Není to však jediný film, který Neckáře s Hrabalem poutá. O tři roky později natočil Jiří Menzel další hrabalovský film Skřivánci na niti. A opět s Václavem Neckářem v hlavní roli, tentokrát adventisty Pavla Hvězdáře.

Tenhle film už takové štěstí neměl. Vzhledem k tomu, že otevřeně kritizoval tehdejší vládnoucí totalitní režim, skončil ještě před premiérou na více než dvacet let v trezoru.

A představitel hlavní role Václav Neckář začal tehdejšímu establišmentu vadit. Krom jiného se to projevilo například v opakovaných neúspěšných přijímacích zkouškách na Divadelní akademii múzických umění (DAMU). „Teprve při čtvrtém pokusu se Vašek dozvěděl, co za tím vězí," říká jeho bratr Jan.

Kmotrem nové knížky spisovatele Jana Řehounka byl profesor Pavel Pafko.
Novou knížku Jana Řehounka pokřtil Pavel Pafko

Později Václav Neckář už mnoho dalších hereckých příležitostí nedostal, kromě kultovní pohádky Šíleně smutná princezna a dvou méně významných snímků Kulhavý ďábel a Ta naše písnička česká.

„Jenže kdo z českých herců, kteří mají za sebou DAMU, se může pochlubit tím, že hrál v oskarovém filmu?" připomíná s úsměvem Jan Neckář.

Václav prozradil, jak vlastně tehdy přišel k roli Miloše Hrmy v Ostře sledovaných vlacích. „Dostal jsem od svého tehdejšího ředitele Darka Vostřela jako dárek novelku Ostře sledované vlaky. Přečetl jsem ji za noc a moc se mi líbila. Bylo to moje první setkání s dílem Bohumila Hrabala. Netušil jsem, že za měsíc dostanu nabídku zúčastnit se konkurzu na roli hlavní postavy," vzpomíná dnes bělovlasý, jakoby stále zasněný zpěvák.

Ilustrační foto.
O část snůšky včelaři přišli, med ale bude

V Kersku nebyli bratři Neckářovi poprvé, jen Hrabalova Kerska se účastnili už několikrát. „Odhaduji, že počtvrté nebo popáté. Naposledy byl strašný slejvák," vzpomínal hudební skladatel, aranžér a kapelník Bacilů Jan.

Do Kerska ale Václav jezdil už mnohem dříve. Nejdříve za textařem Zdeňkem Rytířem, který tam měl chatu, později za slavným spisovatelem. „Pamatuju si, jak sedával u psacího stolu venku pod stromy, psal a všude kolem byly kočky," vypráví Václav.

Ti dva se úplně poprvé setkali v pražských Kobylisích, u spisovatele doma, kam Václava přivedl režisér Menzel, aby Hrabala seznámil s představitelem Miloše Hrmy. „Pan Hrabal se na mě zadíval a povídá: To je von!" vzpomíná Václav Neckář a dodává, že to tehdy okamžitě zafungovalo. Není divu, že dodnes jsou jeho nejoblíbenější Hrabalovou knížkou právě Ostře sledované vlaky.

Bratři Neckářové si na Hrabalově Kersku pochutnali také na Postřižinském pivu. „Černý je dobrý," říká Václav. A Jan to potvrzuje. Ví, o čem mluví, vždyť v postřižinském regionu, v Sadské, žije už dvacet let.

Zahrada Lesního ateliéru Kuba v Kersku byla v sobotu opět po roce plná příznivců mistra slova Bohumila Hrabala.
FOTOGALERIE: Kersko žilo Hrabalem