Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vychází román Stůl v koutě od autora Anglického pacienta

Praha /UKÁZKA/ – U stolu v koutě se k jídlu schází pestrá společnost během dlouhé plavby zaoceánského parníku. Atmosféra letmých setkání, která však mohou mít zásadní vliv na další život, poutavé příběhy jednotlivých pasažérů, dobrodružné výpravy na zakázané paluby, skvělý vyprávěcí styl, v němž se dětské vzpomínky mísí s dospělým pohledem hrdiny, to vše dodává knize Michaela Ondaatjeho velmi zvláštní nostalgické kouzlo.

4.1.2013
SDÍLEJ:

Romanopisci Michaelu Ondaatjemu, autorovi Anglického pacienta, vychází v Česku jeho poslední román, Stůl v koutě.Foto: ČTK

Když bylo Michaelovi jedenáct, nalodil se na parník Oronsay a vydal se na něm docela sám z rodné Srí Lanky do Anglie. A přestože plavba trvala pouhé tři týdny, příhody, které během ní zažil, a přátelé, které na lodi potkal, ho ovlivnili na celý život. Autobiograficky laděná komorní próza Michaela Ondaatjeho líčí dětství jako formativní období, kdy člověk od „stolu v koutě" často vidí, aniž by byl viděn, a význam toho, co viděl či vyslechl, pak luští po zbytek života. Stůl v koutě je ten nejvzdálenější od kapitánského stolu a na rozdíl od konvencemi svázané společnosti mocných a vlivných k němu usedá pestrá skupina lidí, jejichž osudy jsou pro poznání toho, jak to ve světě chodí, mnohem přínosnější, neboť „to, co je zajímavé a významné, se většinou odehrává potají, v místech, kde žádná moc nepanuje". Čtenář obeznámený s Ondaatjeho životopisem si s tímhle příběhem navíc může hrát hru „na pravdu". Co autor zažil a co si vymyslel? A jaký je v tom rozdíl?

Zatím poslední Ondaatjeho román

Stůl v koutě je autorův zatím poslední román z roku 2011 a Ondaatje se v něm opět projevil jako výborný vypravěč: hledisko dosud naivního chlapce, pro nějž je plavba plná lumpáren a dobrodružství, se ve vzpomínkách proměňuje a v příbězích pasažérů cestujících na parníku Oronsay ze Srí lanky do Anglie se rozeznívají i temnější tóny.

Ukázka z románu

Nemluvil. Celou cestu autem se díval z okýnka. Dva dospělí na předních sedadlech se spolu tiše bavili. Mohl by poslouchat, kdyby chtěl, ale on nechtěl. Chvíli, na tom úseku silnice, který občas zaplavovala řeka, slyšel, jak kola rozstřikují vodu. Vjeli do přístavní čtvrti Fort. Automobil neslyšně klouzal kolem budovy pošty i věže s hodinami. Touhle noční dobou byly silnice v Colombu skoro prázdné. Jeli po Reclamation Road, minuli kostel svatého Antonína a potom uviděl poslední stánky s občerstvením, každý osvětlený jedinou žárovkou. Pak vjeli na obrovské otevřené prostranství přístavu. Jen v dálce svítila řádka světel podél mola. Vystoupil a stál u zahřátého auta.

Ze tmy slyšel štěkat toulavé psy, kteří v přístavu žili. Skoro všechno kolem něj bylo neviditelné, krom toho, co bylo vidět pod sprškou světla od několika bledých lamp: přístavní dělníci, jak táhnou řádku vozíků se zavazadly, pár rodin schoulených k sobě. Všichni se pomalu dávali do pohybu směrem k lodi.

Tu noc, kdy se bez sebemenších zkušeností se světem nalodil na první a poslední loď v životě, mu bylo jedenáct. Připadalo mu, jako by k pobřeží přidali celé velkoměsto, lépe osvětlené než kterákoli vesnice či městečko. Kráčel po přístavním můstku a díval se jenom pod nohy, nic před ním neexistovalo, a tak šel, dokud před sebou neměl jen tmavý přístav a moře. V dálce vystupovaly obrysy dalších lodí, na kterých začínali rozsvěcet světla. Stál tam sám a nasával do sebe vůně, potom se vrátil a prodral se skrze hluk a davy na druhý bok lodi přivrácený k pevnině. Žlutá zář nad městem.

Romanopisci Michaelu Ondaatjemu, autorovi Anglického pacienta, vychází v Česku jeho poslední román, Stůl v koutě.

Už teď mu připadalo, jako by se mezi ním a tím, co se tam odehrávalo, tyčila zeď. Stevardi začínali roznášet jídlo a likéry. Snědl několik sendvičů a pak sešel do své kajuty, svlékl se a vklouzl do úzké postele. Ještě nikdy nespal pod dekou, jen jednou v Nuwara Eliyi. Byl úplně bdělý. Kajuta byla pod úrovní vln, takže neměla okénko. Našel vedle postele vypínač, a když ho zmáčkl, osvětlil náhle jeho hlavu i polštář kužel světla.

Nevrátil se na palubu, aby naposledy pohlédl na pevninu nebo zamával příbuzným, kteří ho přivezli do přístavu. Slyšel zpěv a představoval si, jak se rodiny nejdřív pomalu a pak dychtivě loučí v nočním povětří, nabitém vzrušením. Dodnes nevím, proč se rozhodl pro tohle odloučení. Odjeli snad už ti, kdo ho na Oronsay přivezli? Ve filmech se od sebe lidé s pláčem odtrhávají a loď se odlepí od pevniny, zatímco pozůstalí se zoufale drží pohledem mizejících tváří, až už se nedají rozpoznat. Snažím si představit, kdo byl ten chlapec na lodi. Snad vůbec nemá pojem o vlastním já, v nervózním nehybném tichu na úzkém kavalci, tenhle luční koník nebo mrňavý cvrček, jako by ho omylem, aniž by si to uvědomoval, propašovali do budoucnosti.

Vydává Plus, 256 stran, doporučená cena 299 Kč

Přeložila Hana Zahradníková

Kdo je… Michael Ondaatje

Michael Ondaatje (1943) se narodil v Columbu na Srí Lance, ale v roce 1954 se s matkou a sourozenci přestěhoval do Anglie. V šedesátých letech odjel studovat do Kanady, kde také záhy začal publikovat, nejprve poezii a od sedmdesátých let prózu – romány nebo fiktivní memoáry. Celosvětovou slávu mu přinesla v roce 1996 Oskary ověnčená filmová verze románu Anglický pacient (1992), za nějž byl oceněn i prestižní Bookerovou cenou. Z jeho díla dosud v češtině vyšly knihy Anglický pacient (1997), Máme to v rodině (1998), Sebrané spisy Billyho Kida (1999), V kůži lva (2000) a Anilin přízrak (2002).

(zdroj: Albatros)

Autor: Redakce

4.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Památky, které povstaly z popela
5 16

Památky, které povstaly z popela. Připojí se kostel v Gutech?

Těžký křižník USS Indianapolis v roce 1945
2 5

Zakladatel Microsoftu objevil v Pacifiku americký křižník potopený před 72 lety

Agresivních pacientů stále přibývá, někteří vyhrožují, další dokonce útočí

Útoků, a to nejen slovních, ale stále častěji i těch fyzických, v ostravských nemocnicích přibývá. Pacienti, někdy posilnění alkoholem, jindy pod vlivem drog, si pak chtějí vyřídit problém s tím, kdo je první na ráně. A je mu jedno, jestli je to sestra nebo lékař, kteří jej mají za chvíli ošetřit.

Malý pochod radikálů v Bostonu deklasovala masivní akce jejich odpůrců

Tisíce demonstrantů skandujících protinacistická hesla v Bostonu zcela zastínily malou skupinu pravicových radikálů. Ti týden od násilných střetů ve Virginii zorganizovali „manifestaci na podporu svobody slova“. Policie raději konzervativce přesunula pomocí vlastních vozů jinam.

RECENZE: Showman Robbie Williams zaměstnal manželku, tatínka i snoubence

/VIDEA, FOTOGALERIE/ Pro více než 50 tisíc fanoušků zpíval v nablýskané show zpěvák, bavič a tanečník. Pomyslnou tečku za letošními mega open airy udělal současný popový král Robbie Williams. Příjemným překvapením byla tentokrát i disco legenda Erasure, která rozhodně nebyla nutným zlem jako většina předkapel. Diváky příjemně "předvařila".

Dítě vběhlo pod auto, poté následovala rvačka dospělých

K těžké dopravní nehodě došlo v sobotu kolem 18. hodiny v části obce Filipov na Čáslavsku. Čtyřleté dítě tam vběhlo pod kola projíždějícího osobního auta. Vrtulník letecké záchranné služby ho s vážným zraněním přepravil do pražské nemocnice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení