VYBERTE SI REGION

Západočeská galerie nabízí Váchala i karikaturu

Plzeň - Díla, která jsou od října k vidění ve výstavních v síních v plzeňské Pražské ulici, spojuje nadsázka a ironie.

21.12.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
Váchalova knihovna. Tato kolorovaná dřevořezba i s knihami z umělcovy pozůstalosti je jedním z vystavených artefaktů v síni Masné krámy

Váchalova knihovna. Tato kolorovaná dřevořezba i s knihami z umělcovy pozůstalosti je jedním z vystavených artefaktů v síni Masné krámyFoto: DENÍK/Hana Josefová

V síni „13" je až do 18. ledna k vidění výstava s názvem Karikatura a její příbuzní. Kreslíři a společnost v Čechách 19. století. V Masných krámech bude do 1. ledna vystaveno na šest stovek artefaktů v rámci výstavy Josef Váchal. Napsal, vytiskl a svázal.

Masné krámy: Co vše Váchal četl, psal, tiskl i svázal

Čtyři roky vznikala výstava, jejíž zrýmovaný název Josef Váchal. Napsal, vytiskl a svázal poukazuje na to, že Váchal byl umělec knihy. Právě tak jej charakterizuje Marie Rakušanová, autorka plzeňské výstavy. „Knihy miloval, od mládí je četl, shromažďoval, glosoval a katalogizoval," připomíná odbornice na Váchalovu tvorbu, která působí v Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „Váchal promítl svůj talent do řady realizací kreslil, maloval, vyřezával sochy i nábytek a také odléval písmo, vázal knihy i psal. Především se však považoval za dřevorytce a svá grafická díla soustředil v množství autorských knih," charakterizuje Marie Rakušanová Váchalovu tvorbu a připomíná, že bádání o Váchalovi a jeho tvorbě dosud probíhalo živelně a plzeňská výstava má ambice souhrnně nahlédnout právě na Váchalovu knižní tvorbu a ukázat jeho vztah ke knize.

Instalace vtahuje návštěvníka do Váchalova pracovního prostředí. Ukazuje specifické zdroje, z nichž Váchalova tvorba vycházela. Inspirovala jej například barokní kazatelská literatura pro svou jadrnost či kramářské písně, v nichž docházelo ke spojení slova, obrazu a hudby, a miloval pokleslou literaturu především dobové krvavé romány.

Na výstavě divák nalezne nejen Váchalovu dřevorytnou a rukopisnou tvorbu, ale také různé doklady jeho čtenářské a pisatelské vášně v podobě svazků z jeho pozůstalostní knihovny a nejrůznějších archiválií. Že Váchalův přístup ke knize měl v podstatě konceptuální charakter, dokládá to, že Váchal vytvářel autorská písma, jimž dal názvy Ďas, Gnóm a Malárie. Plzeňská výstava ukazuje i tento rozměr jeho tvorby.

Petra Kočová, kurátorka výstavy, připomíná, že vystavená díla byla zapůjčena z pětadvaceti institucí a soukromých sbírek, mezi nimiž jsou např. Muzeum Šumavy v Sušici či Národní galerie v Praze nebo Národní muzeum. Nejvíce položek pak zapůjčil Památník národního písemnictví.

Plzeňská výstava je zároveň připomínkou toho, že letos uplynulo sto třicet let od narození Josefa Váchala a pětačtyřicet let od jeho smrti. Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni, poznamenává, že zájem o Váchalovu tvorbu je v současné době na vzestupu nejen mezi badateli, ale i mezi sběrateli uměleckých děl. „Koncem osmdesátých let minulého století bylo možné téměř v každém pražském antikvariátu sehnat Váchalovy dřevoryty, tehdy se prodávaly za padesát až sto korun. Dnes jsou Váchalovy obrazy ze soukromých sbírek pojištěny i na deset milionů korun," poznamenává Roman Musil.

Karikatura ve „13"

Roman Prahl, autor výstavy s názvem Karikatura a její příbuzní. Kreslíři a společnost v Čechách 19. století, označil právě karikaturu 19. století za okrajové umění, přesto ale popisky u děl vystavených v síni „13" uvádějí velmi známé umělce. Karikatuře se věnoval Mikoláš Aleš, František Kupka, Luděk Marold či Josef Mánes. „Mnozí výtvarní umělci 19. století přišli na to, že prací pro nakladatelství se dá docela dobře živit, a proto pracovali na zakázku pro různé časopisy," poznamenává Roman Prahl, profesor Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a dodává, že i v práci na zakázku dokázali mnozí z nich vyjádřit svůj názor.

Výstava v plzeňské síni „13" je ojedinělá v tom, že přináší souhrnný pohled na tvorbu, která předcházela rozvoji moderní vizuální kultury 20. století. „Zaměřujeme se na různé podoby vizuálního humoru," uvádí Roman Prahl a dodává, že kromě karikatury, jde i o kreslenou satiru a zábavní kresbu i optické hříčky. Připomíná také, že terčem humorných kreseb a karikatury byly v 19. století všechny oblasti života. Samozřejmě, že častým námětem karikatur byla politika a politici, ale také móda, sport či technika.

Výběr sedmi desítek exponátů nabízí kresby, grafiky či plakáty i dobové ilustrované časopisy. Často jde o poprvé vystavené artefakty, které pocházejí ze soukromých a veřejných sbírek. A v případě některých časopisů jsou v Plzni vystaveny těžce dostupné materiály, které se mnohdy zachovaly jen v jediném exempláři. Například kurátorce výstavy Ivaně Jonákové se podařilo ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje dohledat časopis Brejle z roku 1849, který se věnoval politické karikatuře.

Autor: Hana Josefová

21.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Brno /INFOGRAFIKA/ – Čtvrt tisíciletí v něm fungovala lékárna, první zmínka o něm je už z roku 1344. Přesto brněnský dům U zlatého orla na náměstí Svobody přišel o status památky. Nárožní budově nepomohly ani zachovalé renesanční prvky. Patří mezi první „oběti" pozdního zápisu na seznam památek. Mezi první, ale nikoliv jediné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies