VYBERTE SI REGION

Sudety byly vždycky horkou půdou. Dokládá to i expozice o prusko-rakouské válce

Liberec - Dlouhý Most, Stráž, Kokonín, Sychrov či Kuřivody. A dalších 45 míst v kraji připomíná válku mezi dvěma mocnostmi Pruskem a Rakouskem.

23.8.2016
SDÍLEJ:

Z expozice Zapomenutá válka. Připomíná výročí 150 let od prusko-rakouské války.Foto: DENÍK/Attila Racek

Po napoleonských válkách druhý největší konflikt v tehdejší Evropě, který si vyžádal tisíce mrtvých, nezvěstných, zmrzačených. A i když rozhodující bitva vypukla u Hradce Králové, na konflikt doplatili i obyvatelé severních Čech. Právě tudy se od severu valily pruské oddíly.

Bitevní vřava, třesk bodáků a šavlí, kouř z hlavní. Umírající koně i vojáci. Podupané obilí, temné nebe už jen dokreslují scénu, jak ji tři roky po bitce u Dlouhých Mostů na Liberecku ztvárnil malíř Wilhelm Emelé.

Rozměrný obraz pochází ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha a v současné době je k vidění v Severočeském muzeu v Liberci. Spolu s dalšími exponáty sugestivně vykresluje jeden z mnoha lokálních konfliktů, k nimž došlo v létě roku 1866 na severu Čech, konkrétně u Dlouhých Mostů. „Střetli se tu jezdci a pěšáci durynského pluku spolu s rakouskými husary. Asi nejznámější obětí byl rakouský major Franz von Panz. Šlo o prvního rakouského důstojníka, který padl v boji a jeho osud dodnes připomíná pomník u Dlouhých Mostů," přibližuje autor výstavy v libereckém muzeu, historik Lubor Lacina.

Další obraz připomíná nešťastný osud rakouského četaře Emericha Berta, který u Stráže nad Nisou vrhl šavli na nepřítele, omylem zasáhla strom a vzápětí padl výstřelem z pruské pušky. „Jeho jméno je mezi zájemci o místní historii poměrně dobře známo, připomíná ho nejen pamětní deska a pomník, ale i naučná stezka," připomíná Lacina.

Podobných zastavení najdeme v kraji víc než čtyři desítky. Podle badatele Ivana Rouse byl autorem celé řady z nich kameník Linke z nedaleké Jítravy.

CÍSAŘ, HUSAŘI I RUDOARMĚJCI

Přehled míst i pietních zastavení od Mimoně až po Malou Skálu na Jablonecku představují na výstavě tři panely. „Některé měly docela zajímavý osud. Nejprve sloužily jako připomínka konfliktu či pozdější návštěvy rakouského císaře, později se změnily na pomníky padlých 1. světové války a někde dokonce přibyla ještě později rudá hvězda za padlé rudoarmějce. Je to taková reflexe doby," upozorňuje ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek. Jako příklad uvádí Chrastavu, kde ale díky Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 byl původní památník znovu obnoven.

Výstava neprovádí ale jen obrazem. Připomíná, co přesně se na Liberecku v roce 1866 událo.

„Pruská 1. armáda a Labská armáda při postupu směrem k Hradci Králové, kde došlo k rozhodující bitvě, přecházela přes Šluknovský a Frýdlantský výběžek a také přes Liberec," vysvětluje Lubor Lacina.

Expozice přibližuje jednotlivé srážky, k nimž došlo na Liberecku, kromě Dlouhých Mostů, a také u Sychrova, Českého Dubu nebo Svijan.

PŘEZKA Z TORNY, ÚLOMEK ŠRAPNELU…

Nejen historickou událost, ale i konkrétní lidi připomíná výstava, která v libereckém muzeu potrvá až do 25. září. Vitríny nabízejí pohled do tváří vojáků na fotografiích, fragmenty z válečného pole úlomek šrapnelu, kus kovové spony, pruské orlice, čutoru, ale i ostré šavle a autentické uniformy pruských i rakouských, tedy i našich vojáků. Vojsko rakouské monarchie, jejíž jsme byli součástí, verbovalo i tady. „Uniformy pocházejí ze sbírek muzeí i z pozůstalostí," popisuje jednotlivé, 150 let staré exponáty, historik. Je tu třeba i parádní uniforma husara s červenými kalhotami a husarskou čepicí s chocholem. Nechybí ani pruské uniformy s typickými helmami s bodcem.

VÁLKA ZASÁHLA CELÉ SUDETY

Pruská vojska poté, co obsadila Drážďany, přičemž Sasové se přidali k rakouské straně, se vydala na pochod k našemu území. Trpělo celé pohraničí. Potyčky se nevyhnuly například ani Ústí, střílelo se u Střekova a civilní obyvatelstvo muselo Prusům v důsledku konfliktu odevzdat všechny zbraně. Armáda do města také zavlekla choleru, na kterou zemřelo ke stovce lidí. Nejvíc ale trpělo Liberecko. „Vždycky to byl region, který to nejvíc schytal, už šlo o konflikty v 19. století, za války nebo v roce 68!," doplnil ředitel libereckého muzea, kterého trápí, že výstava, která zachycuje významnou část zdejší historie, se zatím příliš netěší velkému zájmu místních. „Větší zájem je od návštěvníků města a turistů," podtrhuje a dodává, že stejně tomu tak je i v případě další významné výstavy, která zahrnuje Liberec na počátku 20. století v expozici věnované německo české výstavě z roku 1906.

Prusko-rakouská válka 1866

- šlo o dělení moci dvou středoevropských mocností Pruska a Rakouska

- největší bitva se odehrála u Hradce Králové, padlo v ní 440 000 mužů.

- skončila vítězstvím Pruska a podpisem mírové smlouvy v Praze

- znamenala posílení Německa v regionu a nepřímo vedla k 1. světové válce

-poprvé se uplatnily technické vynálezy (zezadu nabíjená ruská puška, telegraf a železnice). Poprvé tu působil Červený kříž.

Autor: Jana Švecová

23.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath
3 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
4

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies