VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kanoisti dělají trucakce, říká dragon Klíma

Praha - V těchto dnech probíhá MS dračích lodí, které pořádají kanoisté. Většina dračích posádek ho však neuznává.

9.6.2007
SDÍLEJ:

Dračí loděFoto: www.dragonboat.cz

Dragoni jsou v kurzu  a o jejich sport se strhla přetahovaná. Vleklý spor mezi kanoistickým a dračím svazem se pokoušel v rozhovoru pro Aktuálně.cz objasnit prezident České asociace dračích lodí Petr Klíma.

Dále čtěte:

Ve francouzském Gérardmer se koná opravdu podivné mistrovství světa klubových posádek dračích lodí. Mnohé české kluby o něm ani nevědí, podivná je i startovní listina: 15 německých posádek, 7 francouzských, několik málo posádek z dalších evropských zemí, přičemž svět zastupuje pouze jedna posádka z Japonska a jedna z Toga.

Můžete to nějak vysvětlit?
Jedná se spíše o takovou trucakci Mezinárodní kanoistické federace (ICF), která se snaží dostat dračí lodě pod sebe. Jenže nikdo, kdo v dračím sportu něco znamená, jejich podniky neuznává, snad kromě Němců a částečně Francouzů.

Nemá to žádný kredit, všichni se účastní akcí pořádaných Mezinárodní federací dračích lodí (IDBF). Tohle má spíše charakter festivalu dračích lodí, kterých jsou mraky. Tenhle si uspořádali "kamarádi" z Německa a Francie.

Zdá se tedy, že se kanoistická federace a federace dračích lodí přetahují o sport, který je čím dál populárnější.
Je třeba malého exkurzu do historie. Dračí lodě mají přes 2000 let staré dějiny, jako sport se začaly celosvětově vyvíjet od 70. let 20. století. Dostali se k tomu rychlostní kanoisti a začali pořádat závody.

Jenže pak jim to připadalo jako neperspektivní disciplína, vzhledem k tomu, že na rozdíl od rychlostní kanoistiky nešlo o olympijský sport, a dali od draků ruce pryč.

V 80. letech vznikla Mezinárodní federace dračích lodí (IDBF), zcela nezávisle a bez pomoci kanoistické federace, a začala tento sport zastřešovat.

Kanoistům to nevadilo až do té doby, než začaly být dračí lodě populární a věnovaly se jim miliony a miliony lidí. Rychlostní kanoistika procházela krizí a ráda by draky znovu získala pod sebe. Jenže dragoni chtěli zůstat samostatní, nechtěli se včleňovat do nějakých struktur kanoistiky.

Když kanoisti u dragonů s myšlenkou začlenění neuspěli, zkrátka prohlásili, že dračí lodě jsou rychlostní kanoistika, a občas vyhlásí nějaký ten šampionát či pohár.

Němci, pár nováčků a mrtvé duše

Proč se však tohoto "neuznávaného" šampionátu účastní tolik německých a francouzských posádek?
To je jednoduchá odpověď. Prezidentem ICF se stal Němec Ulrich Feldhoff, a ten se snaží dostat draky pod svoji federaci. Je to otázka přerozdělování financí, čím víc členů, tím více peněz bude mít. Startovní listinu plní hlavně německými posádkami, Francouzi jsou v tomto úsilí takoví jejich spojenci.

Jak časté jsou šampionáty vyhlašované kanoistickou federací? Aby za chvíli nebyl v těch různých mistrovstvích zmatek.
Oni těch šampionátů ještě moc neměli. Letos je ten klubových posádek, loni byl první klasický, pochopitelně v Německu, ve Schwerinu. Další měl být ve Španělsku, jenže když se Španělé dozvěděli, že jde o trucpodnik kanoistů, dali od pořádání ruce pryč. Myslím, že to nemá budoucnost a zanikne to.

Neradi bychom dopadli jako boxeři, kteří mají nejrůznější federace a každá má své mistrovství, a nikdo se v tom nevyzná.

Jak kanoistická federace tvoří startovní listinu, když jejich šampionáty většina dragonů neuznává?
Staví hlavně na Němcích a Francouzech, pak uloví nějakého toho nováčka, který se teprve v tomto sportu rozkoukává - jako Ukrajinu nebo teď Togo.

Běžný je i postup, že do účastníků zahrne posádky, které se účastní akcí IDBF, a pak akorát napíšou, že nepřijeli. Třeba loni na jejich MS figurovala i česká loď, přitom nás nikdo neoslovil. Přihlašovat by nás tam navíc měl Český svaz kanoistů, když je to kanoistická akce. Jenže český svaz se dračími loděmi vůbec nezabývá.

Bafíci a vymírání Inků

Existuje tedy mezi dragony a kanoisty řevnivost?
Myslím, že mezi závodníky ne. Vždyť mi dragoni jsme často bývalí kanoisti. Kanoistům naopak fandíme a snažíme se je podporovat. Je to spíš problém jejich bafíků, tedy bafuňářů. Nejde jim to pod vousy, že se drakům takhle daří. Sportu se ve světě věnuje 50 milionů lidí, naše členská základna čítá 1000 členů, Českého poháru se účastní 25 týmů.

Oproti tomu třeba ženská rychlostní kanoistika, to je jako vymírání Inků, nedají dohromady ani lodě na finále.

Jenže my jim nechceme nějak konkurovat i termínovku děláme tak, aby se nekryla s jejich závody.

Jakým způsobem se snažíte kanoisty podporovat?
Mnoho jejich loděnic zaniklo, a teď znovu ožívají díky dračím lodím. Zkuste si jít utahaná z práce, když je třeba ošklivo, a sednout sama do mokré lodi a makat. Na to má morál málokdo. Ale setkat se s dalšími devatenácti podobně postiženými mamlasy, zasednout spolu do dračí lodi, to už je motivace.

Lidé se chytnou na dračí loď a my jim pak řekneme, že jestli by je lákalo každý den se projet, tak na to je ideální kanoistický oddíl, kam mohou kdykoliv přijít, vytáhnout si loď a trénovat.

Takže jim vlastně chytáme nové ovečky. Pro nás je to také výhodné, člověk namakaný z kanoe bude řádně připraven pro dračí loď. Ale že by to nějak jejich svaz kvitoval, to zrovna ne. Spíš naopak, myslí si, že jim závodníky přetahujeme.

Dračice vs. Račice

Věnují se dračím lodím i lidé bez kanoistické průpravy?
Ano, je jich docela dost. Třeba v klubu Pražský výběr, za nějž jezdím, je to asi celá jedna třetina posádky. Nebo u ženských je to ještě markantnější. V Praze se jich dračímu sportu věnuje asi 80, mnoho z nich dělalo před tím jiný sport, ale často to nebyla kanoistika, nýbrž třeba volejbal nebo házená.

Jak se vám daří přilákat nové členy?
Někdy se to daří i přes firemní poháry dračích lodí. V rámci Českého poháru máme tzv. kategorii "fun", kam se může přihlásit kdokoliv. Nějakou firemní posádku to pak chytne natolik, že už u sportu zůstane, zlepšuje se a dál závodí.

Čím to, že bývá na dračích závodech taková bouřlivá atmosféra?
Snažíme se, aby to během závodu žilo. Když jsme měli Český pohár v Račicích, přejmenovali jsme je na jeden den na "Dračice". Účastnilo se kolem 1000 závodníků, šest lodí po dvaceti lidech bylo na drahách, ostatní obklopovali břehy, takže živo bylo dost. A když už se sejde tolik lidí, snažíme se po závodech i společensky a kulturně vyžít. V Račicích jsme například měli Karla Hálu.

9.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dva muže zavalila zemina v Zahořanech nedaleko Vranova u Čerčan. Na místě jsou hasiči a policisté.
14

Zavalené muže vyprošťují pomocí sbíječek

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Slovenský parlament dnes schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení sporných amnestií, jež brání potrestání pachatelů únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny. Vládní předlohu novely podpořila velká většina poslanců koalice, opozice i nezařazených zákonodárců, byť největší opoziční strany neprosadily všechny vlastní pozměňovací návrhy.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies