VYBERTE SI REGION

To je pornografie, soudruhu! A Čapka sundali

České Budějovice - Kurátor Vlastimil Tetiva, který 37 let pracoval v Alšově jihočeské galerii, vzpomíná na jízdy po ateliérech, výstavu Česká kresba i kauzu s padělky.

13.10.2014
SDÍLEJ:

Kurátor Vlastimil Tetiva, který 37 let pracoval v Alšově jihočeské galerii.Foto: Deník/ Václav Pancer

Mohl se z něho stát vrcholový fotbalista, jako kluk kopal i proti Josefu Jurkaninovi, dodnes dělá denně 150 kliků. Když ho ale okouzlil Gauguin, bylo rozhodnuto. A tak se jméno Vlastimil Tetiva stalo pojmem v historii Alšovy jihočeské galerie, kde pracoval 37 let jako kurátor až do letošního července. Připravil na 400 výstav, kvůli některým měl problémy s komunistickým režimem. Naposledy se o něm hodně mluvilo při výstavě Natálie Gončarové: policie řešila, zda nešlo o padělky.

V jeho rodě nikdo nemaloval, sám byl jako dítě oddán sportu. „Hrál jsem fotbal, dotáhl jsem to do dorostu Pelhřimova, kopali jsme druhou ligu, Jurkanin s námi cvičil na hřišti,“ vzpomíná 63letý kurátor. Po gymnáziu šel ale studovat výtvarnou výchovu. Krátce nato se dostal do drážďanského Zwingeru, kde ho zaujal Paul Gauguin. Jeho dějepisářka ze základní školy mu řekla: Vlastíku, ty bys měl dělat historii umění. „To byla rozbuška, která mě poslala do těchto sfér,“ říká.

Jako učitel nastoupil do malotřídky ve vsi Kámen u Pacova, ale už na vojně v Žamberku, kde dělal lapiducha, se učil, aby se dostal na dějiny umění. Potom měl možnost jít do Národní galerie, jenže rodiče byli proti, povolání kantor ještě něco znamenalo. Nakonec si našel podnájem v Bavorovicích a 1. září 1977 nastoupil do Alšovky.

Vlastimil Tetiva pracoval jako kurátor 37 let v Alšově jihočeské galerii. Oldřicha Kulhánka představil na jihu již v 80. letech, jejich společný snímek je z výstavy ve Wortnerově domě, rok 2000.V začátcích mu pomohl kolega Hynek Rulíšek. Jako svou první připravil na jaře 1978 výstavu Karla Štiky, rok poté se podílel na expozici Český realismus 19. století, kterou dělala Alšovka společně s Národní galerií (NG).

„Když přeskočím do současna, je mi líto mladého Hynka Rulíška, který dělá spíš stěhováka než vlastní práci. Já, tehdy neznámý človíček, jsem byl pro Národní galerii rovnocenný partner,“ porovnává Vlastimil Tetiva.

Autem jezdili po jihočeských ateliérech, poznával matadory i talenty. „Jirka Ptáček, Mirek Konrád, Mirek Páral, Dana Puchnarová, která měla ateliér nad Zvonem, Karel Valter…“

Každý měl autora, kterého opečovával. On Miloslava Cicvárka či Jiřího Ptáčka, velké přátelství ho pojilo s Jaroslavem Kolihou, jemuž dělal monografii. Líčí, jak u něho jednou ještě s Antonínem Malcem popíjeli vodku.

„Tonda zadumaně prohlížel sklenku a řekl: Tak já půjdu do práce. No, nešel… Jarda byl dobrý pozorovatel, naše společné téma byl sport, rozebírali jsme zápasy. Vzpomínám také na první návštěvu Miloslava Cicvárka v Plachého ulici: měl v ateliéru nehorázný nepořádek, chtěl nám ukázat, že mu někdo z Francie přivezl pastely. Ty nenašel, ale našel hanbaté časopisy,“ směje se kurátor.

Kurátor Vlastimil Tetiva, který 37 let pracoval v Alšově jihočeské galerii.

Pokaždé, když na konci letopočtu byla nula nebo pětka, pořádala Alšovka velké výstavy jihočeského umění. V roce 1980 vznikl katalog přezdívaný šedá cihla, dalším vrcholem byla o čtyři roky později výstava Česká kresba. „Stala se kultovní, dostali se tam Adriena Šimotová, Stanislav Kolíbal nebo Čestmír Kafka, který mi při vernisáži říkal: Ani ke mně nechoďte, tamten pán se mnou jede z Prahy, abych se náhodou neztratil,“ popisuje, jak malíře hlídala StB.

ČTĚTE TAKÉ: Malá scéna objevovala díky AJG Rónu, Nikla i Davida

V normalizačních 80. letech se v Alšovce zrodil fenomén: grafické výstavy na Malé scéně Metropolu. Tam kurátoři prosadili jména Karel Nepraš, Oldřich Kulhánek (toho půl roku poté, co ho pustili z vězení), sestry Válovy, Jiří Tichý, František Peterka i dnes známá jména Jaroslav Róna, Jiří David nebo Petr Nikl. Místo vernisáží se pořádaly večery, kde hráli Martin Němec z Precedens, Vašek Koubek, Štěpán Rak či Ivan Hlas.

Vlastimil Tetiva pracoval jako kurátor 37 let v Alšově jihočeské galerii.„Zůstávalo se dlouho do noci, několikrát jsem šel do Bavorovic pěšky. Jednou se mi stal malér, málem jsem v noci uhořel. Bylo sychravo, přitápěl jsem si, ještě jsem zapnul vařič, usnul a chytla deka. Zachránili mě v poslední chvíli, dlouho jsem ležel v nemocnici,“ vypráví Vlastimil Tetiva.

Odvaha, se kterou dávali prostor těm, jež režim nemiloval, přinášela problémy. A zákazy. Do jižních Čech jezdil na chalupu Josef Semín z ÚV KSČ, který nařídil svěsit dívku v košilce Josefa Čapka, označil ji za pornografii. Zákaz postihl i kresby Jaroslava Vožniaka, Alšovku tehdy udal ředitel Středočeské galerie Jiří M. Boháč, zběhlý kněz, který se stal komunistou.

„To byl strašný hajzl. Přišla za mnou radní pro kulturu, které jsme říkali Obryně, že výstavu zavírají, protože si prý lidé stěžují na porno. Bylo to dílo Podmořský svět, kde z rostlin vystupuje ženský klín v poloze rozevřených stehen,“ vzpomíná kurátor.

Ani týden poté, co z Alšovy jihočeské galerie zmizely obrazy a kresby Natálie Gončarové, není jisté, zda šlo o padělky, nebo o originály. Snímek z vernisáže výstavy.Naposled se do problémů dostal v roce 2011. Tehdy policie zkoumala, jestli výstava Natálie Gončarové není plná padělků; případ odložila. Vlastimil Tetiva věří, že šlo o originály a v kauze vidí boj Západ vs. Rusko.

„Gončarová žila s Larionovem 30 let v Paříži, neměli co do pusy, díla prodávali, a tak se dostala do soukromých sbírek. Treťjakovská galerie zpochybnila Anthonyho Partona, který o Gončarové napsal několik monografií. Jsou v tom peníze a ruský mecenáš, podle kterého jsou originály jen v Rusku. Paradoxní je, že tento člověk koupil na aukci v Curychu tři věci Gončarové, k nimž dělal posudek… Anthony Parton,“ říká kurátor.

V době aféry se objevily informace, že dává razítka na falza, začasté pro budějovickou auční síň Procházka. Brání se, že se snaží být objektivní. „Samozřejmě, nikdo není neomylný. Peníze jsou potřeba, ale není to všechno, jde i o profesní čest. A k Procházkovi mám hodně kritický přístup," říká.

Kurátor Vlastimil Tetiva, který 37 let pracoval v Alšově jihočeské galerii.

Na Alšovce mu dnes vadí, že nepracuje se svými sbírkami, v nichž má 60. léta a český informel zastoupená lépe než NG. Těžce také nese, že mizí kmenoví kurátoři. Práci se sbírkami považuje za základ.

„Za mě se zpracovala sbírka 20. století ve třech dílech. Teď je trendem honba za lidmi, povrchnost a snobismus, viz Warhol a Mucha. A představovat ve státní galerii soukromé sbírky v takovém měřítku jako Patrik Šimon? Dostává peníze za zápůjčky i kurátorství…“

Tak se nelze divit, že letos 15. července za sebou v Alšovce tiše zavřel dveře a v obytňáku se s manželkou rozjel na velkou cestu na sever. Po Skandinávii najeli 9000 kilometrů, viděli velrybí safari i dánskou Galerii Louisiana. A když má shrnout těch 37 let, řekne jen stručně: „Myslím, že zamnouněco je.“

ProfilVlastimil Tetiva se narodil 15. listopadu 1951 v Černovicích u Tábora. Absolvoval gymnázium v Pelhřimově, Pedagogickou fakultu UK a dějiny umění na FF UK. Krátce učil, od roku 1977 do července 2014 byl kurátorem v Alšově jihočeské galerii, 37 let. Podílel se na 400 výstavách. Za klíčové považuje mj. výstavy Česká kresba, Theodora Pištěka, Michaela Rittsteina či Františka Muziky. Podílel se na 80 grafických výstavách na Malé scéně Metropolu. V Alšovce zažil šest ředitelů. Působí i jako soudní znalec při aukcích, píše posudky a spolupracuje s pražskou Galerii Petra Brandla.

Má rád umění 60. let, imaginativní realismus. Mezi jeho přátele patřili a patří Miloslav Cicvárek, Jaroslav Koliha, Jiří Ptáček, Karel Zlín či Dana Puchnarová. Žije na Hluboké nad Vltavou. Je ženatý, s manželkou Věrou rádi cestují. Rád čte, jeho koníčkem je sport, zejména lyže a lezení po horách. Má čtyři vnuky.

Autor: Václav Koblenc

13.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies