VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Muzeu Podhradí jsou k vidění platidla stará sto let

Buchlovice - V galerii Na půdě Muzea Podhradí Buchlovice byla v pátečním podvečeru otevřena putovní numizmatická výstava o zmatcích ve financích států zapojených do I. světové války. Vydařená putovní expozice Zmatené peníze, která je doplněna o řadu interaktivních prvků a přitažlivých her pro děti i dospělé, se do 27. října přestěhovala do Buchlovic z Regionálního muzea v Litomyšli.

30.7.2016
SDÍLEJ:

Galerie Na půdě buchlovického Muzea Podhradí bude až do 27. října oplývat penězi. Ty však už sto let neplatí.Foto: DENÍK/Zdeněk Skalička

„Při výběru exponátů byl kladen důraz na to, aby dokázaly zaujmout a zabavit i návštěvníky bez zvláštní záliby v numizmatice. Výstava je zajímavá jako připomínka stého výročí I. světové války, ale také stálou aktuálností témat, jako je hospodářská krize a uprchlíci," uvedla moderátorka vernisáže a vedoucí Československého kulturního centra Buchlovice Pavla Večeřová. Ta si se svými kamarády zapěla při vernisáži kramářskou píseň o té velké válce a těžkostech, které lidem přinesla.

Na 19 výstavních panelech si mohli návštěvníci prohlédnout 250 originálních papírových bankovek z let 1803 až 1924. Většina jich pochází z I. světové války a let těsně po ní. K vidění jsou platidla z Rakousko-Uherska, Francie, Polska, Ruska, Itálie, Černé Hory, Rumunska, Československa, ale především z Německa.

Za nejrozšířenější platidla vydaná během války, ale i po ní v řádech desítek tisíc kusů jsou považovány německé „nouzovky". Drobné mince byly za války a v době ekonomických krizí raženy ze stříbra a drahých kovů. Lidé si je schovávali na horší časy a nevraceli je zpět do oběhu. Proto byly vydávány peníze z náhražkové suroviny, a to z papíru. Protože ale nebyly pochopeny správné principy fungování bankovek, vedlo to k tištění nekrytých peněz a k následně k neslavným koncům. „Drobné mince chyběly jednotlivým spolkovým zemím, podnikům či městům, proto si je samy vydávaly. Krizový nedostatek drobných skončil až kolem roku 1919," řekla Pavla Večeřová.

Na tehdejších platidlech byla zpodobněná nejrůznější témata. Kupříkladu komiksy, černý humor, dějiny měst nebo jejich osobnosti, ale třeba i baron Prášil. Později byly vydávány bankovky ve větších minimálních hodnotách, miliardových i bilionových. Třeba za chleba lidé zaplatili v roce 1923 až 200 miliard marek, takže na nákup museli chodit s nůšemi plnými peněz.

Návštěvníci našli na výstavě poukázky používané v zajateckých táborech, mohli si na ní vytvořit vlastní měnu, použít magnetické skládačky, ale také se podle peněžních předloh převléct do kostýmu minnesängera. „Komplet někdejšího středověkého pěvce a básníka byl těžký a necítila jsem se v něm dobře. A v dřevácích bych daleko neušla," svěřila Anička Brodská z Frenštátu pod Radhoštěm, jediná, která si kostým na sebe oblékla a nechala se v něm vyfotografovat.

V expozici si mohli lidé zapojit do hry Jak se stát keťasem, která je určena pro 2 až 6 hráčů ve věku od 6 do 99 let. „Je to hra nevýchovná, protože ten, kdo je zákeřnější v ní vyhrává. Někteří lidé totiž dokázali během I. světové války z bídy bohatnout a stali se keťasy či válečnými lichváři," potvrdil autor výstavy Petr Chaloupka.

Autor: Zdeněk Skalička

30.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Barbora Strýcová
10 6

Sprosté nadávky, výhrůžky. Strýcová odkryla druhou tvář tenisu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
11

Babiš už opět zrušil návštěvu České televize. Mám důležitější věci, sdělil

AUTOMIX.CZ

Hammond už zase řídí. Jeho nový stroj jezdí na elektřinu a má extra vychytávku

Od nehody Richarda Hammonda uplynuly dva týdny a slavný moderátor už je dávno doma. A dokonce zase řídí.

DOTYK.CZ

Česká agentura veze z Cannes několik cen. Za kampaň pro časopis, co už nevychází

Čím jsou pro světový film ceny americké filmové akadamie Oscar, tím je pro evropskou reklamu mezinárodní reklamní festival Cannes Lions. Koná se vždy koncem června ve francouzském letovisku Cannes a v posledních letech je na něm úspěšná česká pobočka reklamní sítě Young & Rubicam.

OBRAZEM: Poslední ohňostroj v Brně ukázal Nebe na Zemi. V rytmu jazzu

/VIDEO, ANKETA/ Nebem tancují miliony pestrobarevných jisker. Vlní se vesele do jazzového rytmu, rozsvítí se a zase mizí. Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.

AKTUALIZOVÁNO

Tragická sobota. Na silnicích zemřelo devět lidí, letos nejvíc

Sobotní dopravní nehody si vyžádaly devět lidských životů, což je letos dosud nejvíce v jednom dni. Umírali při nich lidé v autech, motocyklisté, chodci i cyklisté. Dosud byl nejtragičtějším dnem na českých silnicích pátek 16. června, kdy zemřelo šest lidí. Vyplývá to z předběžných policejních statistik.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies