VYBERTE SI REGION

Dřív jsem chtěla jen medaile. Teď si cyklistiku víc užívám

Praha /ROZHOVOR/ - Byl to povedený comeback. Česká bikerka Tereza Huříková ukázala všem škarohlídům dlouhý nos. Juniorská mistryně světa totiž prožívala těžké roky, které vyvrcholily neúspěšnou kvalifikací na olympiádu v Londýně a mnozí ji odepsali.

11.9.2012
SDÍLEJ:

Tereza HuříkováFoto: archiv Terezy Huříkové

Jenže ona se nevzdala a na světovém šampionátu v rakouském Saalfeldenu o víkendu vybojovala nejlepší výsledek, jakého kdy dosáhla česká žena v závodu cross-country horských kol na mistrovství světa 7. místo. „Cítila jsem, že je to moje trať, že jsem s ní sžitá," líčila později.

Dokázala jste to navzdory tomu, že máte za sebou výsledkově hubenější léta. Kolikrát vás napadly myšlenky na konec? Třeba že založíte rodinu?
Právě že takovými otázkami mě spíš bombardovali lidé z okolí. Člověk se nutně nad tím musí zamyslet a říct si: Ty vado, třeba to nepůjde a budu se muset nějak živit. Pak se člověk dívá, kam by tedy šel studovat, a zjistí, že ho nic neláká, že by mu to přišlo jako slabošský únik a že se s tím vlastně ještě pořádně nepopral. Pak si říká: Ještě nějaká naděje na to, že se vše v lepší obrátí, tam je. Teď se právě musím kousnout a zažívám období, kdy se to roztřídí na ty učitele tělocviku a pokračující sportovce.

A učitelkou tělocviku jste zřejmě ještě být nechtěla, že?
Přemýšlela jsem, ale žádná varianta mě nelákala: ani rodina, ani studia. Baví mě jazyky, ale víc mě láká jít tady s Italy na kafe a učit se, jak se řekne uno, due, tre, než jít studovat. Ale neříkám, že nepůjdu nikdy. Teď na FTVS i jinde na školách studují i lidé, kteří už mají rodiny či jsou podnikatelé. Času mám dost.

Kdy vás sport nejvíc nebavil?
Zjistila jsem, že mě baví, když jsou výsledky. Na můj věk jsou mé výsledky luxusní. Teď už jsem ale dospěla, ne do staré baby, ale do ideálního věku, a najednou jsem zjistila, že se moc neznám. Nevím, proč to vlastně dělám. Když si člověk najednou sedne na zadek, má příležitost buď jít studovat, nebo najít si nějakou vášeň, proč tvrdě makat od píky. Trvalo asi dva roky, než to člověk dostal zpátky. Musí dřít systematicky, ale nevrací se mu to ani finančně, ani výsledkově.

Vášeň je tedy zpátky?
Vášeň už byla zpátky loni, ale výsledky ještě ne.

Myslíte, že došlo ke znovuzrození Terezy Huříkové?
Myslím, že jsem se teprve našla a poznala jsem tu pravou Terezu. Hodně dlouho jsem to dělala pro všechny kolem sebe. Teď jsem si prostě našla jinou cestu a myslím, že se mi to povedlo. Po fyzické stránce se znám líp a jde to ruku v ruce s psychikou. Musela jsem k tomu ale dojít i s nějakými fackami.

Prozradíte, kdo na tom má největší zásluhu?
Samozřejmě Karel Martínek, protože když jsem se v tom nejvíc plácala, podal mi pomocnou ruku a začal mi dělat nějaký režim, nějaký postup. Jsem za něj hrozně vděčná. Není to jen slepé následování trenéra, ale nebojím se do toho také zasáhnout a diskutujeme o tom. Dává tomu trochu volnost. To je super, necítím se pod takovým tlakem.

A potom už nikdo?
Pak také samozřejmě můj přítel Pavel Němec, který je i můj manažer. Strávil se mnou vše špatné, všechen čas den ode dne. Je tím, kdo to nejvíc schytá, když mám depku nebo naopak když se to povede, ale největší dík mu patří právě za ty špatné dny i za to, že mě všude vozí jako medvěda, jak říká můj táta.

Cíl vaší cesty je kde?
Dřív jsem řešila jen výsledky a medaile. I teď mám tu touhu zažít to, kdy člověk stojí na stupních důležitého velkého závodu ten pocit je úžasný motor, ale nemůže být jediný. Hlavní je, aby mě to bavilo a naplňovalo, i když to nejde vždycky. Už vím, že jsou špatné a dobré dny. Někdy se člověk trápí v závodě i tréninku, ale musí pak počkat na ty dobré dny.

Tušíte, za jakou stáj budete jezdit v příští sezoně?
Ještě vůbec nevím, probíhají jednání. Ale nějaké nabídky mám.

Už začínáte přípravu směřovat k další olympiádě v Riu?
Do budoucna se koukám, ale že bych se dívala na další čtyři roky, když vím, co vše se událo v mém životě, nechci si nastavovat tak daleké cíle. Je důležité mít takové schody k Riu, ale rozhodně na ten poslední zatím nekoukám.

Autor: Markéta Kosová

11.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Levnější údržba silnic nebude. Kraje k ní soukromníky nepustí

Údržba silnic první třídy přijde ročně na zhruba miliardu korun. Soukromníci, které chtěl pustit k zakázkám stát, však mají smůlu. Proti otevřeným tendrům, které by měly přinést výrazné úspory, se postavily kraje. V dlouhých tahanicích zvítězily. Jedná se o „odměnu" za mýto?

SpaceX vyvíjí obří vesmírnou raketu pro kolonizaci Marsu

Gaudalajara – Soukromá společnost SpaceX vyvíjí obří raketu a vesmírnou loď k přepravě velkého množství lidí a nákladu na Mars s konečným cílem rudou planetu kolonizovat. Na 67. Mezinárodním astronautickém kongresu, který se koná v mexické Guadalajaře, to oznámil majitel společnosti Elon Musk.

Průměrný Čech loni zbohatl o 36.000 korun na 341.000 korun

Praha - Čistá hodnota finančního bohatství na obyvatele v Česku loni stoupla o 36.000 Kč na 341.000 korun (zhruba 12.600 eur). V celosvětovém žebříčku to je posun o dvě příčky dopředu na 26. místo. Ukázaly to výsledky sedmého ročníku studie o světovém bohatství skupiny Allianz, která analyzuje úspory a dluhy v 53 zemích světa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies