Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zachraňte nás. Teta Štefi je zlá

Láska, tíseň i naděje. Ty putovaly v letech 1939 až 1941 přes Atlantik. Posílali je svým bližním židovští předci bývalého velvyslance USA Andrewa Schapira. Teď se unikátní výbor z osobní korespondence z rodinného archivu jeho matky a tety dostává i na české pulty. Jmenuje se Dopisy z Prahy a vydal jej spolek Irene. Předcházela mu americká verze, česká ovšem není jejím překladem, jedná se o originální texty.

21.4.2017 7
SDÍLEJ:

Americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro.Foto: Deník/Martin Divíšek

„Je mi velkou ctí, že kniha vychází právě tady, v Praze, krásném a pro mou rodinu osudovém městě," vyznal se Andrew Schapiro ve středu na křtu knihy v Lucerně. „Musím říct, že české vydání je větší, pečlivější a graficky hezčí. Pro mě osobně byly už v Americe dopisy velkým emotivním objevem, a když jsem před třemi lety vstupoval jako velvyslanec USA na pražskou ambasádu, bylo to pro mě velmi osobní. Teprve tady bylo možné pracovat s originály dopisů, jež jsou psány v různých jazycích i písmu."

NOVÝ POHLED

Útlá publikace nabízí dosud nepublikované podrobnosti o postupujícím holocaustu, fotografie z rodinného archivu i přehledný rodokmen. Především jde ale o strhující pohled do zákulisí Czernerových, kteří prožívali v zostřujících se měsících po Mnichově dramatické okamžiky roztržení rodiny. „Výjimečnost knihy je v tom, že jde o úplnou komunikaci tří generací, přičemž ukazuje propojení rodiny pražské s haličskou," říká historička Kateřina Čapková, jež stála s psychoterapeutkou Helenou Klímovou u zrodu knihy.

SOPHIINA VOLBA

Irma a Max Czernerovi, Schapirovi prarodiče, hledali se třemi dětmi po začátku okupace cestu, jak se dostat z nacistických chapadel. A tak udělali obchod s německým důstojníkem. Oberstovi se líbil jejich byt a chtěl v něm ubytovat svoji milenku. Pan Czerner, který v Československu zastupoval firmu Shell, mu tedy svůj byt nabídl výměnou za povolení pro pět osob opustit velkoněmeckou říši.

Byt změnil majitele, ale německý důstojník na poslední chvíli donesl výjezdní povolení jen pro tři osoby. Czernerovi stáli před vysilujícím rozhodnutím: zda odjet s maličkým synem, nechat dcery Raju a Helgu v Praze s babičkou a strýcem a z exilu usilovat o jejich rychlý odjezd, nebo riskovat jistou smrt Maxe, coby vysoce postaveného muže. Čas běžel a manželé nakonec zvolili první variantu.

Pětiletá Raja a sedmiletá Helga zůstaly v Praze se strýcem Edwinem a tetou, sestrou paní Czernerové. Jejich známý, americký konzul, slíbil, že děvčátka za rodiči během krátké doby pošle. Ale nastal problém z americké strany. USA měly pro uprchlíky kvóty, ta pro české žadatele, tedy i pro obě v republice narozená děvčátka, byla beznadějně vyčerpaná.

„Je to vlastně nelichotivá kapitola. Demokratické země tehdy zavřely Židům cestu přes hranice," říká Čapková. A zdůrazňuje s odkazem na současné uprchlíky, že je smutné, že se nepoučily dodnes. Czernerově rodině nakonec pomohl Maxův bratr narozený v Rusku, který byl také nachystán k odchodu. Na poslední chvíli, koncem září 1939, se mu podařilo přesunout obě dívky do ruské kvóty. Raya vystudovala medicínu, vdala se a narodil se jí syn Andrew. V roce 2014 byl jmenován americkým velvyslancem pro Českou republiku a Slovensko a přijel do Prahy, kterou jeho maminka opustila v předškolním věku.

77 DOPISŮ

Irma Czernerová zemřela v roce 1990, teprve poté našly její dcery Raya Schapiro a Helga Weinberg v pozůstalosti krabici se 77 dopisy psanými jejich babičkou a dědečkem. S razítkem německé cenzury byly odesílané z Prahy do Ameriky v období 1939–1941.

První líčily úzkosti, jak dostat vnučky do Ameriky k rodičům. Když se jejich odjezd podařil, psali rodině v USA o svém úsilí opustit také protektorát – v jejich případě už ale bylo vše marné. Referovali o životě v nacisty oku-pované Praze a skrze řádky prolínaly zprávy o nejisté budoucnosti židovských obyvatel a o tom, jak s nimi Hitler a kolaborantské české úřady naloží. Přišla omezující nařízení, nucený odchod z práce, zákaz vstupu do parků a plováren, cesty v tramvajích jen ve stoje na plošině a známý cejch: Davidova hvězda na šatech.

V posledním dopise z Prahy (s šifrou „teta Štefi" pro Němce) stojí: „Zachraňte nás, teta Štefi začíná být velmi zlá."

Osmdesát tisíc českých Židů se z likvidačních táborů do svých domovů už nevrátilo. Jejich jména jsou vypsána na stěnách Pinkasovy synagogy v Praze.

Autor: Jana Podskalská

21.4.2017 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Slovenský zpěvák Peter Nagy.
8

Peter Nagy: Hudba je mimo tabulkový svět ekonomiky

Vladimír Mečiar
7

Mečiarovi je pětasedmdesát let. Oslavy může pokazit soud

Máte nevyžádaný hovor ze zahraničí? Nevolejte zpět, jde o podvod

Včera a dnes se desetitisíce zákazníků všech domácích mobilních operátorů potýkaly s prozváněním ze zahraničních telefonních čísel například z Alžírska, Pobřeží slonoviny či Afghánistánu. Útočníkům jde o to, aby jim prozváněný zavolal zpět. Ten za to pak zaplatí nemalou částku za mezinárodní hovor.

Pohledem Jana Kličky: Uhelní udavači aneb Právo na zdravé topení

Občane, ukažte, čím topíte! Takové  pravidlo začalo v Česku fungovat od ledna letošního roku.

AKTUALIZOVÁNO

Švýcarská policie dopadla útočníka s motorovou pilou

Franz Wrousis, který v ponděli zaútočil motorovou pilou v ulici Vorstad, je ve vazbě. Švýcarská policie jej podle BBC zatkla ve městě Thalwil, které se nachází asi 60 kilometrů od Schaffhausenu, kde došlo k incidentu.

Češka napadená v Egyptě je v kritickém stavu a není schopna převozu

Češka, která byla 14. července v egyptské Hurghadě pobodána teroristou, je v káhirské nemocnici stále v kritickém stavu. Ten se navíc v posledních dnech zhoršil. Na místo proto dnes odletěl i tým českých zdravotníků pod vedením ředitele pražské záchranné služby Petra Koloucha.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení