velkým zaujetím tak, že dokázal nadchnout i ostatní. V 70. letech, v době normalizace, ho ale čím dál víc sužovaly nemoci.

Je jeho tvorba už kompletně zmapovaná?
Já myslím, že téměř je, a to i díky výstavě, kterou mu v roce 2004 připravil v Národní galerii v Praze její tehdejší ředitel a plzeňský rodák Milan Knížák. Znal se s Modrým od mládí a ve všech dobách mu zachovával přízeň, i když on sám byl v době normalizace na indexu.

Můžeme někde vidět obrazy Modrého?
Český rozhlas v Plzni v roce 1953 zakoupil jeho obraz Husité – bitva u Tachova, a v bu-dově na náměstí Míru je do-dnes k vidění v 1. patře. V roce 1955 měl Modrý malovat fresku Husité – výsek z valného houfu o rozměrech 180 x 600 centimetrů. Jak způsob zpracování tématu, tedy divoce vypadající husité, tak i Modrý sám nevyhovovali tehdejší době a z fresky sešlo. Tušová kresba k fresce byla umístěna v tachovském muzeu. A v plzeňském Pekle je jeho a jím podepsaná kopie Delacroixova obrazu Svoboda vede lid na barikády. Jako celé Peklo je dost zašlá.

Už jste mluvil o barvách, kterými jsou jeho brazy charakteristické, co ještě ho vystihuje?
Pro Modrého byl stěžejním tématem Don Quijote. Sám tak vystihl svou podstatu. Don Quijote symbolicky vyjadřuje fantazijní složku jeho povahy a výtvarného cítění a Sancho Panza tu zemitě realistickou. Výsledkem tohoto nesourodého spojení je zcela originální dílo. Bohužel dodnes dostatečně nezhodnocené. Milan Knížák o Modrém prohlásil, že předběhl dobu. Arch. Jiří Waage, autor monografie o Modrém, ho již v 70. letech považoval za nejoriginálnějšího českého malíře své doby.

STANISLAV BUKOVSKÝ● Výtvarník – člen Unie výtvarných umělců Plzeň, organizátor výstav a publicista
● Dlouhodobě spolupracuje s Knihovnou města Plzně. Výroční výstavy, které pro ni připravuje zdůrazňují ilustrátorskou činnost umělců, jejichž tvorba je připomínána
● Zabývá se také regionální historií i bádáním o událostech obou světových válek, 2. odboje či skautského hnutí. Na tato témata připravil v Plzni už řadu informativních výstav
● Pro Studijní a vědeckou knihovnu Plzeňského kraje připravuje na květen výstavu o 1. světové válce