VYBERTE SI REGION

Západočeské muzeum zve do pravěku

Plzeň – Dvě výstavy návštěvníky zavedou do dávné minulosti i je seznámí s nejnovějšími objevy.

18.3.2016
SDÍLEJ:

Výstava Nelítostný pravěk v Západočeském muzeuFoto: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Dvě výstavy, které připravilo Západočeské muzeum (ZČM) v Plzni, představují období dávných dějin naší Země, každá jej však pojímá jinak.

Svět, který zkameněl u Nýřan

Ta první z nich, zahájená v lednu a končící už 21. března, se jmenuje se Zkamenělý svět u Nýřan a k vidění je v Národopisném muzeu v Plzni. Představuje nedávné paleontologické nálezy ze dvou významných nalezišť nedaleko Nýřan na severním Plzeňsku.

Odkrytí obou nalezišť předcházelo několikaleté studium starých důlních map.

Paleontologové ve výkopech v lokalitách Pankrác a Doubrava našli v letech 2011 a 2013 tisíce zkamenělin, mimo jiné žraloka, býložravou rybu, obojživelníka krytolebce, drobné suchozemské i vodní členovce a množství rostlin z doby před 300 miliony let. Podle Jana Bureše, autora výstavy a pracovníka Paleontologického oddělení ZČM, patří nýřanská lokalita pestrostí ke světově velmi významným nalezištím zkamenělin z doby karbonu.

V místě Pankrác zahájili paleontologové práce v roce 2011 v místě, kde se v 19. století těžilo takzvané plynové uhlí. Tak se mu říkalo proto, že se používalo v plynárnách. Podle Jana Bureše tento typ uhlí vznikal na dně jezer, tedy v prostředí bez přístupu vzduchu, a proto velmi dobře zachovával těla živočichů. Podobné naleziště je známé pouze z Anglie, tam však nebyla tak bohatá fauna.

Paleontologové odkryli v lokalitě Pankrác v desetimetrové hloubce dvaceticentimetrovou vrstvu plynového uhlí. „Zpracovali jsme přibližně půl kubíku materiálu a z toho pocházejí nálezy žraloka, býložravé ryby, vodních a suchozemských členovců," popsal Jan Bureš část vystavených nálezů.

Rostliny uchoval sopečný prach

Z lokality Doubrava pak pocházejí zcela mimořádné nálezy zejména rostlin. Mimořádné proto, že jsou dokonale zachovalé. Rostliny totiž před cca třemi sty miliony let pokryl sopečný prach tofu. Díky tomu, že celou oblast přikryla najednou až desítky centimetrů silná vrstva sopečného popela, se tropický karbonský prales dochoval ve velmi dobrém stavu. Jak připomíná jeden z informativních panelů, označení tropický prales je zcela namístě, neboť v té době se Český masiv nacházel poblíž rovníku.

Rostliny pokryté sopečným prachem nebyly deformovány. Vědci dokonce mohli ze zkamenělin vytvořit tenké řezy a s pomocí výkonných mikroskopů detailně zkoumat i vnitřní struktury rostlin. Našli v nich zbytky pylových zrn, výtrusnice, semena a šištice nebo chodbičky vykousané hmyzem.

V Doubravě odkryli tuf na ploše 48 metrů čtverečních v hloubce sedmi metrů. Našli několik velkých stromovitých rostlin sedmi druhů, například plavuně, stromové kapradiny, kordait a sedm druhů bylinného podrostu pralesa. Celkem odhalili přes 3800 drobných fosílií.

Jak ale připomíná Jan Bureš, nebyli současní paleontologové ze ZČM prvními odborníky, kteří se o tato významná naleziště zajímali. „Nálezy z nýřanské uhelné sloje publikoval už koncem 19. století v obsáhlé monografii paleontolog Antonín Frič, který popsal velké množství nových druhů živočichů z období karbonu. Tyto nálezy se tak staly světově proslulými," uvádí Jan Bureš a dodává, že inspirovaly i malíře Zdeňka Buriana, který proslul svými paleontologickými rekonstrukcemi.

Výstava v Národopisném muzeu Plzeňska kromě možnosti prohlédnout si vzácné zkameněliny nabízí i velkou řadu populárně naučných informací, neboť vystavené fosilie doplňují panely s odbornými texty, ať již o rostlinách a živočiších, kteří se před miliony let vyskytovali na našem území, tak např. také o historii těžby uhlí a průmyslu na Nýřansku a Stříbrsku.

Predátoři z Nelítostného pravěku

Jestliže předešlá výstava je především naučná, ta další, kterou také připravilo ZČM, je spíše populární, ovšem přitažlivost není na úkor odbornosti.

V hlavní budově muzea v plzeňských Kopeckého sadech jsou od konce února k vidění predátoři. Výstava s názvem Nelítostný pravěk představuje v životní velikosti modely zvířat, která se v dávné minulosti pohybovala po Zemi. „Nelítostný pravěk graduje vlastně dvě další výstavy Západočeského muzea. Ta první se konala v rokycanském Muzeu Dr. B. Horáka a skončila už v únoru. Jmenovala se Podivuhodný svět pravěku. Druhou je již zmiňovaná výstava Zkamenělý svět u Nýřan, která zatím trvá," připomíná Josef Pšenička, vedoucí Paleontologického oddělení ZČM. Dodává, že výstava Nelítostný pravěk je primárně určená rodinám s dětmi. „Modely v životní velikosti jsou atraktivní a jsou vlastně prostředkem, jak představit přírodu a děje v ní i její vývoj dětem," poznamenává Josef Pšenička.

Scény ukazují boj o život

Osm scén s desítkami modelů ukazují, že v dějinách Země byly souboje o přežití hlavním hybatelem v evolučním závodě. Výstava je koncipována podobně jako legendární film Karla Zemana Cesta do pravěku. „Máme podobnou časovou osu," uvádí Josef Pšenička. Návštěvník, který vejde do sálu, se nejprve ocitne ve čtvrtohorách a narazí zde na lva jeskynního, který požírá svou oběť, pak už na něj z výšky několika metrů shlíží mamut, potká dále třeba obrovského pásovce či ohromnou mnohonožku, která vypadá jako had. Postupuje proti proudu času třetihorami, druhohorami až do prvohor, kdy v mořích žili trilobiti, hlavonožci či plži. „Výstava vlastně ukazuje vývoj přírody za celou její geologickou historii," poznamenává Josef Pšenička a dodává, že nejde o žádné obludárium: „My mluvíme o tak zvaném paleoartu a naše muzeum je odborným garantem výstavy." Modely jsou doplněny zkamenělinami, které nejčastěji patří do sbírek ZČM. K vidění je však i jeden světový unikát – fosílie škorpiona, která byla zapůjčena z německého Chemnitzu. Atmosféru pak dotvářejí nejrůznější zvuky, světla i pozadí jednotlivých scén.

Modely vytvořil Radek Labuťa

Autorem většiny modelů je Radek Labuťa. „Přírodu nejde obloudit, a tak na většinu živočichů z období čtvrtohor a třetihor jsou použity přírodní materiály. Například mamut má srst ze surového lnu," prozrazuje Radek Labuťa a dodává, že vnitřek většiny modelů je vytvořen z kuličkového polystyrenu, který je však zpevněn ocelovými prvky, aby se tělo nezhroutilo. Největší model, který kdy Radek Labuťa vyrobil, byl čtyřmetrový mamut. „Překvapivě ty modely nejsou moc těžké, vždyť šest metrů dlouhý ingot polystyrenu, který vyjede z fabriky, váží sto kilogramů," uvádí Radek Labuťa, k jehož největším odběratelům patří Národní muzeum v Praze a také řada pořadatelů interaktivních výstav nejen z Prahy.

Radek Labuťa říká, že výrobě modelů historických živočichů se věnuje už odmalička. „Vlastně si už ani nepamatuji, že bych kdy dělal něco jiného. Už jako malý kluk jsem si kreslil obrázky pravěkých potvor a sbíral zkameněliny. Vydrželo mi to do dneška a doufám, že to vydrží i nadále," přeje si.

Návštěvníci ZČM se s modely Radka Labuti nesetkávají poprvé. V roce 2009 muzeum uvedlo výstavu Doba ledová – Giganti. „Ta byla velmi úspěšná, navštívilo ji na čtyřicet tisíc lidí. „Doufáme, že i současná výstava Nelítostný pravěk přitáhne také tak velké množství návštěvníků," přeje si Josef Pšenička. Na zdolání této hranice má aktuální výstava ještě zhruba tři měsíce čas. Končí 19. června.

Autor: Hana Josefová

18.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Začátek října bude deštivý a chladný, pak se oteplí

Praha - V České republice se začátkem října prudce ochladí a bude i vydatně pršet. Během druhé říjnové dekády budou teploty opět stoupat a postupně se týdenní teploty dostanou i nad průměr. Srážkově bude říjen nadprůměrný. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi počasí, kterou dnes vydal Český hydrometeorologický ústav.

Vláda projedná zákon, který kvůli přestupkům změní 253 dalších

Praha – Vláda bude příští týden projednávat zákon, který se týká legislativních změn v oblasti přestupků. Nový zákon má převést většinu skutkových podstat přestupků ze současného zákona o přestupcích do jiných zákonů. Celkem se po jeho schválení změní 253 zákonů, do kterých se doplní podrobnosti o přestupcích, jejich spáchání a sankcích. Zákon připravilo ministerstvo vnitra, redakce má návrh k dispozici.

AKTUALIZOVÁNO
Petra Kvitová podruhé v kariéře vyhrála turnaj ve Wu-chanu.

Češkám patřil Wu-chan! Kvitová slaví titul v singlu, Šafářová v deblu

Wu-chan - Čínský turnaj ve Wu-chanu ovládly české tenistky. Ve finále se představily hned tři, dvě získaly titul. Petra Kvitová navázala na triumf z roku 2014, když smetla Slovenku Dominiku Cibulkovou 6:1, 6:1 a dočkala se prvního letošního triumfu. V deblu slavila Lucie Šafářová, s Bethanií Mattekovou-Sandsovou porazily Saniu Mirzaovou z Indie a Barboru Strýcovou 6:1, 6:1. Česko-americký pár za dva roky spolupráce vybojoval už sedmý turnajový vavřín, navíc si zajistil Turnaj mistryň.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies