VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výtvarník Jonathan Baldock: V Praze se střetává hodně uměleckých směrů

Praha /ROZHOVOR/ - Originální britský sochař a světově uznáváný výtvarník Jonathan Baldock předvádí své dílo v muzeu mladého umění AMoYA. Umělec, jehož díla má ve svých sbírkách i mediální magnát a proslulý patron moderního umění Charles Saatchi, tak v muzeu zahájil seriál pobytů významných zahraničních umělců. Baldock vystudoval malbu na prestižní škole Kensington Royal College of Art v Londýně, v současné době se však neobvyklým způsobem věnuje především soše, objektu a instalaci. Za svou experimentální tvorbu již získal řadu mezinárodních ocenění a grantů, jeho díla jsou mimo sbírek Charlese Saatchiho vystavena i v galerii Davida Robertse. V Praze momentálně do konce srpna představuje objekty, které zde vytvořil během svého tříměsíčního pobytu a nese název Blue Epoch.

24.6.2012
SDÍLEJ:

HVĚZDA současného moderního umění Jonathan Baldock je první účastník pobytového programu AMoYA. Foto:

Co zde ve spolupráci s muzeem AMoYa nyní prezentujete?

Jde o výsledek mého tříměsíčního pobytu v Praze, respektive České republice. Vše, co můžete v rámci výstavy vidět, tedy vznikalo právě ve vaší zemi. Snažil jsem se zachytit všechny své pocity a pohnutky, které mne během pobytu inspirovaly a vedly. Nikdy jsem tu předtím nebyl, proto byl pro mne projekt určitým krokem do neznáma, nicméně právě takové výzvy mě lákají a jsou pro můj osobní rozvoj podstatné. V kostce se tak dá říci, že jde o jakousi „směs" předchozích nápadů v porovnáním s nejednoznačným a pro mne netradičním prostředím. Přínos tohoto projektu rovněž spatřuji ve skutečnosti, že jsem se tu umělecky posunul a naučil se něco o sobě samém, načerpal nové nápady. Pro mne, jako umělce, znamená podobná zkušenost mnohé, jde o jakési pomyslné přeskočení z menšího kamene na větší kámen.

Proč jste svoji výstavu nazval zrovna Blue Epoch?

Jde o jistou paralelu a reakci na dílo Yvese Kleina z 60. let minulého století. Právě ta mne inspirovala během tvoření výstavy. I proto jde vše do modra, speciálně pak do odstínu zářivé ultramarínové barvy. Pro mě osobně znamená zmíněná barva jakousi čistotu, myslím tím společenskou čistotu a neposkvrněnost. Různé variace a odstíny pak mají znázorňovat pomyslné dveře k něčemu jinému, cestě někam dál, k různorodosti.

Kde obecně čerpáte nápady pro vaše díla?

Konkrétně v České republice jsem je čerpal zejména z vašich tradic. Například z českého skla, z prvků vašeho současného umění, ale i z historie, kterou jsem pečlivě studoval. Prvotní součástí mé tvorby je hledání koncepce jako celku. Konkrétně v tomto případě jsem ji hledal asi měsíc, zbytek byla už jen velmi tvrdá práce. Obecně se dá ale říci, že nápady hledám právě v konkrétních prostorách, kde mám vystavovat, kde se pohybuji nebo žiji. Zajímám se také o různé techniky výtvarného vyjádření, které nacházím všude například i na ulici. Hodně teď také pracuji s otisky lidského těla v nejrůznějších polohách a variacích, rovněž užití a studium použití netradičních materiálů hraje v mé tvorbě určitou dílčí roli. Přiznám se, že má současná tvorba je ovlivněna právě tou, kterou světu kdysi představoval a stále skrz svá díla představuje Yves Klein. Podle mého názoru nemusím nutně vycházet z nejnovějších uměleckých trendů, abych byl takříkajíc in. Jak říkám, inspiraci lze čerpat v různých časových osách a úrovních. Já ji momentálně čerpám právě z období přelomu 50. a 60. let. Snažím se, aby navíc byla má práce výsledkem momentálního, krátkodobého rozpoložení. Jedině tak může být dílo aktuální a spolupracovat s různou dobou a být tak svým způsobem nadčasové.


Výstava Jonathana Baldocka v roce 2009


Strávil jste v Praze poměrně dlouhou dobu. Stihl jste postihnout současný vývoj českého moderního umění, utkvěl vám nějaký konkrétní autor v paměti?

Pro mne jako umělce působícího v Londýně je vaše scéna velmi zajímavá a rozmanitá. Podle mého názoru se například v Praze střetává mnoho uměleckých směrů. Přisoudil bych to k rozmanité skladbě společnosti, která je myslím pro Prahu typická. Velký dojem na mne zanechala výstava věnovaná dílu Kryštofa Kintery. Líbila se mi rovněž díla vašich umělců z období kubismu, zde vidím určitou navazující paralelu směrem k modernímu českému umění. Rovněž se mi líbí místní unikátní propojení úchvatného mixu architektury s výtvarným a dekorativním uměním jako celku.

Jak vidíte sebe coby umělce v dnešní společnosti, která se nyní nachází na jakémsi pomyslném mezníku, jak vnímáte pozici umělce v dnešní době obecně?

Víte, myslím, že dnešní společnost se naučila umění vnímat jako cosi velkého a megalomanského. To přímo souvisí s jeho současnou prezentací v nejrůznějších muzeích, galeriích či jiných uměleckých platformách. Neříkám, že je to dobře nebo špatně, ale pro mne osobně znamená umění něco mnohem spirituálnějšího, do jisté míry i intimnějšího. Měl bych velkou radost, kdyby se například naše globální společnost naučila umění vnímat jako jakousi diskusní platformu, místo, kde se může jednotlivec svobodně vyjadřovat k čemukoli, kde se dá reagovat na ostatní názory či představovat nenásilnou a svým způsobem hodnotnou formou ty své.

LUKÁŠ JEŽEK

Autor: Redakce

24.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vztek, údiv, pobavení i pohrdání se včera zračilo v tváři Jiřímu Zimolovi při jednání krajského zastupitelstva o kauze Lipno.
1 6

Sobotka: Svolat rozhodčí řízení kvůli Zimolovi neumožňují stanovy

Místo, kde se v berlínském parku Teirgarten scházejí mladiství prostituti.
5 7

Prodáváme se, abychom přežili, říkají mladí uprchlíci - prostituti v Německu

DOTYK.CZ / AKTUALIZOVÁNO

Australané řeší, co s místními žraloky

Mnoho Australanů se donedávna usmívalo nad pověstí své země jakožto rejdišti světově obávaných zvířat. Byla to ale smrt místní surfařky Laeticie Brouwerové, která odstartovala zájem státních orgánů ohledně řešení, které by eliminovalo riziko útoků a zároveň nevedlo k drastickým opatřením.

Zpěvačka Špinarová byla uvedena do Síně slávy cen Anděl

Do Síně slávy hudebních cen Anděl byla dnes in memoriam uvedena zpěvačka Věra Špinarová. Majitelka nenapodobitelného hlasu zemřela letos v březnu ve věku 65 let. 

Muž se přiznal, že vláčel ženu na laně za autem

V listopadu 2016 šokoval německé městečko Hameln případ brutálního násilí kurdského muže, který se pokusil zabít bývalou přítelkyni mimořádně krutý způsobem. Uvázal jí lano kolem krku, lano pak přivázal k autu a vláčel ženu po silnici.

Odpad třídí stále více lidí. Radnice je motivují i dárky

Rok od roku Pardubice rozšiřují území, na němž mohou obyvatelé rodinných domů odkládat do samostatných kontejnerů biologicky rozložitelný odpad. Od roku 2007, kdy město s odděleným ukládáním bioodpadu začalo, ho separuje 2750 domácností. Letos byl sběr rozšířen i do okrajových částí města – do Lánů na Důlku a Opočínku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies