VYBERTE SI REGION

Saudek fotil sportovce. Sám se zmítá na hrazdě

Praha - „Další cíle? Sto dvacet kliků a narození dcery. Kluci jen řvou,“ vysvětluje fotograf.

29.11.2008 1
SDÍLEJ:

Jan SaudekFoto: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Podává mi ruku a tu mou mohutně stiskne. Snad proto, aby bylo nad slunce jasné, že tenhle třiasedmdesátiletý muž ještě není žádným „dědečkem“.

V jasně červené košili a nezbytnými tmavými brýlemi byl fotograf Jan Saudek nepřehlédnutelný. A při vyhlašování ankety Armádní sportovec roku se bavil. „Tu scénku na bradlech bych zvládnul. Příště se přidám a vydělám si od armády ještě víc peněz,“ vtipkoval na adresu gymnastů, kteří slavnostní večer zpestřili gymnastickou groteskou.

Elitní český fotograf nebyl hostem Dukly pouhou náhodou, s armádními sportovci nafotil exkluzivní kalendář pro rok 2009. „Taky jsem dostal vysoké vyznamenání, což se mi moc často nestává,“ říkal.

Pane Saudku, jaký je vlastně váš vztah ke sportu?

Vřelý, pořád se ještě o něj pokouším.

Což znamená?

Můj sen je udělat sto dvacet kliků. Zatím jich mám 107, ale mám před sebou ještě pár roků. Myslím, že bych během deseti let mohl těch sto dvacet zvládnout.

To ale musíte často trénovat…

Třikrát týdně chodívám na takový plácek, i v zimě. Tam se zmítám na hrazdě a na lavici s činkou. Je to samozřejmě pro staré dědky, ale pořád lepší než sedět u televize, na kterou se stejně nikdy nedívám. Alespoň ne v posledních letech.

Ani na sportovní přenosy?

Ani na ty ne. Je to zvláštní věc, co?

Zlatý olympijský hod oštěpařky Špotákové jste tedy také neviděl?

Ne. Jenom mi někdo řekl, že si po něm klekla. Použil jsem to jako motiv na té kalendářové fotografii, ale ona si v Pekingu klekla úplně jinak. Pro mě je ale výhodné, abych se na televizi nedíval, protože to co uvidím, se budu snažit napodobovat.

Proč?

Děje se to automaticky. Je opravdu lepší, když nic nevidím. Ani nečtu noviny.

Vás opravdu sportovní výsledky Čechů nezajímají?

Proč by měly? Mě zajímají moje výsledky, které mám a chci ještě udělat. Třeba svých dvanáct výmyků na hrazdě považuji za mimořádně dobrý výkon, jelikož se také věnuji pití alkoholických nápojů a ono to nějak moc nejde dohromady.

A co uděláte, až se vám povede i těch 120 kliků?

Pak budu velmi šťasten.

Jaký byl váš největší sportovní úspěch?

Na kánoi jsme s bratrem vyhráli Lavičkův memoriál a ten byl pořádně těžkej.

Co vás kdysi přivedlo ke kanoistice?

Bydlel jsem blízko u řeky, v Podolí, a ta mě vždycky přitahovala. Jezdil jsem na kánoi, ale potom jsem se nedostal do Dukly, proto jsem na vojně začal vzpírat. V 21 letech jsem potom zkusil i gymnastiku, jenže to už bylo pozdě. S tou musíte začít ve dvou.
Další cíle máte?

Ještě bych chtěl mít dceru, moje partnerka je v sedmém měsíci a prý to tentokrát dcera bude. Poslední roky jsem měl dva kluky a už toho mám dost.

Proč kluky nechcete?

Oni pořád řvou. Holky mají panenku, hrajou si a jsou hodné. Holku jsem neměl třicet let.

To asi „umíte“ výjimečně hodné holčičky, ne?

Ta jedna, co se vrátila před šesti lety z kriminálu, má od té doby tři děti a seká dobrotu. Doufám, že už se nikdy do věznice nevrátí.

Pojďme zpátky k fotkám. Jsou na nich armádní sportovci. Co vy a armáda? Jaký k ní máte vztah?

Je to poměrně komické, ale já jsem byl opravdu velmi dobrý voják. V polovině padesátých let jsem byl u dělostřelectva v Rokycanech. Ne, že bych to žral, protože tenkrát byl bolševik, ale bavilo mě to. Měl jsem úžasnou sílu. Takové ty úkoly, které nám dávali jakoby za trest, třeba že musíme ujít dvacet kilometrů, mi připadaly jako odměna.

Prý jste si pobyt na vojně i prodloužil?

Ano. Byl jsem tam dva a čtvrt roku,. Ale vzpomínám na to rád. Vyznamenali mě a taky jsem byl dvakrát v base.

Za co?

Za výstřednosti a stížnosti. Vedl jsem jednotku, byl jsem kaprál, a když jsem si před velitelem narazil čepici hluboko do čela, bral to jako provokaci. Ale byla to sranda.

Autor: Markéta Kosová

29.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies