„Nejsme bez šance. Současnému týmu nechybí zdravá drzost, má svou kvalitu," je přesvědčená ve 29 letech nejzkušenější házenkářka národního výběru Jana Bašného a třetiligového francouzského ATH Achenheim Truchtersheim.

„Po loňsku, kdy nám postup těsně unikl mezi prsty, náš rovněž omlazený kádr letos hraje ve středu tabulky a útok na postup se připravuje," očekává odchovankyně uherskohradišťské házené a také čerstvá držitelka trenérské licence A, „Kromě házené se ve Francii věnuji i přípravě nejmladších dětí a házenkářek do 11 let," dodala hrdě a s úsměvem.

Čekala jste nominaci na mistrovství Evropy? Přece jenom dostat se do reprezentace z třetí francouzské ligy není úplně obvyklé…
Beru to normálně. Samozřejmě jsem se snažila probojovat do sestavy, ale třetí francouzská liga je na dobré úrovni, úplně srovnatelná s naší interligou, protože je tam daleko širší hráčská základna. Jsem velice ráda, že jedu na šampionát.

Neodrazoval vás trenér Bašný od angažmá ve třetí lize ve Francii, třeba právě kvůli reprezentaci?
Rozhodně ne. On ví, na jaké úrovni je francouzská házená a já jsem si určitě nepohoršila. Máme tam mladý tým, dobrého trenéra, který má zkušenosti z první francouzské ligy, a navíc ve Štrasburku, kde hraji, je centrum pro mladé hráčky, takže se tam potkává celá elita z Alsaska. Náš tým je kvalitní a soutěž taky.

Podmínky v klubu jsou tedy naprosto profesionální?
Naprosto profesionální nejsou, ale jsou srovnatelné s českou interligou. Tento rok jsem začala trénovat i děti a pracuji tím pádem pro klub. Vlastně se dá říci, že tam hraji profesionálně.

PSALI JSME: Hrbková před ME: Nemáme co ztratit, můžeme jen překvapit

Kariéru jste přizpůsobila osobnímu životu, šla jste do Francie kvůli vašemu partnerovi, házenkáři Ondřeji Mikovi. Jak se vám ve Francii žije?
Já jsem spokojená, nemůžu si stěžovat.

Nedávno jsme vás oba mohli vidět v televizi mezi diváky finále Fed Cupu, jak jste se tam ocitli?
Poprosili jsme našeho reprezentačního psychologa Michala Šafáře, který spolupracoval s Petrou Kvitovou a s celým ženským týmem, a on nás přímo zkontaktoval s panem Pálou, který nám dokázal zařídit místa hned za lavičkou, takže jsme si finále skvěle užili. Od jedné do devíti jsme po každém míčku vstávali, nahoru dolů, bylo to docela náročné, atmosféra skvělá. Navíc pro nás bylo emotivní, že se hrálo ve Francii, kde žijeme a hrajeme. A že tam Češky vyhrály, bylo úžasné, dokonce jsem se poprvé v životě rozbrečela při hymně, což jsem vůbec nečekala. Bylo to opravdu silné.

Zpátky k mistrovství Evropy. Vy už jedete na několikátý šampionát, cítíte ještě nějakou nervozitu?
Myslím si, že nervozita je zdravá a dokazuje, že opravdu o něco jde. Ale je to taková zdravá nervozita, kdy si uvědomujeme důležitost daného okamžiku a to, že chceme posunout českou házenou někam dál, aby se o nás neříkalo, že do Švédska jedeme na výlet, ale že opravdu chceme postoupit ze skupiny a porvat se o co nejlepší umístění.

Dá se porovnat síla současného týmu oproti předchozím šampionátům?
Tým se hodně obměnil a já bych to nerada srovnávala, protože každý tým je jiný a atmosféra se vytváří podle toho, jaké hráčky jsou v kádru. Třeba vloni byla atmosféra skvělá. Teď zabudováváme nové hráčky do týmu a ty jsou opravdu talentované a v dobrém slova smyslu drzé na hřišti. A protože ještě na seniorském šampionátu nebyly, můžeme hodně překvapit. Síla v týmu rozhodně je, dva roky se přebudovával a dá se říci, že už jsme zase jedna velká rodina.

Vy jste vlastně už veteránka, cítíte se tak?
Já jsem duchem pořád mladá, moc to tak neberu, ale je pravda, že za poslední dva roky to trochu poskočilo, ocitla jsem se mezi nejstaršími hráčkami. Je to pro mne třetí šampionát, druhé mistrovství Evropy, startovala jsem i na MS.

Čeká vás nejtěžší skupina s Maďarskem, Černou Horou a Dánskem. Přes koho byste mohly postoupit?
Na Euru je opravdu každá skupina silná, i ta naše, není si z čeho vybírat. Nepřemýšlíme tak, přes které soupeřky bychom přešly, prostě se chceme porvat o vítězství v každém zápase. Nebudeme spekulovat, jestli jeden zápas vypustíme, prostě jdeme do toho naplno od prvního zápasu. Můžeme přejít přes Maďarky, Černou Horu, může se to jakkoli zamotat.

Je předvánoční období, chystáte se ve Švédsku nakupovat dárky?
Určitě ne, tam se chci soustředit jen na házenou. Stejně jako v předchozích letech mám dárky už dávno nakoupené i zabalené, takže už se koncentruji jenom na šampionát, na který se strašně těším. Každé mistrovství je velký zážitek a přeji i mladým holkám z týmu, aby se jim to zalíbilo a abychom na šampionáty stále postupovaly. Vánoční atmosféru si užiji až pak.

TAKÉ ČTĚTE: Cíl pro ME? Kouč Bašný: Aspoň jednou vyhrát a skončit do 13. místa