VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Praze pokřtili kompilace k 25. výročí od sametové revoluce

Praha - V pražském kině Lucerně v sobotu pokřtili kompilaci písní k 25. výročí od sametové revoluce. Kmotrami nahrávky se staly Marta Kubišová a Dagmar Havlová. Veřejný křest se uskutečnil před projekcí filmu Olgy Sommerové Magický hlas rebelky, v rámci Festivalu svobody k výročí událostí 17. listopadu 1989.

16.11.2014
SDÍLEJ:

V pražském kině Lucerně pokřtili 15. listopadu kompilaci písní k 25. výročí od sametové revoluce. Kmotrami nahrávky se staly Marta Kubišová (uprostřed) a Dagmar Havlová (vpravo).Foto: ČTK

Autor projektu Tomáš Padevěd hudební výběr zpracoval na vlastní náklady a věnoval ho památce Václava Havla a studentů.

„Nebylo zcela snadné pro jednoho jediného člověka, který se poprvé stává vydavatelem, vyřídit za pouhé dva měsíce všechny náležitosti, které jsou potřeba k profesionálnímu vydání hudebního nosiče. K tomu obstarat mnoho historických informací pro sepsání obsáhlého textu dvanácti stránkového bookletu, který se opírá o fakta. Doplnit jej autentickými tiskovinami, fotografiemi a následně celé graficky zpracovat. Ale když má člověk důvod, zvládne to ve finále s radostí. Pro mě 17. listopad 1989 rozhodně důvodem je. A bude i nadále. Sám jsem byl v té době studentem," vedl Padevět

Kompilace, jejíž křes přítomní doprovodili zvoněním klíčů, přináší písně, které si před 25 lety zpívaly desetitisíce občanů na náměstích při listopadových a prosincových demonstracích v tehdejším Československu. Mnohé z nich se spolu se svými interprety staly symboly konce roku 1989. Některé zazněly v již necenzurovaném rozhlase a provázely občany revolučními dny.

Dvě desítky nahrávek

Album přináší například skladby Modlitba pro Martu (Marta Kubišová), Havlíčku, Havle (Jaroslav Hutka), Variace na renesanční téma (Vladimír Mišík), Kecy (Vladimír Merta), Morituri te salutant (Karel Kryl), Když mě brali za vojáka (Jaromír Nohavica), Beránek (Hana Zagorová) a další.

Výběr obsahuje 23 nahrávek z různých archivů. Čtyři z nich jsou speciálními bonusy. Patří mezi ně autentický záznam z demonstrace na Václavském náměstí 24. listopadu 1989. Píseň Ach, synku, synku zpívali na demonstraci na Letenské pláni Hana Zagorová, Jiří Suchý a Jaroslav Hutka. Na kompilaci je tato píseň zařazena v archivním podání Janka Blaha z roku 1938.

Jako bonus byla také zařazena píseň Mistrům Janům, která vznikla jako reakce na čin Jana Palacha v lednu 1969. Autoři Daniel Dobiáš a textař Ladislav Kučera ji svěřili tehdejší beatové hvězdě Viktoru Sodomovi. Píseň byla téměř okamžitě zakázána a celých 40 let ležela v archivu Supraphonu. Poprvé na hudebním nosiči vychází také závěrečná nahrávka Mami klid, už je po všem, jejíž text napsal Zdeněk Rytíř v roce 1990 přímo pro Martu Kubišovou.

Autor: ČTK

16.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies