„Byl to všestranný umělec, který má pokračování ve své dceři, výborné herečce (Vandě Hybnerové). Naprosto zaslouženě dostal cenu Thálie," řekl prezident Herecké asociace Jiří Hromada. „Pro ostatní znamenal přesně to, co Herecká asociace má za prioritu – lidskost a profesionalitu," doplnil.

Vyškovský rodák Hybner po maturitě pracoval v chemičce v Litvínově a pokračoval ve studiích na zemědělské škole či pedagogickém institutu v tehdejším Gottwaldově, kde založil kabaret Reflektor. Jeho první pantomimické vystoupení na veřejnosti, v souboru zakladatele československé školy klasické a moderní pantomimy Ladislava Fialky, se odehrálo v Divadle Na zábradlí v roce 1964.

Hybner poté působil v Alhambře a Laterně magice s kolegou Ctiborem Turbou založil Pantomimu Alfreda Jarryho. Jejich debut Harakiri se v roce 1968 stal revolucí, když na scénu přivedl černý humor.

Od té doby se věnoval komedii, například v televizním seriálu o zlatém věku americké grotesky Gagman v režii Juraje Herze, ke kterému napsal scénář a za který získal Bronzovou růži z Montreux. V rozvíjení odkazu němé grotesky pokračoval se souborem Gag, který založil v roce 1976, a v roce 1990 zřídil soukromé divadlo Studio Gag. V roce 2010 získal cenu Thálie za celoživotní dílo v oboru pantomimy.

Ve filmu se Hybner objevoval většinou v menších rolích, například jako jeden z nápadníků učitelky v podání Evy Holubové ve filmu Pelíšky. Hrál také ve snímcích Pupendo, U mě dobrý, Rafťáci, Peklo s princeznou, Čert ví proč či animovaném projektu Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny.

Boris Hybner byl milovníkem němé grotesky

Boris Hybner patřil mezi nejvýraznější osobnosti české pantomimy posledních čtyřiceti let. Patrně nejvíce se proslavil rozvíjením němé filmové grotesky například v televizním seriálu Gagman či ve slavném představení Na konci zahrady jménem Hollywood. V posledních letech se často objevoval v menších rolích ve filmech.

Boris Hybner se narodil 5. srpna 1941 ve Vyškově. Hned po maturitě nastoupil do chemičky v Litvínově, následně pokračoval ve studiích na zemědělské škole a poté na pedagogickém institutu v tehdejším Gottwaldově. Tam založil kabaret Reflektor. Jeho první pantomimické vystoupení na veřejnosti v souboru Ladislava Fialky se odehrálo v Divadle Na zábradlí v roce 1964.

Měl však jiné představy o vývoji tohoto oboru a záhy odešel. Působil pak v Alhambře a Laterně magice. Osudové bylo jeho setkání s kolegou Ctiborem Turbou, se kterým založil Pantomimu Alfreda Jarryho. Jejich debut Harakiri se v roce 1968 stal revolucí, když na scénu přivedl černý humor.

Od té doby se věnoval komedii. Zaujal jako Al v televizním seriálu Gagman v režii Juraje Herze, ke kterému napsal scénář a za který získal Bronzovou růži z Montreux. S představením Na konci zahrady jménem Hollywood procestoval svět, úspěch slavil například v Nizozemí. V rozvíjení odkazu němé grotesky pokračoval úspěšně také se souborem Gag, který založil v roce 1976. Obě linie svého stylu propojil třeba v představení Concerto Grosso či Někdo to rád Horror.

V roce 1990 zřídil soukromé divadlo Studio Gag, které fungovalo šest sezon. Poté Hybner hrál kupříkladu v různých částech světa s ruským klaunem Slávou Poluninem v jeho proslulé Snow Show, či se podílel na scénáři filmu o narkomanech Kanárek.

Hybner působil také jako pedagog na Hudební fakultě AMU, od roku 2008 zde byl profesorem na katedře pantomimy. O dva roky později obdržel cenu Thálie za celoživotní dílo v oboru pantomimy.

V posledních letech se často objevoval v menších rolích ve filmech. Hrál například ve snímcích Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý, Rafťáci, Wilsonov, v pohádkách Peklo s princeznou, Čert ví proč či v televizním seriálu Přístav. Spolupracoval také na snímku Klauni (2013) režiséra Viktora Tauše. Pro film napsal a režíroval všechny klaunské výstupy a jeho vzpomínky byly inspirací pro scénář Petra Jarchovského.

Boris Hybner byl třikrát ženatý, s poslední manželkou Lucií vychovával dvě děti, syna Maxe a dceru Žofii. Z předchozích vztahů měl dvě dcery, jednou z nich je známá herečka Vanda Hybnerová.