Má přezdívku Freeze (v civilu Aleš Kněžínek). Díky počítačovým hrám si ročně vydělá víc peněz než běžný fotbalista v lize. „Není nic lepšího, než dělat něco, co vás baví, když vám za to zaplatí," líčí Kněžínek pro Deník.
Loni se s týmem dostal až do semifinále světového turnaje League of Legends. Tréninku věnuje celý den. Minimálně. „Před zápasy nemůžete vypnout," říká 22letý rodák z Brna.
Právě závislost na hraní je mezi kritiky a psychology zmiňována jako největší problém. „Není to trávení času, které podporujeme. Naší snahou je rozhýbat děti i dospělé," tvrdí Martin Doktor, sportovní ředitel Českého olympijského výboru.
Přesto si i čeští funkcionáři uvědomují, že jde o velký fenomén. „Na vrcholové úrovni je to umění: Hráči musejí vytrénovat jemnou motoriku a věnují tomu podobný čas jako sportovci tréninku," dodal někdejší kanoista, který v Atlantě 1996 získal dvě zlata.
Odvětví má svá specifika. Dělají ho spíše teenageři. „Protože mají lepší postřeh," tvrdí Vojtěch Klapuch, šéf týmu Inside Games a místopředseda Asociace gamingových klubů.
Mnozí „Freeze" znají. Jejich rodiče už ne.
A logicky je to spíš mladá generace, kdo by se nebránil hrám na olympiádě. „Zvedlo by to povědomí. Už teď tady máme asi padesát až sto poloprofesionálních hráčů," konstatuje Klapuch.
Doktor má jiný názor. A pokud by měl hlasovat, nepustil by je pod pět kruhů. „Nevím, jak by k tomu přistoupil Český olympijský výbor, za který tu nemohu mluvit. Ale já osobně bych byl proti," uzavřel.