VYBERTE SI REGION

Umění má svůj vlastní svět, říká v hovorech Lévi-Strauss

Brno /RECENZE/ – Úvahy o umění, společnosti a jejím systému znaků. Myšlenky o tom, zda je ekonomika součástí kultury či nikoliv, myšlenky vymezující rozdíly mezi přírodou a kulturou. To vše obsáhl rozhovor vedený Georgesem Charbonnierem, jenž zpovídal Clauda Lévi-Strausse – etnologa, který změnil pohled západní civilizace na život přírodních národů.

20.4.2015
SDÍLEJ:

V čem spočívá problém moderní doby? V tom, že se přešlo od vládnutí lidem ke správě věcí. Foto: UNESCO/M. Ravassard

Hovory s Claudem Lévi-Strausem vyšly ve francouzštině v roce 1961 a nyní je v českém překladu Pavly Doležalové vydalo brněnské nakladatelství Barrister & Principal. Připomeňme, že Lévi-Strauss zemřel před šesti lety. Bylo mu 101 let. K jeho stěžejním dílům patří Rasa a dějiny, Myšlení přírodních národů či Totemismus dnes.

Rozhovor Charbonnier vede v mezích přátelského setkání, přitom se drží tolik diskutované struktury. Staví zpovídaného před dotazy laické až naivní, protože doufá, že etnolog, který je též básníkem, zachrání TO lidské. Někdy Charbonnier Lévi-Straussovi přitaká, jindy s ním nesouhlasí a k poetickému chápání jej popostrkuje. Přirovnává Lévi-Straussovy myšlenky k postojům Rousseaua či Maxe Ernsta, hledá v nich odkazy k textům literárním a filozofickým.

Lévi-Strauss si k odpovědi nakročuje mnohdy zeširoka a k finální úvaze stoupá po střípcích jednotlivostí. Každý ze zmíněných detailů má však svůj význam. Několikrát přitom Lévi-Strauss podotkne, že nezná odpověď nebo že svá tvrzení nemyslí absolutně. Etnologie je pro něj disciplínou důvěrně blízkou, přesto si je vědom její hraniční linie s obory jinými – se sociologií, filozofií, historií umění či estetikou.

A které otázky oba protagonisté otvírají? Rozdíl mezi přírodou a kulturou i diskuzi o abstraktních malbách, kterým chybí sémantický řád. Přítomnost sémantického řádu je dle Lévi-Strausse pro umělecké dílo stěžejní – jen objevení struktury totiž vyvolá v divákovi estetický pocit. Umění má svůj vlastní svět, existuje v dimenzi svého vlastního vesmíru.

Řeč přijde na Marcela Duchampa a ready-made neboli hotové umělecké předměty. V této souvislosti Lévi-Strauss zavrhuje myšlenku, že by sama skutečnost mohla umělecké dílo nahradit. Svůj pravý význam podle něj umělecké dílo získává až v kontextu určitých předpokladů, až v souvislosti mezi věcmi.

Vzpomene i Benvenuta Celliniho. To přece on projevil jako první zájem o ready-made, když se procházel po břehu moře a sbíral lastury, věci opracované mořem, a nacházel v nich inspiraci.

Georges Charbonnier: Hovory s Lévi-Straussem (O antropologii, strukturalismu, moderním umění a budoucnosti malířství)
Vydalo brněnské nakladatelství Barrister & Principal, edice: Historie, osobnosti, vzpomínky, Dějiny a teorie umění
136 stran, brožované vydání, cena publikace 189 korun

Nechybí rozprava o impresionismu, kubismu a moderním umění. Ovšem jak Lévi-Strauss v souladu s Artaudem hlásá, spěje současné umění k zániku. Předměty směřují k tomu, že z nich zbudou jen systémy znaků.

Ústředním se v dialogu stává téma písma, vynálezu datovaného do 3. nebo 4. tisíciletí před naším letopočtem. Lévi-Strauss zdůrazňuje, že jen a díky němu mohla další pokolení pokročit dopředu. Písmo Lévi-Strauss vnímá jako „kulturní pokladnicí", to jen díky ní mohla další pokolení pokročit dopředu. Souvisí to však podle něj s kapitalistickým vlastnictvím vědomostí a v této návaznosti, v duchu se Saint-Simonem vyslovuje, v čem spočívá problém moderní doby: v tom, že se přešlo od vládnutí lidem ke správě věcí.

K významu písma se pak vrací i v souvislosti s úvahami o umění. To přece písmo lidi naučilo, že je možné skrze znaky vnější svět nejen vyjádřit, ale také ho uchopit a přivlastnit si ho. Hlásí se k odkazu Ferdinanda de Saussura a názoru, že jazyk je systémem znaků, ovšem bez hmatatelné souvislosti s tím, co má označovat. (Symbolické chápání červené a zelené barvy je nejednoznačné, červená přece nemusí znamenat jen „stůj", ale může být stejně tak symbolem vřelosti či fyziologického vzrušení.)

Ostatně – jazyk je pro Lévi-Strausse v těchto hovorech tématem ústředním. Považuje jej za kulturní skutečnost par excellence, je pro něj tím pravým měřítkem kultury. Kolegům z oboru pak vzkazuje: Vyřešte problém podstaty a původu jazyka a my pak vysvětlíme ten zbytek, co to je kultura, jak se objevila, co je umění, právo, filozofie, náboženství.

Vydání tohoto stotřicetistrán­kového svazku zachycuje pozoruhodnou výseč úvah, které jsou spontánně ukotvené v mezích konkrétního okamžiku a místa. Přesto jsou nadčasové, až vizionářské. Protože, jak Lévi-Strauss zmiňuje: Člověk snadno řekne hodně věcí, které by nenapsal. A právě v tom tkví síla a současně všudypřítomná křehkost zaznamenaného.

Autor: Markéta Stulírová

20.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
15 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies