Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zachraňte nás. Teta Štefi je zlá

Láska, tíseň i naděje. Ty putovaly v letech 1939 až 1941 přes Atlantik. Posílali je svým bližním židovští předci bývalého velvyslance USA Andrewa Schapira. Teď se unikátní výbor z osobní korespondence z rodinného archivu jeho matky a tety dostává i na české pulty. Jmenuje se Dopisy z Prahy a vydal jej spolek Irene. Předcházela mu americká verze, česká ovšem není jejím překladem, jedná se o originální texty.

21.4.2017 7
SDÍLEJ:

Americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro.Foto: Deník/Martin Divíšek

„Je mi velkou ctí, že kniha vychází právě tady, v Praze, krásném a pro mou rodinu osudovém městě," vyznal se Andrew Schapiro ve středu na křtu knihy v Lucerně. „Musím říct, že české vydání je větší, pečlivější a graficky hezčí. Pro mě osobně byly už v Americe dopisy velkým emotivním objevem, a když jsem před třemi lety vstupoval jako velvyslanec USA na pražskou ambasádu, bylo to pro mě velmi osobní. Teprve tady bylo možné pracovat s originály dopisů, jež jsou psány v různých jazycích i písmu."

NOVÝ POHLED

Útlá publikace nabízí dosud nepublikované podrobnosti o postupujícím holocaustu, fotografie z rodinného archivu i přehledný rodokmen. Především jde ale o strhující pohled do zákulisí Czernerových, kteří prožívali v zostřujících se měsících po Mnichově dramatické okamžiky roztržení rodiny. „Výjimečnost knihy je v tom, že jde o úplnou komunikaci tří generací, přičemž ukazuje propojení rodiny pražské s haličskou," říká historička Kateřina Čapková, jež stála s psychoterapeutkou Helenou Klímovou u zrodu knihy.

SOPHIINA VOLBA

Irma a Max Czernerovi, Schapirovi prarodiče, hledali se třemi dětmi po začátku okupace cestu, jak se dostat z nacistických chapadel. A tak udělali obchod s německým důstojníkem. Oberstovi se líbil jejich byt a chtěl v něm ubytovat svoji milenku. Pan Czerner, který v Československu zastupoval firmu Shell, mu tedy svůj byt nabídl výměnou za povolení pro pět osob opustit velkoněmeckou říši.

Byt změnil majitele, ale německý důstojník na poslední chvíli donesl výjezdní povolení jen pro tři osoby. Czernerovi stáli před vysilujícím rozhodnutím: zda odjet s maličkým synem, nechat dcery Raju a Helgu v Praze s babičkou a strýcem a z exilu usilovat o jejich rychlý odjezd, nebo riskovat jistou smrt Maxe, coby vysoce postaveného muže. Čas běžel a manželé nakonec zvolili první variantu.

Pětiletá Raja a sedmiletá Helga zůstaly v Praze se strýcem Edwinem a tetou, sestrou paní Czernerové. Jejich známý, americký konzul, slíbil, že děvčátka za rodiči během krátké doby pošle. Ale nastal problém z americké strany. USA měly pro uprchlíky kvóty, ta pro české žadatele, tedy i pro obě v republice narozená děvčátka, byla beznadějně vyčerpaná.

„Je to vlastně nelichotivá kapitola. Demokratické země tehdy zavřely Židům cestu přes hranice," říká Čapková. A zdůrazňuje s odkazem na současné uprchlíky, že je smutné, že se nepoučily dodnes. Czernerově rodině nakonec pomohl Maxův bratr narozený v Rusku, který byl také nachystán k odchodu. Na poslední chvíli, koncem září 1939, se mu podařilo přesunout obě dívky do ruské kvóty. Raya vystudovala medicínu, vdala se a narodil se jí syn Andrew. V roce 2014 byl jmenován americkým velvyslancem pro Českou republiku a Slovensko a přijel do Prahy, kterou jeho maminka opustila v předškolním věku.

77 DOPISŮ

Irma Czernerová zemřela v roce 1990, teprve poté našly její dcery Raya Schapiro a Helga Weinberg v pozůstalosti krabici se 77 dopisy psanými jejich babičkou a dědečkem. S razítkem německé cenzury byly odesílané z Prahy do Ameriky v období 1939–1941.

První líčily úzkosti, jak dostat vnučky do Ameriky k rodičům. Když se jejich odjezd podařil, psali rodině v USA o svém úsilí opustit také protektorát – v jejich případě už ale bylo vše marné. Referovali o životě v nacisty oku-pované Praze a skrze řádky prolínaly zprávy o nejisté budoucnosti židovských obyvatel a o tom, jak s nimi Hitler a kolaborantské české úřady naloží. Přišla omezující nařízení, nucený odchod z práce, zákaz vstupu do parků a plováren, cesty v tramvajích jen ve stoje na plošině a známý cejch: Davidova hvězda na šatech.

V posledním dopise z Prahy (s šifrou „teta Štefi" pro Němce) stojí: „Zachraňte nás, teta Štefi začíná být velmi zlá."

Osmdesát tisíc českých Židů se z likvidačních táborů do svých domovů už nevrátilo. Jejich jména jsou vypsána na stěnách Pinkasovy synagogy v Praze.

Autor: Jana Podskalská

21.4.2017 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lidl
21

Lidl otevřel e-shop. Zboží jde objednat ještě dřív, než bude na prodejně

Ilustrační foto.
23

Příliš levné dálnice. Ať to není na úkor kvality, varují odborníci

Výbuch v kasárnách: munice neměla v administrativní budově co dělat

Armáda ve čtvrtek potvrdila, že v ubytovně Jugo ve vyškovské vojenské posádce byla munice nelegálně. Při explozi tam v úterý zemřel jeden voják.

Modelce, která chtěla dobýt svět, hrozí mnohaletý žalář

Chtěla dobýt modelingový svět, nyní jí však hrozí, že svou krásou bude dlouhé roky ohromovat pouze osazenstvo věznice.

Dědička ĽOrealu a nejbohatší žena světa zemřela ve věku 94 let

Ve věku 94 let zemřela francouzská podnikatelka a dědička globální kosmetické značky ĽOreal Liliane Bettencourtová. Oznámila to její dcera. Rodina Bettencourtů, kteří ĽOreal založili, drží v této společnosti dodnes 33 procent.

Záchranáři v Mexiku stále bojují o životy zavalených

Mexičtí záchranáři se stále snaží vyprostit zpod zřícených budov přežívající lidi, včetně dětí z Rébsamenovy školy a dále pěti tchajwanských továrních dělníků, u nichž je naděje, že stále zůstávají naživu. Při úterním ničivém zemětřesení zahynulo nejméně 233 lidí, 1900 lidí bylo zraněno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení