Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi by na Euru neuspěli, tvrdí Filip a Kubeš. Jde házená správnou cestou?

Zlín /ROZHOVOR/ - Propotili modré košile, vykřičeli si hlasivky, ale nakonec měli na tváři úsměv. „Rozhodla obrovská vůle. Kluci tam nechali všechno," ulevili si trenéři házenkářské reprezentace Jan Filip a Daniel Kubeš po sobotním povinném vítězství 34:28 nad Tureckem, které znamená vstupenku do červnové baráže o mistrovství světa (los 31. ledna).

18.1.2016
SDÍLEJ:

Daniel Kubeš (vpravo) a Jan Filip (vlevo)Foto: ČTK/Slavomír Kubeš

Ještě nedávno hráli, teď trénují – a hned národní tým. „Nejde nám jen o něj. Chceme pozvednout celou českou házenou," říkají v exkluzivním rozhovoru pro Deník.

Mimochodem, Filip žije v Praze, Kubeš na srazy dojíždí z Německa.

Pánové, jak často si telefonujete?
Filip: Pravidelně. Komunikace je základ, nesmíme spolu ztratit kontakt.
Kubeš: V hektickém období si voláme i několikrát denně, vždycky když si na něco vzpomeneme. Ale někdy spolu mluvíme jen jednou dvakrát týdně. Střídá se to. Kromě házené se bavíme i o osobních věcech, jsme kamarádi.

Přestože jste kamarádi, pohádali jste se někdy jako trenéři reprezentace?
Filip: Nikdy. Poradíme se a poslechneme si názor toho druhého, ale žádný spor jsme neměli.
Kubeš: Vychází to z respektu, který k sobě máme. Ačkoliv se povahově lišíme, házenkářsky vidíme spoustu věcí stejně. S Honzou nám to klape a práce s ním mi dělá radost. Přijedu na sraz a užívám si to.
Filip: Je to dané i tím, že jsme spolu hodně prožili. Známe se a můžeme se na sebe spolehnout, naše práce je hodně o důvěře. Navíc často ani nemusíme mluvit, stačí na sebe mrknout a máme
jasno.

Je těžší hrát, nebo trénovat?
Filip: Je to nesrovnatelné: jako hráč se staráte jen sám o sebe, jako trenér o celek. Ale v obou rolích jsem se snažil makat na maximum.
Kubeš: Dlouho jsem si zvykal na jednu věc. Jako hráč nemusíte chápat všechny spoluhráče, prostě s někým se bavíte víc a někoho upozadíte. Jenže jako trenér musíte vycházet s každým, učíte se rozumět různým osobnostem. Tohle umí Jenda výborně.
Filip: Každý je originál, každý funguje jinak. Kouč musí poznat, co hráč potřebuje pro optimální výkon. Na někoho musíte zařvat a někoho musíte hladit, aby to mělo efekt.
Kubeš: Pořád se učíme. Vždyť třeba já ještě v červnu 2014 hrál a v červenci už měl funkci. Šlo to rychle.

Překvapilo vás, když vám nabídli trénovat reprezentaci?
Filip: Překvapilo i potěšilo.
Kubeš: Je to neobvyklé, ale není to zázrak. Když skončíte jako hráč, rýsuje se před vámi přirozené pokračování v pozici trenéra. Jít rovnou k reprezentaci je nezvyklé, ale ve fotbale se to stalo třeba Klinsmannovi: brzy dostal nároďák a celý německý fotbal tím posunul dopředu. I když byl ve funkci krátce, nastartoval změny, z kterých Němci těží dodneška. I my se snažíme předat zkušenosti, které jsme nabrali venku, a přenést je do týmu.
Filip: Nejen do týmu, ještě hlouběji. Podívejte se, kam se česká házená ubírá. Pokud se něco nezmění, nebude to dobré.

Proto jezdíte s vaším bývalým spoluhráčem a dnešním manažerem reprezentací Karlem Nocarem po republice a děláte trenérům semináře?
Filip: Jde nám jen o jedno. Chceme, aby pochopili náš způsob práce, naše pojetí házené a naše hodnoty. Zatím máme pozitivní ohlasy, i když jsme ještě nebyli úplně všude.
Kubeš: Chtěli jsme jít otevřenou cestou. Pokud za námi přijde trenér s přáním podívat se na náš trénink, vždycky budeme pro. Jsme přesvědčení, že jdeme správnou cestou, a pokud někoho inspirujeme, aby po ní šel taky, bude to pro nás posun. Víte, díky české házené jsme mohli nabrat zkušenosti a 20 let hrát profesionálně, takže teď cítíme závazek a zodpovědnost předat to hnutí zpátky. Chceme dát mladším šanci, aby si mohli prožít to, co jsme si mohli prožít my.

Co ještě chcete prožít jako trenéři reprezentace? Mistrovství světa 2017? Zatím jste v baráži.
Kubeš: Postup by byl obrovský úspěch. Teď se v Polsku hraje Euro – a náš současný tým by tam neměl šanci. Je to smutné, ale je to fakt. Tohle nás ovšem nedefinuje, definuje nás touha dělat věci správně a zlepšovat se trénink od tréninku. Teprve pak můžeme uspět. Do té doby o tom nemá smysl mluvit.

MARTIN MLS

Autor: Redakce

18.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Karolína Plíšková na Roland Garros.
20

Soupeřky rozhodly: Plíšková bude jedničkou i při US Open

Desetisíce obyvatel Hongkongu vyšly do ulic
1 4

Tisíce lidí v Hongkongu vyšly do ulic kvůli zatčení trojice aktivistů

Bez elektřiny desítky hodin, stojí i některé vlaky. To je účet páteční bouřky

Řádění živlů z pátku na sobotu zaměstnalo v jižních Čechách spoustu lidí a mnohým zkomplikovalo život. Ještě v neděli večer zůstávaly bez elektřiny domácnosti nejen v okolí lipenské přehrady. 

AKTUALIZOVÁNO

Na křižovatce nedal přednost. Zabil sebe i spolujezdce, dalších pět zranil

/FOTOGALERIE/ U Bantic zemřeli v neděli dva lidé. Od pátku policie registruje na Znojemsku čtyři mrtvé a šest těžce zraněných včetně čtyř dětí.

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

/ROZHOVOR/ Režisér filmu Václav Marhoul, který před několika dny natáčel v Českém Krumlově další záběry do filmu Nabarvené ptáče, říká, že už je v Českém Krumlově pomalu jako doma.

Dítě vběhlo pod auto, poté následovala rvačka dospělých

K těžké dopravní nehodě došlo v sobotu kolem 18. hodiny v části obce Filipov na Čáslavsku ve středních Čechách. Čtyřleté dítě tam vběhlo pod kola projíždějícího osobního auta. Vrtulník letecké záchranné služby ho s vážným zraněním přepravil do pražské nemocnice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení