Antonín Kalina, třebíčský rodák, obuvnický dělník, prvorepublikový komunista a předválečný třebíčský radní, zachránil za II. světové války v koncentračním táboře Buchenwald nejméně 900 vězněných chlapců před jistou smrtí.

V Třebíči zatím Kalinu připomíná pamětní deska na budově bývalé židovské školy v ulici Leopolda Pokorného. Nyní také vznikne v budově vedle Zadní synagogy pamětní síň. „Bude jí věnovaná místnost v Galerii Ladislava Nováka. Otevřeme 17. února u příležitosti 115. výročí Kalinova narození. Na osmi výstavních panelech se lidé budou moci díky textovým dokumentům a fotografiím seznámit se životem Antonína Kaliny s důrazem na válečné události, které byly v jeho životě nejdůležitější," popsala ředitelka Městského kulturního střediska v Třebíči Jaromíra Hanáčková.

Návštěvníkům se podle ní dostane také vysvětlení, proč to trvalo tak dlouho, než byl Kalina pro svět objeven, a v čem vůbec spočíval jeho hrdinský čin. Náklady na zřízení pamětní síně podle Hanáčkové dosáhnou pouze několika desítek tisíc korun.

Pamětní deska a síň by nemusely být v budoucnu jedinými třebíčskými připomínkami činů Antonína Kaliny. „Rádi bychom v rámci židovské čtvrti vytvořili muzeum holocaustu, které ponese jméno Antonína Kaliny," řekl již dříve radní Třebíče Pavel Pacal.

Seznámit se více s příběhem Antonína Kaliny budou moci lidé po celé republice i díky dokumentu Děti Antonína Kaliny, který v úterý 24. ledna ve 20.55 odvysílá Česká televize na programu ČT2 u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu.

Snímek vznikl podle stejnojmenné knihy Stanislava Motla, který byl rovněž autorem scénáře. „Film je postavený na dvou paralelních příbězích Antonína Kaliny a jednoho ze zachráněných dětí, kterým je Naftali Ďuro Fürst," popsal Stanislav Motl.

Stanislav Motl se poprvé se jménem Antonína Kaliny setkal v polovině devadesátých let v Izraeli při debatě s několika historiky a pamětníky. „Bylo to pro mě něco neuvěřitelného. Vůbec jsem nechápal, že se o tomto člověku, v Izraeli tolik uctívaném, u nás vůbec neví. Právem obdivujeme světově proslulé zachránce Židů, jakými byli Oskar Schindler či Nicholas Winton. Antonín Kalina se od obou zásadně lišil. Záchranu dětí organizoval v situaci, kdy mu šlo doslova o život. Byl totiž vězněm koncentračního tábora. Politickým vězněm, který měl v průvodních listinách gestapa napsáno ‚Návrat nežádoucí'," dodal Motl.

Dokument měl premiéru loni v srpnu přímo v Třebíči. Do Zadní synagogy, kde se snímek promítal, tehdy kromě tvůrců filmu v čele s režisérem Pavlem Dražanem a scénáristou Stanislavem Motlem dorazily také dvě ze zachráněných dětí z Izraele Naftali Ďuro Fürst a ze Spolkové republiky Německo Pavel Kohn.

„Byl dobrým člověkem. Ukazoval svoji lidskost tam, kde ne každý dokázal být člověkem. Mně a mému bratrovi zachránil život," řekl při třebíčské premiéře dokumentu Naftali Ďuro Fürst.

Antonín Kalina nejen jeho dokázal v podmínkách podzemního odbojového hnutí v koncentračním táboře Buchenwald různými rafinovanými způsoby uchránit. Jeho počínání představuje napínavý a fascinující příběh laskavého, odvážného a organizačně schopného člověka.