V souvislosti s dopingovými skandály na Tour de France německý tisk informuje, že v laboratoři jsou už vědci schopní takové "povzbuzení" výkonnosti odhalit, ale testy u sportovců budou možné až za několik let. Přesto prý bude možné genový doping prokázat i zpětně.

Světová antidopingová agentura WADA už na několik měsíců trvající výzkum v Tübingenu přispěla částkou 500.000 amerických dolarů. Genový doping spočívá v jednoduchém záměru: sportovci se nevstřikuje do těla zakázaný povzbuzující prostředek, ale dodává se příslušný genotyp neboli dědictví. Základ dědičnosti buněk potřebných k lepší výkonnosti se tak převádí do tělesných buněk sportovce.

Šéf laboratoře molekulární biologie sportovní medicíny v Tübingenu Perikles Simon a jeho tým ale vyvinuli postup, se kterým se dají stopy transgenových DNA dokázat. "Pašovaná DNA totiž není stoprocentně identická s lidskou," říká Simon.

V dosud známých testovacích metodách se ale genový doping nedá zjistit a nikdo zatím netuší, zda se praktikuje. Některé náznaky však existují. Simon říká, "že několika genových terapeutů se už sportovci, trenéři a další činovníci tázali, jak je možné se dostat ke genovým látkám a zda je možné je koupit".

To možné je. Hned několik firem má v nabídce genové drogy, a to pro vědecké účely. Jde o viry, které napadají lidské buňky. Jejich dědictví je natolik manipulované, že nevyvolává žádné nemoci, nýbrž dává buňkám rozkazy, aby produkovaly v dopingové oblasti známou bílkovinu erytropoietin, krátce označovanou jako EPO. To způsobuje, že krev je schopná přepravovat více kyslíku. Nesportovním způsobem je pak tělo výkonnější. Rizikem jsou ale například vážné vedlejší efekty, jako je trombóza.

Vědci z Tübingenu jsou přesto přesvědčeni, že se jim takový doping podaří prokázat. Umělé "epodědictví" se podle nich trochu odlišuje od toho přirozeného. Přirozený gen totiž obsahuje takzvané introny, což jsou útvary, ve kterých není žádná informace o epobílkovině. V umělém dopingovém viru ale introny chybí. "A tím se odlišuje přirozený gen od dopingového," říká Simon. Vhodné sondy pak rozeznají cizí dědictví.

Z laboratorní metody se zatím nepodařilo vyvinout potřebný test, který by byl použitelný například v cyklistice. Vědci chtějí nejdříve postup vyzkoušet na pacientech podstupujících genovou léčbu. V takových studiích se ale nepoužívá EPO a test se musí vhodně přizpůsobit. Jinak to lze těžko provést, test na dobrovolnících je podle Simona nebezpečný.

Podle tisku bude několik let trvat, než například jezdci Tour de France budou moci být testováni touto metodou. Z rakovinové diagnostiky je známo, že vývoj podobných postupů trvá od prvních pokusů v laboratoři po klinické využití nejméně pět let.

Širší zneužití genového dopingu očekávají experti už příští rok při olympijských hrách v Pekingu. "My to ale odhalíme," cituje německý tisk genetika Theodora Friedmanna z univerzity v San Diegu. "Když ne během soutěží, pak určitě později. Odebrané vzorky se zmrazují," varoval.