VYBERTE SI REGION

Gabriel Gárcia Márquez aneb uzavřel se podzim patriarchy

Praha, Mexiko – Tisíc let samoty a smutku. Tak pojmenoval ztrátu spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze v parafrázi na jednu z jeho knih kolumbijský prezident Juan Manuel Santos na Twitteru. Kolumbijský spisovatel Gabriel José García Márquez zemřel ve čtvrtek ve věku 87 let a prezident ho označil za „největšího Kolumbijce všech dob."

18.4.2014 AKTUALIZOVÁNO 18.4.2014
SDÍLEJ:

Spisovatel Gabriel José García Márquez Foto: ČTK/EFE/Jorge Nunez

Není divu. Márquez patřil svou tvorbou a originálním viděním k výjimečným autorům, jejichž styl psaní nemá srovnání. Nejen v Kolumbii, ale celosvětově. V roce 1982 získal právem Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel ve svém domě v mexické metropoli, kde dlouhé roky žil.

Debutoval roku 1955 knihou Všechna špína světa. První znatelný úspěch mu ale přinesl až román Sto roků samoty z roku 1967, který patří dodnes k jeho nejznámějším. Zásadní vliv na vznik tohoto díla, jehož se dodnes prodalo přes 30 milionů kusů a byl přeložen do pětatřiceti jazyků, měla podle jeho vzpomínek babička. Ta mu v dětství vyprávěla fantastické historky, často inspirované karibskými legendami. Proslavily jej ale i další knihy: Láska za časů cholery, Kronika ohlášené smrti, Podzim patriarchy či Generál ve svém labyrintu.

Nikdy si nehrál na celebritu

Márquezovy romány se často prolínaly s publicistikou, příkladem je Zpověď trosečníka (1970), Dobrodružství Miguela Littína v Chile (1986) či Zpráva o jednom únosu (1996), která zrcadlí Kolumbii jako zemi nevyhlášené občanské války a drogových kartelů. Nikdy si nehrál na celebritu – v tom potvrzoval pravdu o skutečných osobnostech, které zdobí především pokora. Ctil své inspirační zdroje, často ale na vlastní úkor, takže docházelo i k bizarním momentům. Ke Zpovědi trosečníka ve svých memoárech Žít, abych mohl vyprávět píše: „Jsou knihy, které nepatří tomu, kdo je napsal, ale tomu, kdo je vytrpěl, a tohle je jedna z nich…" Jak uvádí v pamětech, ke knize jej inspirovalo vyprávění jeho krajana Velasqueze, který přetrpěl deset dnů ve člunu bez jídla a pití a který mu svůj příběh vyprávěl. Pamětliv toho, nechal mu Márquez připsat svůj honorář za dílo. Později ovšem musel svést soudní bitvu o to, aby dostával alespoň tantiemy, protože Velasquezův právník žádal pro svého klienta i další zisky z prodeje knihy s tvrzením, že on je údajně autorem díla…

Přátelil se s Fidelem Castrem

Po nástupu diktatury v Kolumbii v roce 1953 se Márquez ještě více přiklonil k socialismu, což mu později mnozí vyčítali. Nelibost řady lidí si vysloužil osobním přátelstvím s Fidelem Castrem. V roce 1955 byl jako dopisovatel vyslán do Evropy, kde navštívil i několik socialistických zemí, včetně Československa a Sovětského svazu, o nichž napsal reportáže 90 dní za železnou oponou. Do Kolumbie se Márquez z politických důvodů už nikdy natrvalo nevrátil. Žil ve Venezuele, New Yorku, Paříži a zejména v Mexiku. V roce 1958 se oženil s Mercedes Barchaovou, s níž měl dva syny.

Jeho romány sváděly vcelku logicky k filmovým adaptacím, vzhledem k epičnosti a rozvinutým rodinným ságám ale nebyly snadnou kořistí. Obvykle zůstalo jen u povrchního pohledu režisérů, kteří nedokázali magickou sílu autorových příběhů přenést na plátno. Příkladem jsou filmy, které jsme viděli i u nás, ať už Rosiho Kronika ohlášené smrti (1987) nebo Láska za časů cholery od Mikea Newella (2007), která dopadla ještě hůře. O něco lepší byla naopak adaptace jeho Érendiry (1983), k níž napsal autor vlastní scénář, s vynikající Irene Papasovou. V roce 2002 vyšly pozoruhodné Márquezovy paměti Žít, abych mohl vyprávět, v nichž autor shrnul celý svůj život, politiku, osudové vztahy a literární múzy.

Poslední knihu vydal v roce 2004: novelu Na paměť mým smutným courám o muži, jenž si k devadesátinám dá jako dárek noc lásky s pannou, kterou se mu ale ani po několika nocích nepodaří probudit ze zdánlivého spánku…

Autor: ČTK, Jana Podskalská

18.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Ilustrační foto.
17 8

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Pod lavinou v Rakousku zahynuli dva Češi

Dva Češi dnes přišli o život pod lavinou v horském středisku Wildgerlostal u Krimmlu v rakouském Salcbursku. Pod sněhem skončili celkem čtyři čeští turisté, oznámila rakouská horská služba. Zatímco dva se dokázali ze sněhu včas vyhrabat, druhé dva se již oživit nepodařilo, uvedla rakouská agentura APA. Informaci potvrdila mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

Ministerstvo obrany letos počítá s navýšením počtu vojáků o 1725

Praha - Ministerstvo obrany letos počítá s navýšením počtu vojáků o 1725. Úřad by také mohl mít na konci roku o téměř 250 více civilních zaměstnanců. Na dotaz to sdělil Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva obrany. Loni se v resortu zvýšil počet vojáků z povolání o 1214, přibylo také více než 120 občanských a státních zaměstnanců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies