VYBERTE SI REGION

Jiří Vlach: Nejlepší zpráva je, že Závišův kříž zůstane v klášteře Vyšší Brod

Jižní Čechy /ROZHOVOR/ - S ředitelem jihočeské agentury RERA o Zemské výstavě, která letos během sedmi měsíců přilákala téměř 300 000 lidí… Zemská výstava, která od dubna do prvního listopadového víkendu lákala do Českého Krumlova, Vyššího Brodu, Bad Leonfeldenu a Freistadtu, přitáhla 285 166 lidí. Zájmu v Česku dominoval Závišův kříž, zklamání přinesl jen Český Krumlov, kde sice v muzeu postavili i model tunelu Adria, jenže v návštěvnosti se krčí poslední.

7.11.2013
SDÍLEJ:

Jiří Vlach, ředitel agentury RERA, která za Česko produkovala letošní Zemskou výstavu.Foto: Deník/ Václav Pancer

„Ale na českokrumlovské Regionální muzeum je to číslo rekordní,“ říká Jiří Vlach z agentury RERA, jehož hejtman Horních Rakous Josef Pühringer překřtil při Zemské výstavě na koordinátora všech problémů.

Hodně lidí zajímá, co bude dál se Závišovým křížem. Zůstane ve vyšebrodském klášteře nastálo?
Jsem rád, že se nám spontánně podařilo trefit do principu, který se mi moc líbí na rakouské straně: Zemská vláda uvolní prostředky a využívá je často k záchraně kulturního dědictví. U nás to platí pro synagogy v Českém Krumlově a vyšebrodský klášter. Závišův kříž nebylo možné vidět 70 let. Na Zemské výstavě byl tento jeden z deseti nejvýznamnějších relikviářů světa vystaven poprvé. Pro mě je vůbec nejlepší zpráva, že se podařilo vytvořit tak dobře zabezpečené a nedobytné místo, že Závišův kříž bude možné vidět vždy, když bude v klášteře otevřeno. A vzhledem k tomu, že se díky Zemské výstavě podařilo zatraktivnit celou expozici kláštera, může být do budoucna Vyšší Brod 
s klášterem ještě daleko výraznější kulturně historickou perlou České republiky.

Na české straně byl právě Vyšší Brod divácky nejúspěšnější. Čemu to připisujete? Závišově kříži, silnému geniu loci? 
Návštěvnická propast oproti Krumlovu je velká.
Propast je veliká a pro mě hrozně překvapivá, čekal jsem, že návštěvnost bude 
v Krumlově daleko vyšší. Vyšebrodským se podařilo spojit několik věcí. Žijeme ve světě symbolů, zkratek, nadpisů, podnadpis už málokdo přečte. Heslo Závišův kříž bylo určitě jedním z důvodů, proč přijelo do Vyššího Brodu velké množství návštěvníků z Čech 
i Rakouska. Místo samo má úžasné kouzlo. Pak bych ale velmi vyzdvihl, jak celý Vyšší Brod od kláštera přes radnici po podnikatele pochopil Zemskou výstavu tak, jak ji pojímají krásné, ale zapadlejší kouty v Rakousku: jako příležitost se ukázat. Rakušané zanalyzovali, že se jim peníze vrátí pětkrát až sedmkrát, protože se lidé vracejí. Ve Vyšším Brodě bylo hodně doprovodných akcí, dávali o sobě vědět, bylo to vidět na navigačním systému, na domluvě s Poštovním muzeem…

Závišův kříž ve Vyšším Brodě je jedním z hlavních lákadel Zemské výstavy.

Recenzent Deníku o expozici ve Vyšším Brodě napsal: Očekávání, že v klášteře založeném Vokem z Rožmberka se návštěvník dozví také o složitých duchovních dějinách regionu, se nenaplnila. Souhlasíte s ním?
Rezerva je vždy a všude. Velmi kriticky se dívám na to, na čem se podílím, ale při vší úctě k odborníkům: zkritizovat lze všechno na světě. Já jsem z ohlasu výstavy nadšen. A že je vždy co vylepšovat, to má recenzent jistě pravdu.

V dubnu jste odhadoval, že každá koruna, kterou česká strana do výstavy vloží, se vrátí třikrát. Povedlo se?
Dá se to rozdělit na efekt, který to přineslo v době výstavy, a co se dá očekávat 
v budoucnu. Myslím, že můj hrubý odhad se v příštích třech letech určitě vyplní.

Před časem se objevila zpráva, že RERA za Zemskou výstavu inkasovala z EU devět milionů korun a že vy jste si z těchto peněz koupil nové služební auto. Je to pravda?
To je naprostý nesmysl. 
I kdybychom se zbláznili 
a koupili auto, EU by to nikdy neproplatila. Zpráva je to spíš tak ze Story před deseti lety, když tam kdokoli napsal cokoli, hlavně, aby to znělo senzačně a pokud možno dostatečně hnusně. Projekt Zemské výstavy měl dopředu schválený přesný položkový rozpočet. Byl schválen tisk katalogů, propagačních brožur, billboardy i polepený autobus, který jezdil půl roku po Budějovicích…

Takže novým autem díky Zemské výstavě nejezdíte?
Díky Zemské výstavě novým autem nejezdíme. I když už nejezdíme rozpadajícími se vozy, což tak ještě před pár lety bylo. Před několika lety jsme koupili dvě mladší ojeté škodovky, ale na ty jsme si museli vydělat jinou činností.

Zemkská výstava, snímek z expozice v Regionálním muzeu Český Krumlov.

Hned začátkem vyvolala Zemská výstava kontroverzi. Ve vyšebrodském klášteře se objevily sochy zapůjčené z Alšovy jihočeské galerie, které měl dříve ve sbírce Adolf Hitler. Pár dní po zahájení výstavy je převor nařídil odvézt zpět do AJG. Jak to na vás zapůsobilo?
Z mého pohledu to byla škoda, ale já do toho nemám lidem z opatství co mluvit. Pan převor hovořil o velmi negativních reakcích, já jsem žádné nezaznamenal. Jsem rád, že se po domluvě 
s AJG podařilo Zemskou výstavu symbolicky rozšířit ještě o jedno místo a že jsme sochy umístili na Hluboké.

V Krumlově nadchla expozice Regionálního muzea, která představila velkolepé projekty, jež zůstaly na papíře. Například tunel Adria vedoucí z jižních Čech 
k Jadranu. Jaký bude její osud?
Nedávno jsem s rakouským velvyslancem Ferdinandem Trauttmansdorffem probíral možné náměty na využití expozic a jejich pokračování. Regionální muzeum chce expozici prodloužit a snad ta velice zajímavá výstava bude k vidění i nadále. Jsem si skoro jist, že bude pokračovat.

Jak si tedy vysvětlit, že návštěvnost Zemské výstavy byla 
v Krumlově nejnižší?
Já si myslím, že po nějakou dobu nedocenili nutnost řádně lidi přivést na výstavní místa.

Myslíte propagaci?
Až za pochodu se dodělával navigační systém a v prvních měsících se výstavní místa špatně hledala. Tak trochu – alespoň podle ohlasů rakouských návštěvníků – zpočátku pořádali „tajnou výstavu" 
a Český Krumlov je nabídkou přesycen. Ale pozor: čísla návštěvnosti jsou sice na Zemskou výstavu malá, ale na Regionální muzeum Český Krumlov rekordní.

Unikátní klášterní knihovna ve Vyšším Brodě, čítá 7000 svazků.Jaké další minusy a rezervy měla Zemská výstava?
Je mi trošku líto – i proto, že jsme to měli u nosu, z Vyššího Brodu je to do Bad Leonfeldenu 12 kilometrů přes kopec – že podíl českých návštěvníků v rakouských výstavních místech byl pouze deset procent. Naše společná expozice o mladší historii –  vyhnání Čechů z pohraničí, reakce na události druhé světové války a vysídlení – byla pojata vyváženě. Pak mi přijde líto, že podíl studentů 
a žactva byl na české straně daleko menší nežli v Rakousku. Vstupné bylo jedno euro čili 25 korun a byla by to bezvadná lekce dějepisu i občanské nauky zároveň. Rakušané si taky od výstavy slibovali, že stoupne počet přenocování. Ale protože většina lidí přijela z blízka, tak třeba ve Freistadtu byl nárůst relativně malý. Doufali ve větší. Ale jinak všichni obchodníci – 
a když to přiznají oni, to už něco znamená – si pochvalovali, že výstava byla i ekonomicky velmi úspěšná.

Ve Freistadtu, který přilákal nejvíc lidí, sehrálo jistě roli to, že expozice byla v pivovaře. Na jaře jste zmiňoval, že by mohla časem vzniknout přeshraniční pivní stezka. Pracuje se na ní?
Náměty a nápady na další přeshraniční projekty máme, ale jsme teprve na začátku.

Bad Leonfelden, červená hraniční čára.Není právě v případě Českého Krumlova škoda, že se nepracovalo s tradicí tamního pivovaru z roku 1560?
Neumím komentovat, jestli je škoda, že někdo něco neudělal. Nápady začneme v dohledné době rozpracovávat, máme i náměty na zcela nové věci.

Příklad?
Z oblasti technické. Rakušané už mají zmapováno, které dnes světoznámé značky mají kořeny v Čechách a Rakousku. Jsou to věci, které nás spojují a na které můžeme být hrdí. Pivo se nabízí, jen myslím, že pivní stezka je ohrožena, protože tento nápad měl v poslední době kdekdo 
a všude po Čechách jsou pivní stezky a stezičky. Ale na staré zemské cestě Budějovice – Linec se přímo nabízí, už za Rožmberků se tudy vozil slad. Mně by se pivní stezka líbila, pivo piju už hodně desetiletí jako nejlepší iontový nápoj.

Na jaře jsme mluvili o tom, že Zemská výstava u nás nemá takovou tradici…
Takovou? Žádnou! V jižních Čechách byla první.

Zemská výstava
v číslech

Návštěvníků celkem: 285 166
Freistadt: 106 136
Vyšší Brod: 85 436
Bad Leonfelden: 65 277
Český Krumlov: 28 317

Příjmy ze vstupného:
20,9 milionu Kč
Vznik námětu výstavy: 2005
Začátek příprav: 2008

Ozvala se teď nějaká města, že by měla zájem se příště zapojit?
Pořád platí heslo, že Zemská výstava je rozvojový impuls. Jsou místa, kde návštěvnost stoupla proti průměru třikrát, ale i třicetkrát. Aktivní lidé z některých měst 
a městeček si tohoto fenoménu všimli, ale nebude žádná sranda se do toho probojovat.

Proč?
Protože rakouská města soutěží o účast ve velkém konkursu a pokud vím, v Horním Rakousku je již na několik příštích let rozhodnuto. Chce to přemýšlet s předstihem. Ale atraktivních měst, která by mohla uspět, se nabízí v příhraničí řada: Vimperk, Prachatice, Nové Hrady, Trhové Sviny, Třeboň, Jindřichův Hradec…

Na kterém z míst Zemské výstavy jste  prožil největší úžas?
Největší radost byl Závišův kříž, kde mě také potěšilo, že nebylo nutné použít tak brutálně tlusté pancéřové sklo. Jsem moc rád, jak krásně se ho podařilo představit, i za koncepci zážitku, kdy jste 
v místnosti jenom s ním a máte možnost tiše a klidně spočinout s touto úžasností. Jinak se mi moc líbí nápad a fór výstavy českokrumlovského muzea. A velmi kriticky jsem šel pozorovat, jak je pojednaná naše společná historie 
v Bad Leonfeldenu, a velmi se mi to líbilo. Samozřejmě, že Rakušané vnímají a cítí některé věci jinak nežli my, ale bylo to vyvážené.

To, jak negativně líčili Temelín, vás tedy nepřekvapilo.
Bydlím tady hodně let, takže nepřekvapilo.

Autor: Václav Koblenc

7.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

Nádražka kvůli EET končí. Další bojují

Praha /FOTOGALERIE/ - Oblíbený podnik v Bubenči kvůli elektronické evidenci tržeb zavřel. Ostatní tradiční nádražky s administrativní zátěží zápasí.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies