VYBERTE SI REGION

Výtvarník Jonathan Baldock: V Praze se střetává hodně uměleckých směrů

Praha /ROZHOVOR/ - Originální britský sochař a světově uznáváný výtvarník Jonathan Baldock předvádí své dílo v muzeu mladého umění AMoYA. Umělec, jehož díla má ve svých sbírkách i mediální magnát a proslulý patron moderního umění Charles Saatchi, tak v muzeu zahájil seriál pobytů významných zahraničních umělců. Baldock vystudoval malbu na prestižní škole Kensington Royal College of Art v Londýně, v současné době se však neobvyklým způsobem věnuje především soše, objektu a instalaci. Za svou experimentální tvorbu již získal řadu mezinárodních ocenění a grantů, jeho díla jsou mimo sbírek Charlese Saatchiho vystavena i v galerii Davida Robertse. V Praze momentálně do konce srpna představuje objekty, které zde vytvořil během svého tříměsíčního pobytu a nese název Blue Epoch.

24.6.2012
SDÍLEJ:

HVĚZDA současného moderního umění Jonathan Baldock je první účastník pobytového programu AMoYA. Foto:

Co zde ve spolupráci s muzeem AMoYa nyní prezentujete?

Jde o výsledek mého tříměsíčního pobytu v Praze, respektive České republice. Vše, co můžete v rámci výstavy vidět, tedy vznikalo právě ve vaší zemi. Snažil jsem se zachytit všechny své pocity a pohnutky, které mne během pobytu inspirovaly a vedly. Nikdy jsem tu předtím nebyl, proto byl pro mne projekt určitým krokem do neznáma, nicméně právě takové výzvy mě lákají a jsou pro můj osobní rozvoj podstatné. V kostce se tak dá říci, že jde o jakousi „směs" předchozích nápadů v porovnáním s nejednoznačným a pro mne netradičním prostředím. Přínos tohoto projektu rovněž spatřuji ve skutečnosti, že jsem se tu umělecky posunul a naučil se něco o sobě samém, načerpal nové nápady. Pro mne, jako umělce, znamená podobná zkušenost mnohé, jde o jakési pomyslné přeskočení z menšího kamene na větší kámen.

Proč jste svoji výstavu nazval zrovna Blue Epoch?

Jde o jistou paralelu a reakci na dílo Yvese Kleina z 60. let minulého století. Právě ta mne inspirovala během tvoření výstavy. I proto jde vše do modra, speciálně pak do odstínu zářivé ultramarínové barvy. Pro mě osobně znamená zmíněná barva jakousi čistotu, myslím tím společenskou čistotu a neposkvrněnost. Různé variace a odstíny pak mají znázorňovat pomyslné dveře k něčemu jinému, cestě někam dál, k různorodosti.

Kde obecně čerpáte nápady pro vaše díla?

Konkrétně v České republice jsem je čerpal zejména z vašich tradic. Například z českého skla, z prvků vašeho současného umění, ale i z historie, kterou jsem pečlivě studoval. Prvotní součástí mé tvorby je hledání koncepce jako celku. Konkrétně v tomto případě jsem ji hledal asi měsíc, zbytek byla už jen velmi tvrdá práce. Obecně se dá ale říci, že nápady hledám právě v konkrétních prostorách, kde mám vystavovat, kde se pohybuji nebo žiji. Zajímám se také o různé techniky výtvarného vyjádření, které nacházím všude například i na ulici. Hodně teď také pracuji s otisky lidského těla v nejrůznějších polohách a variacích, rovněž užití a studium použití netradičních materiálů hraje v mé tvorbě určitou dílčí roli. Přiznám se, že má současná tvorba je ovlivněna právě tou, kterou světu kdysi představoval a stále skrz svá díla představuje Yves Klein. Podle mého názoru nemusím nutně vycházet z nejnovějších uměleckých trendů, abych byl takříkajíc in. Jak říkám, inspiraci lze čerpat v různých časových osách a úrovních. Já ji momentálně čerpám právě z období přelomu 50. a 60. let. Snažím se, aby navíc byla má práce výsledkem momentálního, krátkodobého rozpoložení. Jedině tak může být dílo aktuální a spolupracovat s různou dobou a být tak svým způsobem nadčasové.


Výstava Jonathana Baldocka v roce 2009


Strávil jste v Praze poměrně dlouhou dobu. Stihl jste postihnout současný vývoj českého moderního umění, utkvěl vám nějaký konkrétní autor v paměti?

Pro mne jako umělce působícího v Londýně je vaše scéna velmi zajímavá a rozmanitá. Podle mého názoru se například v Praze střetává mnoho uměleckých směrů. Přisoudil bych to k rozmanité skladbě společnosti, která je myslím pro Prahu typická. Velký dojem na mne zanechala výstava věnovaná dílu Kryštofa Kintery. Líbila se mi rovněž díla vašich umělců z období kubismu, zde vidím určitou navazující paralelu směrem k modernímu českému umění. Rovněž se mi líbí místní unikátní propojení úchvatného mixu architektury s výtvarným a dekorativním uměním jako celku.

Jak vidíte sebe coby umělce v dnešní společnosti, která se nyní nachází na jakémsi pomyslném mezníku, jak vnímáte pozici umělce v dnešní době obecně?

Víte, myslím, že dnešní společnost se naučila umění vnímat jako cosi velkého a megalomanského. To přímo souvisí s jeho současnou prezentací v nejrůznějších muzeích, galeriích či jiných uměleckých platformách. Neříkám, že je to dobře nebo špatně, ale pro mne osobně znamená umění něco mnohem spirituálnějšího, do jisté míry i intimnějšího. Měl bych velkou radost, kdyby se například naše globální společnost naučila umění vnímat jako jakousi diskusní platformu, místo, kde se může jednotlivec svobodně vyjadřovat k čemukoli, kde se dá reagovat na ostatní názory či představovat nenásilnou a svým způsobem hodnotnou formou ty své.

LUKÁŠ JEŽEK

Autor: Redakce

24.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Policie intenzivně pátrá po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
11 21

Pátrání po pohřešované Míše o víkendu nabírá na intenzitě. Tým se rozšířil

Ilustrační foto.
2 8

Domácích zabijaček prasat ubývá

Motoristům se má ulevit při registru aut na úřadech. Emise budou v systému

Teplicko Je to dobrá zpráva pro všechny majitele aut. Motoristé už by totiž v budoucnu nemuseli chodit vyřizovat změny v registru vozidel pouze na úřady podle svého bydliště. Registrovat vozidlo by mohli na všech úřadech obcí s rozšířenou působností. „Novelu zákona schválili poslanci a poslali ji do Senátu. Ještě ji bude muset podepsat prezident. Zhruba za čtvrt roku by mohla začít platit," říká Michal Cuc, předseda Profesní komory STK a vedoucí STK Ivesur v Dubí a v Litoměřicích.

Před rokem zemřel europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf, který zemřel náhle před rokem, 22. ledna 2016, byl výrazným komunistickým politikem posledních 25 let. Nejprve zasedal ve Federálním shromáždění, poté byl poslancem Sněmovny a od roku 2004 vykonával mandát v Evropském parlamentu. Ransdorf byl znám svým intelektuálním rozhledem, který oceňovali i jeho političtí oponenti. Dožil se 62 let.

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies