VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Werichovu vilu v Praze na Kampě obývali slavní

Praha - Malebná stavba vznikla v roce 1635 v Komínkovské zahradě. Tehdy přestavěl malý domek v zahradě na jednopatrovou dílnu s renesančními štíty a klenbou Nizozemec Servác Engl z Engelflusu. Zřídil zde koželužnu, která sloužila k výrobě a zpracování kůže. Podrážková kůže librovka si získala dobré renomé, díky čemuž dostal Engl monopol k prodeji na českém území… Od povodní v roce 2002 je dům prázdný a veřejnosti nepřístupný. Oddalovaná oprava začne ještě letos.

11.6.2012
SDÍLEJ:

Werichova vila na Kampě je památka, kterou vždy obývali slavní lidé.Foto: Deník/Martin Divíšek

V druhé polovině 18. století se stal vlastníkem vily rod Nosticů, u kterého pracoval jako vychovatel čtyř dětí i český buditel Josef Dobrovský.

Když v roce 1798 onemocněl, hrabě Bedřich Jan Nostic mu nabídl, aby se léčil v domě a zahradě na Kampě.

Prostředí u Vltavy na něj působilo blahodárně a jeho stav se výrazně zlepšil. Na Dobrovského paměť byl v roce 1947 umístěn před vilu jeho pomník, který byl již v roce 1891 umístěn v sadu u Národního muzea, kde ho však na konci druhé světové války poškodili bojující vojáci.

V roce 1803 zahradu i dům koupil stavitel Ignác Palliardi. Dílem hlavního představitele pozdního baroka v Praze, který vtiskl svůj charakteristický styl Kolovratskému, Lobkovickému a řadě dalších pražských paláců, je i stavba strahovské klášterní knihovny.

Pro Palliardiho, který kvůli své pracovní vytíženosti hodně cestoval, se stala Kampa vítaným útočištěm při jeho návštěvách města na Vltavě.

Pod jednou střechou

Významné osobnosti bydleli v barokním skvostu na Kampě i ve 20. století. Mezi lety 1929 a 1940 se stal útočištěm pro vědce, historika umění a jednoho ze zakladatelů památkové péče v Čechách Zdeňka Wirtha, kterého připomíná na zdi u hlavního vchodu deska s jeho bustou.

V roce 1945 se do prvního patra domu nastěhoval herec Jan Werich, o tři roky později básník Vladimír Holan. Usadil se v přízemním bytě po Werichově hereckém partnerovi Jiřím Voskovci, který emigroval do Ameriky. Oba umělci žili pod jednou střechou tři desítky let a o jejich údajně ne zcela harmonickém soužití se vyprávěly anekdoty.

Vladimír Holan se ke konci života odstěhoval do nedalekých „Pražských Benátek" u Lužického semináře. Národní umělec zemřel poslední březnový den v roce 1980. Jan Werich ho přežil přesně o 7 měsíců, protože skonal 31. října 1980.

O pět let později se do vily nastěhovala Anna Harvánková Slavíčková z rodu malíře Antonína Slavíčka, nejvýznamnějšího představitele českého impresionismu. Žila zde až do ničivých povodní v roce 2002, které vilu výrazně poškodily.

Vilu je nutné opravit

V posledních letech proběhlo několik neúspěšných výběrových řízení na opravu vily.

První, byť již měla svého vítěze, Praha 1 kvůli změně legislativy po roce zrušila.

Druhé řízení skončilo rozhodnutím zastupitelstva už po týdnu.

Do třetí soutěže se přihlásila už jen Nadace Jana a Medy Mládkových, která se účastnila doposud všech řízení.

I když to vypadalo, že se s ní radnice na začátku letošního roku dohodne, nestalo se tak a k podpisu ani po měsících jednání nedošlo.

MICHAL VRBECKÝ

Autor: Redakce

11.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies