Daniel Folta zažil sezonu lemovanou úspěchy.

Na světovém šampionátu byl zvolen do All Star Teamu a v extralize po deseti letech vrátil jako kapitán titul do Vítkovic.

A ve stále tvrdší konkurenci se stal nejlepším domácím florbalistou sezony 2008/09.

„Je to nádherná satisfakce za těch patnáct let, co florbal hraji, a navíc teď k tomu florbalovému důchodu,“ svěřil se dvaatřicetiletý bek, který ze zdravotních důvodů ukončil sportovní kariéru.

Jaký je přesně stav vašeho zraněného kolena?

Ke konci sezony se potvrdilo, že se jedná o druhý, možná třetí stupeň artrózy. Bylo zřejmé, že jestli budu chtít dál fungovat bez endoprotézy, tak musím florbal pověsit na hřebík. I třeba na tréninku bych už musel hledat nějaká řešení, jak dohrávat, to znamená brát nějaké injekce. Kvůli jedné, možná dvěma sezonám by bylo zbytečné zničit si zdraví úplně.

Má váš zdravotní stav nějakou jednoznačnou příčinu?

U všech sportů, které se dělají na amatérské úrovni, ale přesto se trénuje pětkrát, šestkrát týdně, je opotřebování těla neskutečné. Když není regenerace, tak to tělo odchází.

Dokážete si vůbec představit život bez florbalu?

Zatím jen těžko, sedmadvacet let jsem šestkrát týdně trénoval. Ale doufám, že se můj život bude ještě nějaký čas odvíjet v aktivním pojetí. Otevírá se mi nová epocha, což bude znamenat, najít si práci, která mě bude živit.

Máte představu o svém budoucím zaměstnání?

Možností je teď víc. Jedna z nich je, že bych ještě šel do Švýcarska, kde bych působil čistě v roli trenéra. K tomu bych samozřejmě musel i pracovat. Druhá varianta je zůstat ve Vítkovicích, pokud na Ostravsku seženu nějakou rozumnou práci.

Ve kterém oboru by to mělo být? Jste vystudovaný pedagog s aprobací tělesná výchova – němčina.

Všichni ale víme, jaké jsou nástupní platy ve školství, ty jsou jen těžko k vyžití. Snad v kombinaci s trénováním florbalu by se to dalo nějak utáhnout, ale to už by zase bylo na krev. Kdyby přišla jakákoli jiná pracovní nabídka, byl bych jen rád.

Také studujete nejvyšší trenérskou licenci. Kdy ji dokončíte?

Dodělávám první ročník a studium je dvouleté. Eventuálně by to šlo dělat i ze zahraničí. S florbalem bych chtěl určitě pokračovat.

CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE VE SVÉM ÚTERNÍM DENÍKU