VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Fotografie Karla Plicky zdobí galerii Panský dům v Brodě

Uherský Brod /FOTOGALERIE/ – Už je to pětadvacet let, co zemřel klasik československé fotografie, ale také vynikající houslista, operní zpěvák a muzikant vůbec, filmař, významný etnograf, zanícený sběratel, pedagog na nejrůznějších školách a všestranný organizátor kulturního života, Karel Plicka. Dva dny před výročím jeho úmrtí se v Uherském Brodě konala vernisáž, jež otevřela výstavu fotografií tohoto legendárního a fenomenálního umělce. Na padesát velkoformátových černobílých fotografií (doplněných desítkami menších, několika knihami o fotografii a dalšími předměty ve vitrínách, i projekcí jeho filmu Zem spieva) si můžete v galerii Panský dům prohlédnout do 3. června.

7.5.2012
SDÍLEJ:

V galerii Panský dům zahájili v pátek 4. května výstavu padesáti velkoformátových černobílých fotografií (doplněných desítkami menších, několika knihami o fotografii a dalšími předměty ve vitrínách, i projekcí jeho filmu Zem spieva).Foto: Markéta Švehlíková

Ojedinělou výstavu nazvanou podle Plickova nejslavnějšího a mezinárodně uznávaného filmařského díla z roku 1933 „Obrazy zpívající země" se do Uherského Brodu podařilo dostat díky vedoucí programového oddělení DK Ireně Krejsové. „Kurátorka této výstavy Daša Ferklová je moje spolužačka a ve Slovenském národním muzeu v Martině spravuje celý Plickův odkaz. A protože jsme se po pětadvaceti letech slibování, že se sejdeme, konečně sešly, vznikla po její úspěšné výstavě v muzeu J.Á.K. věnované tématu slovenských dráteníků i tato výstava," uvedla Krejsová.

Největší problém? Vybrat jen část fotografií

Kurátorka Daša Ferklová přiznala, že největším problém pro ni byl vybrat z ohromného množství Plickova odkazu „pár fotek" pro výstavu. Pozůstalost Karla Plicky totiž čítá tisíce negativů, diapozitivů a pozitivů. Na Slovensku je dokonce specializované muzeum Karla Plicky v Blatnici ( 17 km od Martina). „Na tuto výstavu jsem tedy vybrala takový malý komorní foto výběr Mistrovy tvorby, vážící se jak ke Slovensku, tak i k Česku. V podstatě jsme udělali průřez jeho celoživotní tvorby od počátků až po pozdní tvorbu a prezentujeme v něm tři Plickova základní témata: krajinu, historické památky a architekturu a samozřejmě jeho nejoblíbenější téma, což je člověk – nositel tradice," přiblížila Ferklová a dodala, že krajinu Plicka vnímal jako krásu přírody, náruč domova, prostor lidského bytí, člověka dokonalé renesanční harmonie našel a zamiloval si ho na svých sběratelských cestách a zvláště jeho přístup k venkovskému člověku je uctivý, plný obdivu a okouzlení. „Tam, kde náš zrak nachází jakousi civilizační bídu, Plickův fotografický zrak odkryl výtvarné hodnoty i duchovní rozměry. Ne nadarmo se říká, že Plicka odhalil odvěkou vznešenost a noblesu vesnického lidu," vystihla přesně poselství Plickových snímků kurátorka.

Oslava krajiny a lidí

Výstava, kterou hudebně doprovodila Mladá cimbálová muzika Rozmarýn s primášem Janem Mudrákem, je nejen oslavou Mistra, ale i krajiny a lidí. Tak, jako je Plicka viděl téměř po sedm desítek let svého uměleckého života naplněného sběratelskou a uměleckou prací zachycenou fotoobjektivem, filmem, notovým i slovním záznamem. „I kdyby Plicka po sobě zanechal jen fotografický archív, patří mu přední místo v českém i slovenském národním Pantheonu. Ale k tomuto fotoarchívu je třeba připočíst i dvacet pět tisíc melodií, a více než 40 tisíc textů lidových písní, filmovou tvorbu, která má určující význam pro naše národní kinematografie a další řada aktivit," připomněla Daša Ferklová. S Mistrem se osobně už setkat nestihla, zná se však dobře s oběma jeho syny, architektem Ivanem (1930) a kameramanem Vladimírem (1933) . Oba dva po celý život kráčejí v otcových šlépějích a umělecké geny už přenesli i na další generaci – Plickovo hudební nadání zdědila jeho vnučka (dcera Vladimíra), která je operní zpěvačkou a momentálně má angažmá v Salzburgské opeře). Starší syn Ivan, který je na jedné z vystavených fotografií zachycen coby dvouleté batole, se chtěl uherskobrodské vernisáže osobně zúčastnit. I přes svůj vysoký věk je však natolik pracovně zaneprázdněn, že už by do Uherského Brodu nestihl v ten den včas přijet.

Karel, Karol i Carl

Kdo byl na vernisáži výše vzpomenuté výstavy o drátenících v muzeu J. Á. K., si určitě vzpomíná, jak strohé informace dokáže doktorka Ferklová oživit nějakým postřehem, „pikoškou", jak to nazývá. O Karlovi Plickovi tak na závěr uherskobrodské vernisáže prozradila, že v Čechách, kde vyrůstal, se vždy podepisoval a přál si, aby i ostatní jeho jméno psali v české podobě Karel, na Slovensku, které si zamiloval, pak Karol a přitom se roku 1894 narodil ve Vídni (českým rodičům) a křtěný je ve skutečnosti jako Carl.

MARKÉTA ŠVEHLÍKOVÁ

Autor: Redakce

7.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Volby ve Francii ONLINE: volební místnosti v obležení voličů

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 35 let. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies