VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zemřela slavná česká fotografka Dagmar Hochová, bylo jí 86 let

Praha /FOTOGALERIE/ - Ve věku 86 let zemřela slavná česká fotografka Dagmar Hochová. ČTK to v úterý řekla kurátorka Marie Klimešová. Proslula snímky dětí z 50. a 60. let, v nichž zachycovala dětské hry, věk vypadaných mléčných zubů, shrnutých punčocháčů, rádiovek a tepláků. Dva roky zasedala za Občanské fórum v parlamentní lavici. Obdržela medaili Za zásluhy. Nikdy nefotografovala na barvu. "Život je barevný, ale v černobílé je pravdivější," tvrdila.

17.4.2012
SDÍLEJ:

Zemřela slavná česká fotografka Dagmar HochováFoto: ČTK


První dáma českého fotografického dokumentu    

Už během svého života se Dagmar Hochová stala uznávanou představitelkou české humanisticky orientované fotografie. Její černobílé snímky jsou oceňovány hlavně pro autentický výraz a schopnost zprostředkovat neopakovatelnou atmosféru. Z jejích portrétů je pak patrná vzácná dovednost postihnout kromě tváří také mezilidské vztahy.   

Dobrý fotograf musí mít téma, říkala Hochová. Jejím nejznámějším se staly děti, viděné převážně na pozadí ulice města. Aby zachytila objekty svého zájmu v jejich autentickém prostředí, obcházela Hochová pražské periferie, dvorky, prašná hřiště, poutě. Fotila dětské hry, věk vypadaných mléčných zubů, shrnutých punčocháčů, rádiovek a tepláků. Když v roce 1994 vydala soubor těchto fotografií pod názvem Deset, dvacet, třicet, už jdu, stal se svérázným dokumentem o 50. a 60. letech v tehdejším Československu.    

Fotila děti, ty jí proslavily, a spisovatele

Citlivost ke světu dětí byla u Hochové dána obdivem k jejich svobodě, o niž sice později přijdou, ale v čase dětství patří jen jim. Hochová nicméně dokázala stejně citlivě a autenticky zachytit i svět starých lidí, někdejších legionářů nebo lidí žijících ve starobincích a ústavech sociální péče.    

Významnou položku v celoživotní tvorbě Dagmar Hochové tvoří také portréty známých literátů. Josef Váchal, Jaroslav Seifert, Jáchym Topol a další. "Spisovatelské portréty vznikaly zejména v šedesátých letech. Nejprve na objednávku redakce Literárních novin jako obrazový doprovod k rozhovorům, později pokračovaly na vlastní pěst," líčila autorka. Vypravila se za Bohuslavem Reynkem na Petrkov, za Váchalem do Studeňan, zajela do Brna za Janem Skácelem, který ji zavedl za Oldřichem Mikuláškem. Fotila Ludvíka Aškenazyho, Ivana Diviše, Václava Havla a další.   

„Mé dětství, to byly samé knihy a popsaný papír," řekla. Narodila se 10. března 1926 do rodiny, která vyznávala vzdělání a vlastenecké city. Její otec pracoval ve 20. letech jako diplomat v Římě.  Sama nebyla studijní typ, spíš malý pozorovatel. Proto ji rodiče nasměrovali na Státní grafickou školu. V těch letech tam fotografii učil Jaromír Funke: "Tenkrát jsme ještě dělali na skleněné desky; když jsme je Funkemu předkládali k nahlédnutí a některá se mu nelíbila, pustil ji prostě na zem." 

Film jí nebavil – je to kolektivní dílo   

Válku prožila jako totálně nasazená do barrandovských laboratoří a školu dokončila po osvobození. Vystudovala i FAMU, aniž by se kdy hodlala filmem živit. "Je to kolektivní práce, a tedy nic pro mě. Fotka mi byla bližší - pokud v ní člověk napáchá nějaké zlo, může si za to sám," tvrdila stručně. Ráda vzpomíná na spolupráci s časopisem Vlasta, díky kterému projezdila republiku. Fotografovat ženy při práci, rodiny a staříky v domovech důchodců jí vyhovovalo, neboť se pořád pohybovala na půdě své oblíbené sociální fotografie.    

V roce 1990 kandidovala za OF do České národní rady a dva roky zasedala v parlamentní lavici. Ani setkání s politikou neodvrátilo Hochovou od její celoživotní lásky - fotografie. Jako jedna z mála nezrušila svoji fotokomoru a až do pozdního věku v jejím tichu přihlížela, jak ve vývojce vzniká z bílého papíru obrázek. Teprve v posledních několika letech už kvůli zdravotním obtížím nefotografovala a věnovala se především třídění své celoživotní tvorby.

Autor: ČTK

17.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze.

Dejvice i Letnou trápí zápach. Může za to čistírna odpadních vod

Kybernetický útok, ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
12 8

Ukrajina hlásí kyberútok. Nebezpečný email se šíří světem, zasáhl i Česko

Stříbrný tým z Eura pohledem vedoucího: Pohodář, srdcař i dva mimozemšťané

Je to takový renesanční muž českého reprezentačního áčka v malém fotbale. Stará se o chod týmu jako jeho vedoucí, trénuje gólmany, do toho na mistrovství Evropy v Brně zajištoval komunikaci se zahraničními účastníky.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies