Když si vezme slovo, ostatní náhle zpozorní. Jako vůdce bojovné smečky.

„Hierarchie musí být,“ říká Radim Cepek. „Aspoň je vidět, že si každý nedělá, co chce.“

Také má být mozkem florbalové reprezentace, která stojí před náročnou hrou o medaile. Zkušený útočník švýcarského Rychenbergu ji znovu potáhne jako její kapitán. „Jestli máme šanci? Máme. Ale na domácí půdě bude vše těžší,“ tvrdí.

Z čeho tak usuzujete?
Trochu se bojím té naší mentality – že hrajeme doma a dolehne to na nás. Češi s tím mívají problémy. Stačí vzpomenout na hokejisty, jak před čtyřmi lety v Praze vyhořeli.

Jenže vy jste v ten samý rok vybojovali historické stříbro. A dost lidí nyní čeká, že ten úspěch zopakujete.
No právě. Jednou jsme uspěli a hned je dáno, že budeme vysoko. A přitom je to všechno o jednom zápase v semifinále. Můžete vyhrát a hrát o zlato, nebo můžete prohrát a ztratit i bronz. O medaile se popere Švédsko, Finsko, Švýcarsko a my, to je jasná matika. Uvidíme, kdo to odskáče.

Švédy si odbudete hned ve skupině…
…což je pro nás dobré. Ale rozhodne až klíčové semifinále.

S čím tedy můžete uspět?
S dobrou obranou, s formou brankáře a hlavně s jednoduchostí dopředu. Když začneme vymýšlet, nemáme šanci.

Jak jsou na tom obecně čeští florbalisté s psychikou?
My jsme takoví… (zamyslí se) Buď jednou na hrušce, jako hrozně sebevědomí, nebo naopak úplně dole. Řekl bych, že jsme občas až moc zbrklí.

Jací jsou Švýcaři, které ze zahraničního angažmá znáte velmi dobře?
Ti jsou zase strašní hecíři, dokáží se hrozně nakopnout.

Copak vy ne?
My se taky hecujeme, ale oni se umí na hřišti zbláznit. Na druhou stranu netvoří takovou partu jako Češi. My se při tréninku seřežeme a pak nám nedělá problém zajít na pivo.

Takže dojem z mužstva máte dobrý?
Je tu cítit zdravá konkurence. Ale mám radost, že ti, kteří o nominaci přišli dřív, se na přípravu nevykašlali a zůstali s námi pohromadě.