„Ale pamatuju si, že premiéru jsem měla v roce 1989,“ vzpomíná olympijská vítězka.

Od té doby se mnoho změnilo. Délka tratí je poloviční, zkrátily se i lodě. „A za šťouchy je míň trestných vteřin. Připadá mi, že je vodní slalom teď o hodně jiným sportem než tehdy,“ míní Hilgertová.

Program šampionátu začíná 19. září předjízdami a kvalifikacemi. V Brazílii ve Foz d’Iguaku ji čeká krásná, divoká a nespoutaná přírodní lokalita. „Schválně vyrážím s předstihem. Abych tam měla pár klidných dnů. Prostě čas na aklimatizaci a rozkoukání,“ vysvětluje.

Trochu více se však obává o svou loď. „Organizátoři ji vezou den a půl nějakým rozrachaným náklaďákem, kdy je skoro o strach, jestli dojede, nebo ne.“

Uprostřed brazilské divočiny ji ale kupodivu žádné extrémy nečekají. Samotné centrum šampionátu vyhlíží poměrně civilizovaně.
Ani trať není přehnaně náročná.

„V některých místech bude voda pulzovat jinak než jinde, ale není tam žádný obrovský spád nebo průtok, kde by se ničily lodě a kde by šlo o zdraví a o život,“ popisuje. „Je to klasická technická slalomová trať. Když si ji osaháte, měli byste ji zvládnout.“

Kajakářka by ráda rozšířila svoji sbírku medailí, z mistrovství světa už má doma dvě zlaté.

Jednoduché to ale mít nebude. Největší favoritkou je asi Slovenka Jana Dukátová. „Na medaili je nás tak deset patnáct. Vodní slalom je sport, ve kterém se chybuje. Nikdo nic nemá jisté,“ míní.

Pro matadorku však bude šampionát zvláštní. Poprvé na něm bude i se synem Lubošem.

„Jasně, že budu nervózní. Naštěstí každý závodíme v jiný den. Kdybychom měli propletené jízdy, bylo by to horší.“

Protože další mistrovství světa se uskuteční v roce 2009, bude to pro devětatřicetiletou Hilgertovou možná i loučení se šampionáty. Zatímco její Luboš stojí na samém začátku.