„Nebyla jsem před nominací tak nervózní, měla jsem to dobře rozjeté. Ale přišlo by mi líto místo v týmu ztratit, kdyby se to nepodařilo," povídala později. „Pokud bych od prvního závodu cítila, že na to nemám, se skřípěním zubů bych se s tím nějak vyrovnala."

Nominaci jste jela na starší lodi, že?
Ano, je to sice vývojově starší typ, ale velmi podobný tomu, na kterém jsem jezdila loni. Tahle loď je konstrukčně líp postavená, povedla se - ve finále to nebyl krok zpátky, i když týden dva jsem si na ni musela zvykat. Každá loď je jiná, ale měla jsem pocit, že jdu na dobrou loď. Myslím, že při závodech jsem neřešila, na čem sedím.

Novou byste tedy nechtěla?
To není řešení, při vši snaze žádná loď není stejná. Nemusela by se povést, nestálo by to za to.

Za dva týdny startuje evropský šampionát. Co od něj očekáváte? Pojede se na novém kanále…
Je to docela drsné, člověk neví, kam jede a čas na přípravu nemá žádný. Pojedu tam z voleje a s euforií, že největší stres je za námi. Uvidíme, jak si s tratí porozumíme, nedávám si žádné cíle, trať bude cizí…

A co by vám v nové sezoně udělalo radost?
Kdybych dokázala jezdit do desítky, přestože jsem nepředváděla špatné jízdy. Držím si úroveň. Mám jen pocit, že bych potřebovala víc dát do jízdy, aby se časy posunuly dopředu, aby to stačilo i na svět. Je to ale čím dál těžší.

Fyzicky, nebo psychicky?
Ani nevím, ale hlava unavenější je, myslí staře. Mé myšlenky na kombinacích jsou: hlavně to projet. Ostatní ale přemýšlí jinak: hlavně to projet co nejkratší stopou. Já tohle v sobě nemám. Snažím se to naučit, ale v závodě je to vždy něco jiného.

Co bude vaší největší předností? Zkušenosti?
Zkušenosti jsou brzda, ostatní jsou dravější. Hlavní předností je možná můj cit pro vodu a hladkou jízdu - když se mi jízda povede. Přestože se necpu na tyče, je rychlá.