VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z čeho zaplatí ČSTV půjčky u bank

PRAHA – Jak se financuje Český svaz tělesné výchovy? DENÍK pokračuje v seriálu zkoumajícím neutěšenou hospodářskou situaci občanského sdružení, k němuž se hlásí téměř 1,6 milionu lidí. A kteří čekají netrpělivě na dubnovou valnou hromadu. Podle stanov ČSTV je hlavní činností „zajištění společných potřeb sdružených občanů“ a nikoliv hospodářské podnikatelské aktivity. Proto by neměl přerozdělovat víc, než jsou reálné použitelné zdroje.

1.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Ročně posílá stát na sport různými cestami celkem asi 3,6 miliard korun. Pro rok 2005 ČSTV pracoval s asi 1,35 miliardami korun. Z toho 840 milionů od státu, určených zejména pro reprezentaci a talentovanou mládež, tvoří přísně cílené peníze, podléhající kontrole Národního kontrolního úřadu (NKU). Dalších 555 milionů (přestože plán byl 719) pochází z výtěžku Sazky, jejímž je ČSTV majoritním akcionářem, a z další hospodářské činnosti. Na tyto peníze už NKU nemá.

Majetek ČSTV má stále účetní hodnotu okolo 2,2 miliardy korun. Koncem prosince 2006 napsal Vladimír Srb, předseda ČSTV, všem sdruženým svazům a regionům: „Obdržíte jen 75 % prostředků z plánovaného objemu. Tento stav je pro rok 2006 konečný.“ Pro řadu zejména menších svazů nastávají již druhý rok závažné problémy. Bilance zdrojů pro rok 2007 vypadá následovně: Výtěžek Sazky 750 milionů korun bez daně = odvod pro ČSTV 509,9 milionu Kč. Z horských akciových společností přijde po špatné zimějen 27,4 milionu. Režie však zůstává stejná, asi 114 milionů. Tedy rozděluje se 422,7 milionů, skoro o čtvrtinu méně než schválila loňská valná hromada.

V posledních letech klesají plánované výtěžky ze Sazky. Ale ponižují se pouze příjmy svazů a TJ/SK. Pohlaváři ČSTV stále argumentují dorovnáním rozpočtů vrácením daně z přidané hodnoty. „Nicméně pro reálnost rozpočtování sdružených subjektů bylo přikročeno k návrhu v minimalistickém objemu,“ napsal Srb svazům v lednu 2007.

DENÍK má k dipozici březnový dopis akcionářům, tedy i ČSTV, od Aleše Hušáka, ředitele Sazky – podle odborných analýz třetího nejúspěšnějšího podniku v zemi. Máme také jeho mírně poupravené verze z uplynulých let, kde lze sledovat zajímavý vývoj. Čím chce ČSTV zalepit děravou pokladnu? Senátor Josef Novotný ze Žďáru nad Sázavou (SNK/ ED) mimo jiné například tvrdí: „Předseda Srb jde v podpoře hazardních her tak daleko, že před schvalováním senátní novely loterijního zákona rozesílal všem senátorům (i tělovýchovným jednotám) dopisy, aby zabránili jejímu přijetí.“ Senátor se jen podivuje: „Důsledky hazardního hraní negativně dopadají zhruba na stejný počet lidí, jako je členů ČSTV. Negativní dopady hazardních her není schopen ČSTV svojí podporou sportu vyvážit.“

Otevřený dopis kritizující neutěšené hospodaření ČSTV (viz www.cere.cz) poslal před dvěma týdny všem svazům a klubům Karel Bauer, jachtařský předseda a bývalý ekonomický místopředseda Českého olympijského výboru. „Mohlo by dojít k ohrožení samotné existence ČSTV,“ píše dokonce. „Za období posledních pěti let činí propad cash flow, a tedy nenaplnění bilance zdrojů ČSTV, 356,6 milionu korun.“ Proto byl vyčerpán rezervní fond, který vznikl před lety díky prodeji majetku. Navíc si výkonný výbor ČSTV půjčil v roce 2005 u GE money bank 30 milionů a v roce 2006 dalších 70 milionů. Přitom milionový „rezervní fond“ byl pouze Potěmkinovou vesnicí, která za rok 2005 vydělala na úrocích 809 korun…

„Jednání výkonného výboru nasvědčuje tomu, že nehledá úspory ve vlastním rozpočtu, nebo u zástupců v Sazce a. s., a veškerou tíhu nepříznivého dopadu výstavby a financování Sazka Areny a DPH přenáší jen na řadové členy ČSTV ve sdružených subjektech,“ dodává Bauer. Podle jeho propočtů tak kupříkladu největší sport – fotbal – přijde za 14 let, tedy dobu splácení Sazka Areny o 2,5 miliardy korun, menší judo o 25 milionů. Regionální sdružení, třeba Ostrava–město 92 milionů korun.

Jaroslav Vacek, ekonomický místopředseda fotbalového svazu, řekl: „Sledujeme to, že ten servis nefunguje tak, jak jsme si představovali a budeme se ptát, kde je chyba a jak ji chtějí napravit.“ A ještě perlička. „Naše organizace na ustavujícím sjezdu 1990 zásadně odmítla direktivní řízení od nejvyššího orgánu a popřela tím tzv. demokratický centralismus,“ ohradil se Vladimír Civín z „tiskového referátu ČSTV“ vůči našemu termínu v předchozím díle, že ČSTV je postkomunistickou organizací. Nepřipomíná vám ten slovník něco? Děkujeme za další ohlasy, v seriálu budeme pokračovat.

1.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies