VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vladimir Klein: Sklo štípu jako kámen. Majzlíkem

Kamenický Šenov - Rozhovor se sklářským výtvarníkem Vladimirem Kleinem, který v domovském Kamenickém Šenově právě bilancuje půl století své tvorby.

12.4.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií

Sklářský výtvarník Vladimir Klein vystavuje v šenovském Sklářském muzeu.Foto: Deník/Michael Polák

Sklářský výtvarník Vladimir Klein je celoživotní pětkař. Tedy v tom smyslu, že pětky hrají v jeho životě osudovou roli. Posuďte sami: narodil se v březnu 1950, takže před měsícem oslavil 65. narozeniny a ve Sklářském muzeu v Kamenickém Šenově právě probíhá jeho výstava, která se jmenuje „50 let práce se sklem". Mimochodem do Kamenického Šenova poprvé přišel jako student ve svých 15 letech v roce 1965.

Vladimir Klein(ve jméně používá krátkou formu Vladimir, nikoliv Vladimír)
• akademický malíř, významný sklářský výtvarník
• narodil se 6. března 1950 v Komárně
• 1965 až 1969 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Kam. Šenově
• 1969 - 1975 VŠUP Praha, ateliér prof. Libenského
• 1977 - 1985 profesor SUPŠS Kamenický Šenov, 1985 až 1990 ředitel školy
• 1991 - 1995 profesor na Toyama University, Japonsko
• 1997 - 2005 vedoucí výtvarník v Crystalexu Nový Bor
• 2005 - 2015 jako lektor působí na školách v Mechelenu (Belgie), Frauenau (Německo), Istanbul (Turecko) a v Glůass Studiu Corning (USA)

Je tedy jasné, že povídat si s ním zrovna v roce 2015, má smysl a není to jen tak. Na druhou stranu, i kdyby následující rozhovor vznikal o dva roky dříve, pořád by to bylo o zajímavém vyprávění, jehož autorem je jeden z nejvýznamnějších sklářských výtvarníků současnosti, muž, jehož práce jsou zastoupené ve významných muzeích po celém světě.

Čtyři roky jste působil v Japonsku, žil jste tam. Jak se sklářský výtvarník dostane až do tak exotické země, jakou je Japonsko?

Japonsko se stalo mým snem. V roce 1977 jsem uspěl s plastikou v evropské soutěži, dostal jsem čestnou cenu poroty a spolu s dalšími oceněnými jsem byl pozván na příští rok na konferenci o skle do Kjóta. Mezitím už jsem ale nastoupil coby učitel na umprumku tady v Kamenickém Šenově, takže jsem byl odkázán na vůli a nevůli mých nadřízených a dalších orgánů a nedostal jsem devizový příslib. Dostal jsem akorát krásný sen se do Japonska podívat.

Ten sen se mi málem podařilo zrealizovat v roce 1986, když už jsem byl rok ředitelem šenovské školy. Tenkrát jsme připravili, tehdy tendenčně zaměřenou, ale taková tendence je myslím pořád aktuální, výstavu s mírovou tematikou. Žákovské práce s mírovou tematikou, které jsme vystavovali v památníku Terezíně. Viděli to lidé z Japonska a chtěli, abychom tu výstavu přenesli do Hirošimy. Připravovalo se to, ale nakonec se to neuskutečnilo.

Nicméně v roce 1990 jsem z celkem pochopitelných důvodů musel z funkce ředitele umělecko-průmyslové školy odejít. Sám jsem to v té době přivítal, protože jsem byl pozván na výuku studených technik toyamské univerzity, na které vznikal institut sklářského umění a já byl jeho zakládajícím profesorem.

Po návratu z Japonska jste se nestal výtvarníkem na volné noze, ale nastoupil jste do Crystalexu, kde jste dlouho působil jako vedoucí výtvarník. Bylo to už v době po privatizaci Crystalexu, naplňovalo vás to?

Sklářský výtvarník Vladimir Klein vystavuje v šenovském Sklářském muzeu.Myslel jsem si, že je pro české sklo, pro udržení ruční výroby a zachování tradice a práce pro lidi potřeba něco udělat. Také jsem měl představu, že využiji inspirace plynoucí z věcí každodenní potřeby z Japonska a budu vytvářet předměty, které budou mít duši. S tím jsem v Crystalexu začal, ovšem s nepochopením majitelů. Ti došli k závěru, že ruční výroba už není příliš rentabilní a že se vyplácí jen ta automatická.

V Crystalexu se nám ale také podařilo vytvořit novou prodejní značku, která měla být nositelem designu autorů. Jmenovala se Libera, ale bohužel se prodávala jen v zahraničí a tady u nás to nikdo neznal.

V Kamenickém Šenově kromě volné tvorby prezentujete právě také sety užitkového skla z vaší éry v Crystalexu. Je o to mezi lidmi pořád zájem?

Lidem se samozřejmě plastiky, volná tvorba, líbí, jako něco špičkového. Ale ze svých výstav mám zkušenost, že preferují právě sklo k užití, které se tady opravdu vyrábělo a prodávalo. Design, který se vytvoří jenom pro vitrínu nebo pro soutěž, není designem. Design žije teprve tehdy, když se vyrobí, prodá a někdo ho užívá. Proto tu vystavuji několik kolekcí, které se opravdu prodávaly, i když jen v zahraničí. Myslím, že je na místě to ukázat i v této oblasti, kde ty věci vznikaly. Lidé, kteří přišli na vernisáž, byli rádi, že to zase znovu vidí, protože to už se do Crystalexu nevrátí.

Pro vaši volnou tvorbu je charakteristická tvorba z optického skla. Proč právě optické sklo?

Velké balvany optického skla, které si nechávám dovážet, tvaruji jako sochař kámen. Optické sklo je sklo vysoké kvality bez jakýchkoliv vad, dělá se z nejčistšího materiálu, z nejčistších písků. České písky jsou proslulé svojí čistotou, proto tu v minulosti optické sklo vznikalo, třeba ve Skalici nebo ve Svoru. Už jako student Vysoké školy umělecko-průmyslové jsem si sem jezdil pro materiál, ale vždycky jen tolik, kolik jsem uvezl v batohu.

Optické sklo se využívalo do průzorů do tanků, ale když se tanky přestaly vyrábět, tak se přestalo vyrábět optické sklo. Takže nyní zpracovávám čínské optické sklo nebo sklo americké firmy na obří teleskopy, která má pobočku ve Francii. Naposledy jsem si odtamtud před třemi lety přivezl blok, který měl 2,2 tuny.

Jakým způsobem s tím pracujete, když se to k vám dostane jako balvan?

Začal jsem používat hodně textury, abych změnil distanci, která se vytváří mezi člověkem a příliš lesklým objektem. Chtěl jsem probudit u lidí zájem a chuť se toho objektu dotknout. Dospělo to až k tomu, že jsem sklo začal štípat majzlíkem po povrchu, podobně jako kámen. Tím jsem asi typický, kromě mě a mých studentů to zatím nikdo nepoužívá. Tuto metodu štípání jsem začal používat už jako učitel tady v Kamenickém Šenově, protože jsem to sklo měl zadarmo a mohl jsem si dovolit i odpad. Především to pro mě ale bylo dobrodružství.

Sklářský výtvarník Vladimir Klein vystavuje v šenovském Sklářském muzeu.Výstavě v šenovském muzeu vévodí největší Měsíční loďSklářské muzeum v Kamenickém Šenově je od posledního březnového víkendu opět otevřeno! První návštěvníci již obdivují exponáty na výstavě sklářského výtvarníka Vladimira Kleina, věnované jeho padesátileté práci se sklem, připravené u příležitosti životního jubilea, 65. narozenin.

Část výstavy je věnována Kleinovým skleněným plastikám z let 1980 2014. Ve formě zpracování, blízké kamenosochařské práci, v barevnosti i tematickém pojetí se odráží vliv pedagogického působení v japonské Toyamě v letech 1991 1995.

K vidění jsou např. díla Stéla (1999-2000), Dvojčata (2008), Lampa (2010) a jiné. K nejobdivovanějším plastikám patří Měsíční loď (2012, hmotnost díla je téměř 300 kg), která získala 2. cenu v soutěži Glasplastik und Garten Munster 2013, a Nekonečno (2014). Obě plastiky jsou s velkou pravděpodobností největšími umělecky zpracovanými broušenými skly na světě.

Bilancující výstava Vladimira Kleina je první ze série letošních výstav, které budou moci návštěvníci Sklářského muzea v Kamenickém Šenově v letošním roce zhlédnout. Navštívit aktuální výstavu je možné do 10. května denně mimo pondělí od 10 do 17 hodin.

Autor: Michael Polák

12.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
9

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Ilustrační foto.
4 8

Pamlsková vyhláška. Děti nakupují sladkosti mimo školy

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Akce se zatím obešla bez problémů

Konvoj americké a britské armády pokračuje druhým dnem v cestě přes české území. Celkem 125 vozidel a 550 lidí se přesouvá z Německa do Polska, kde by vojáci měli působit v rámci snahy NATO o posílení svých východních členů. První kolona vyrazila dnes kolem 07:00 z kasáren ve Staré Boleslavi u Prahy, kde vojáci přečkali noc, a míří na hraniční přechod v Náchodě. 

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Jarolím o sestavě na trpaslíka: Jankto? Řekl si o místo, do utkání nastoupí

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Přestože dorazil kouč české fotbalové reprezentace Karel Jarolím do San Marina dobře naladěn, neupustil od svého zvyku. Ani před utkáním s trpaslíkem (jinak se 203. národnímu týmu v žebříčku FIFA říkat nedá) neprozradil médiím složení základní jedenáctky.

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies