VYBERTE SI REGION

Cítím se jako šampion, říká mistr republiky Georgij Fibich

Jablonec n. N. /ROZHOVOR/ - Sedmadvacetiletého kickboxera Georgije Fibicha ještě před pár lety znal v Libereckém kraji málokdo, ale před nějakou dobou přešel pod křídla trenéra Aloise Škeříka z Iron Fighters Jablonec a jeho výkony šly ještě více nahoru.

21.3.2013
SDÍLEJ:

Night of Warriors III. Georgij Fibich vs. Pavel Vojík.Foto: DENÍK/Martin Bergman

Své zkušenosti a hrubou sílu podpořenou dynamickými údery nyní naplno využil na třetím pokračování Night of Warriors v Liberci. Tam bojoval s Pavlem Vojíkem o profesionální titul mistra České republiky v disciplíně K1 nad 94,1 kilogramů. Fibich utkání zakončil stylově a s noblesou sobě vlastní knockoutem ve čtvrtém kole.

Jak se cítíte jako profesionální mistr republiky v K1?

Cítím se jako šampion, ale to jsem se cítil pořád, ne? (smích).

Jak s odstupem času vzpomínáte na zápas s Pavlem Vojíkem?

V dobrém, jedině v dobrém. Ukázali jsme hezký kola, sem tam jsme se poprali a zakončili jsme to třešničkou pro diváky. Všechno bylo, jak má být.

Skončit zápas KO je kořením tohoto sportu. Navíc pokud je zápas dlouhý, tak o to je to lepší, že?

Já chodím do zápasu ne s tím, abych dal KO, ale chci boxovat. Ale KO se vyvrbí samo, když je třeba. Byl jsem připravený boxovat pět kol, jestli mi do té doby soupeř „nesežere" nohu (smích). A pak to nějak přišlo ve čtvrtém kole.

Vás ale čekala před zápasem nepříjemnost v podobě změny soupeře. Radim Kušnirak se zranil a přišla náhrada. Bylo složité měnit taktiku na jiného protivníka?

Vždycky je změna soupeře nepříjemná. Už máte najeté nějaké věci na konkrétního soupeře, víte, co bude dělat, nebo alespoň předpokládáte. Ale změna nebyla až tak tragická, protože jak Radim Kušnirak, tak Pavel Vojík jsou tvrdí bojovníci. Mají rádi lowkicky (kopy do nohou soupeře, pozn. red.), které já nesnáším. Věděl jsem, že oba po mě půjdou, že mi půjdou po noze, takže taktika se moc neměnila. Moje taktika byla pustit jim nějaké bomby, aby si to rozmysleli (smích). A hlavně si hrát a doufat, že přijde něco hezkého pro ně.

O vás se říká, že se v ringu neperete, ale hrajete hru. To bylo vidět i v utkání s Vojíkem, že?

Je to partie. Já to nedělám pro to, abych potěšil diváky, i když věřím, že se jim to může líbit. Já takhle boxuji. Pro mě je ring šachovnice. Já nejdu do zápasu s tím, abych ho zruinoval, zlomil mu nohu nebo něco. Já ho jdu porazit fintama, ukázat, že jsem větší mistr (smích).

Rvačky neschvaluji…Georgij Fibich, kterému se mezi bojovníky přezdívá Tančící Rus, je vysokoškolsky vzdělaný člověk a působí velice vyrovnaně. Ví, co od života chce, a také má jasno, co chce ještě v kariéře dokázat. Co však Fibich rezolutně odmítá, jsou rvačky na ulicích.

Fibich má také v plánu zamakat na posilování, aby se udržel v této váhové kategorii a nabral ještě více svalové hmoty. „Musím taky v ringu trochu vypadat, aby se mi lidi neposmívali," říká s nadsázkou Fibich. „Mám respekt a úctu od lidí. Kdyby se mi někdo posmíval, tak každý ví, jak to dopadne (smích). Jsem sice člověk v pohodě, ale jsem nekompromisní jako zvíře. Člověk musí vědět, kde je jeho místo a co si má ke komu dovolit říct. Já se nikde nehádám a nikde se neperu. Ten sport musí člověk používat tam, kde ho má používat. A ne aby se člověk někde vybíjel venku na nevinných lidech. Vezmu si do ringu nějakou horu, tu zbiju, pak přijdu domů a řeknu si, že jsem frajer," míní Georgij Fibich.

Tím chtěl nastínit problém dnešní doby, kdy lidi jen tak chodí po ulicích a mlátí se mezi sebou. „Já to neschvaluji, já to vyloženě zakazuji," dodal Fibich s tím, že jeho přáním je, aby se zápasy posunuly do jiné roviny, aby tomu lidé dali myšlenku a filozofii. „Já si nedovolím nikde někoho zmlátit nebo provokovat, to je pod úroveň toho sportovce," uvědomuje si Fibich. Tančící Rus však připouští, že pokud někteří lidé překročí určitou hranici, tak na řadu přijde hrubá síla. „To je až ale jako poslední možnost," říká. (ber)

Navíc můžete také těžit ze zkušeností z boxu, že?

Co se týče boxu, tak tam je perfektní ten pohyb dopředu dozadu. Já jsem ale dělal i spoustu jiných sportů. Kopačky mám zase z taekwonda, odtud i široký postoj a stabilita. Takže u mě se skloubil takový mix ze všech sportů, které jsem dělal a vybral jsem si vlastní cestičku, jak to budu dělat. Do toho mi nikdo nekecá, s trenérem máme stejné názory, co se týče stylu. Zakládáme to na pohybu, na reflexech, přesnosti a stabilitě. Prostě chytrý box.

U vašeho posledního úderu bylo vidět, že přišel ve správný čas.

Já jsem si trochu počkal. Já to tam nesypu bezhlavě. Snažím se do toho zapojit občas i mozkové závity (smích). I když v ringu to jde těžko. Znáte to, adrenalin, diváci, koukají na vás tisíce očí. Těžko se jde uvolnit a rozbalit tam svoje umění. Ale myslím si, že se to povedlo.

Na druhou stranu jsem byl docela překvapený, kolik toho Pavel Vojík od vás vydržel.

Řeknu vám to takhle, Pavel Vojík je „blázen". Psal jsem si s pár lidma a říkali, že to byla dobrá pecka. Já jim na to řekl, že kdyby si po tomhle nelehnul, tak bych se rozbrečel a šel bych pryč (smích). To bylo neskutečné, Pavel je ze železa. Já mám celou nohu modrou a věřím, že kdyby měl ještě trochu času, tak by mi zatopil. Ale úcta a respekt soupeři, jak se říká.

O Night of Warriors III čtěte víc ZDE

Jak jste vnímal právě diváky, kterých bylo v areně opět okolo tří tisíc?

Atmosféra byla vynikající, diváci byli super. Znají nás čím dál víc a fandí nám čím dál víc. Já nejsem vyloženě odsud, měl jsem bojovat s Kušnirakem. Takže by to bylo tak, kdyby Radim pokaždé něco pustil, tak by lidi řvali a mě by zase moc nefandili. Takhle se to trochu otočilo a fandili i mě a začínají mě mít i trochu rádi. Takže jsem si to i užil a bylo tu super.

Ve statistikách máte, že plno vašich zápasů končí před limitem. Je to nějaká vaše specialita?

Jak jsem říkal, já nejdu do ringu dát KO. To v životě nedáte, když ho chcete dát. KO vyplyne z toho, že jsem o půl sekundy rychlejší nebo něco předvídám. Přijde to ve správnou chvíli, jsme tlustoši, máme sto kilo a hlavy už toho nevydrží tolik, jako třeba v lehčích vahách. Proto to tam padá.

Máte za sebou okolo dvou set zápasů, takže určitě těžíte i ze zkušeností z jiných duelů.

Jsem trochu zkušený, zápasil jsem v dosti disciplínách. Dá se říct, že se tam cítím více doma, než soupeř. Když vlezete do ringu a nejste tam podruhé v životě, tak jste jistější a sebevědomější. Už to znáte a není to první třída poprvé (smích).

Night of Warriors III OBRAZEM

Kam byste zařadil zisk profesionálního titulu mistra republiky do sbírky vašich dalších úspěchů?

Nevím, jak moc velký je to vrchol, ale někde mezi těmi vrcholy to je. Hodně pomáhá to, že je to profesionální titul, bylo to na pět kol a hodně lidí se divilo, že to bylo KO ve čtvrtém kole. Prý jestli jsem ještě mohl (smích). Lidi o mně vědí, že moc kol neboxuji, že jsem unavený člověk, takže i těch pět kol bylo znát. Úroveň se zvedla a muselo se trochu máknout. Takže u mě je to hodně ceněný titul. Můžu k tomu řadit medaili, co jsem přivezl z mistrovství Evropy WAKO, ta je taky vzácná. Tyhle tituly jsou u mě teď nově a jsou zatím top.

Nemůžu se nezeptat na další cíl v kariéře. Co by byla taková další meta?

Jelikož jsem přivezl ten bronz z Čechů mužů jako jediný za posledních několik let, tak mám v plánu zvýšit laťku. Přivezeme z WAKO zlato. Je to v listopadu a prosinci. Nejdřív pojedeme do Brazílie a pak do Turecka. Pojedu tam a nechám tam všechno a budeme doufat, že to bude stačit na ty „okurky" tam (smích).

Lákal by vás i profesionální titul mistra světa v K1?

Já se moc do profi zápasů necpu. Ale může být, já jsem se ještě úplně nerozhodl. Měl jsem v plánu, že pozvednu českou vlajku nejvýš mezi amatéry. A možná přijde i něco profesionálního, já se tomu nebráním, má to dobrý ohlas. Třeba Petr Kareš je po profi titulech hladový, ten je chce. Já jsem spíš takový domácí povaleč (smích). Ale je to také otázka peněz. Když by nás někdo v týmu zafinancoval na pořádnou přípravu na profesionální zápas, tak by to bylo také o něčem jiném. Bohužel to je takhle složité. Říká se o mě, že mám atraktivní styl a třeba mě někam pozvou. Byla by škoda, kdyby to diváci třeba v Německu nebo Rakousku neviděli. Nechtěl bych je o takovou show připravit.

Dočkat byste se mohl třeba na další Night of Warriors v listopadu, že?

To každopádně. Vedení mi říkalo, že na čtyřku Night of Warriors mám soupeře daného. Měl by to být znovu Radim Kušnirak, protože nám to teď nevyšlo, tak snad nám to vyjde. Věřím, že spousta diváků chtěla vidět ten zápas a pořád ho chce vidět. A jsme pro ho předvést. Bude to super zápas, Radim je tvrdý oříšek, já ale nejsem o nic měkčí oříšek, takže to bude super (smích). Věřím tomu, že se podaří zápas dotáhnout.

Autor: Martin Bergman

21.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Poslanci se chtějí vzdát vlivu na televizi

Praha – „Říká se, že co peklo schvátí, už nenavrátí. A jak vidíte, není to pravda," říká v nadsázce poslanec Martin Komárek (ANO), když objasňuje, co má přinést poslanecká novela zákona o České televizi a rozhlasu. Naráží na to, že se poslanci prostřednictvím novely chtějí vzdát moci nad veřejnoprávními médii.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies