VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hlava ani tělo nejsou nadšené, směje se Hilgertová

Praha - V jednačtyřiceti letech se vodní slalomářka Štěpánka Hilgertová chystá na svou další sezonu.

10.4.2009
SDÍLEJ:

Dvojnásobná olympijská šampionka ve vodním slalomu Štěpánka Hilgertová při tréninku v Praze na Štvanici.Foto: Deník/Martin Sidorják

Zvolna se protahuje v malé posilovně v loděnici u štvanického kanálu. „Tady mě snad ani nefoťte,“ směje se Štěpánka Hilgertová, dvojnásobná olympijská šampionka ve vodním slalomu.

Proč ne? Vždyť jamajský sprinter Asafa Powell má posilovnu ještě menší. “Jenže on ji má určitě sám pro sebe,“ dumá Hilgertová. „Nás se sem musí naskládat víc. Když jdeme třeba kruhák, je to složitější.“

Přesto "do toho" jde znovu. V jednačtyřiceti letech se znovu pustila do tréninku na další sezonu. Už za dva týdny bude bojovat o nominaci do národního týmu.

Štěpánko, jak dlouho jste po „nepovedené“ olympiádě přemýšlela, jestli jezdit dál?

Nepřemýšlela jsem. Jen jsem čekala, co pocitově přijde. Skoro půl roku jsem se jen tak plácala.

Plácala? Co si pod tím máme představit?

Netrénovala jsem systematicky s kluky, kteří začali už koncem října. Jen jsem se pohybově udržovala, chodila na aerobik, plavat, abych po dovolené shodila nabraná kila. Pořád to bylo jen něco mezi tréninkem a děláním si zadních vrátek, jestli přijde chuť.

A pak přišla…

Postupně. Sportovalo se mi docela dobře, ale nijak jsem se nepřepínala. Měla jsem strach, co na to řeknou hlava a tělo, až v lednu začnu dělat na doraz.

Co tedy řekly?

Nejsou nadšené. Tělo nadává na zátěž, hlavně v kontextu s tou zimou, která ještě před pár týdny byla. Totéž hlava. Začínám mít fóbie obléknout se do neoprénu a bundy a jít na vodu. Občas už se musím přemáhat.

Zima by vás mohla od tréninku odradit?

V březnu po návratu ze slalomového soustředění ve Francii jsem měla největší letošní krizi. Tady byla ještě hodně zima. Na Trnávce bylo pod mrakem, dva stupně a totálně ledová voda. V tu chvíli jsem si říkala, že by pro mě snad bylo lepší takovéhle tréninky vůbec neabsolvovat.

Proč?

V tu chvíli se totiž ve mně všechno stáhne a technika je výrazně jiná a špatná. Musím víc přemýšlet, který trénink pro mě má a nemá smysl.

Co si říkáte ve chvíli, kdy se vám tak strašně na vodu nechce?

Snažím se myslet na to, že pokud bych zvládla nominaci, čekalo by mě to, co mám v podstatě ráda. Ježdění po Světových pohárech v počasí, které je našemu sportu adekvátní. Případně i světový šampionát ve španělském Seu…

… kde jste byla v roce 1999 mistryní světa.

A kde se mi vždycky dařilo. Ráda se tam vracím. Líbí se mi tam ta španělská uvolněnost, pohodička, klídek. Dá se posedět, pěšky chodíme z hotelu na trať. I proto chci překonat ty studené měsíce, které rok od roku vnímám hůř a hůř.

Povězte, kdy vlastně přišel konkrétní den, kdy jste se rozhodla: Jdu do toho znovu?

Někdy kolem Vánoc. Tehdy jsem si v posilovně začala přidávat a řekla si: Jo, zkusím tvrdou zimní přípravu, posilovnu a běžky, a uvidím, co se mnou provede kritická fáze jarního ježdění v chladném počasí. Pak jsem si povídala: Teď už toho nenechám. I když to chvílemi bylo hustý.

Jste unikát: v 41 letech bojujete o reprezentaci. Připadáte si tak?

Připadám. Ale jen proto, že mi to párkrát do roka připomenou novináři. Ale že bych se ráno budila a říkala si: Je ti 41? To člověk běžně nedělá.

Měla jste už i jiné varianty co dělat?

Ano. Uvažovala jsem o větším zapojení do rodinné firmy, do čehož jsem se na podzim i částečně pustila.

Že by z vás byla tvrdá podnikatelka?

Vůbec ne. Spíš taková iniciátorka posunů ve vodáckém vybavení, aby odpovídalo designově víc dnešním požadavkům. I ve sportu už dneska lidem záleží na tom, jak jsou barevně sladění. Jenže naše výrobky byly v posledních letech spíš šedošedivé. Tak jsem se snažila inovovat barvičky - a také materiály, aby byly co nejlehčí. Každý dneska hledá, jak ušetřit deka v lodi nebo na sobě.

Jednou vás tedy právě taková práce bude bavit?

Určitě. Ale asi to není práce na plný úvazek. Musela bych si k tomu přidat u firmy další činnosti, nebo dělat ještě něco jiného.

Na kolik je ve vaší hlavě ještě finálová jízda na olympiádě v Pekingu, při které jste se topila?

Průběžně tam není vůbec, ale přijdou chvíle, kdy mi ji něco připomene. Třeba narazím v garáži na olympijskou helmu, nebo když si ze mně lidi dělají legraci kvůli tomu osudnému hornímu záběru ve válečku. Když tu jezdíme podobné kombinace, ozývá se: Tak co, dáš si tam horní záběr? Jo, občas je Peking terčem žertíků. Ale video si nepouštíme a tu jízdu v podstatě taky ne.

Viděla jste ji vůbec?

Jo, viděla, po návratu z olympiády jsme si jí doma pustili. Úplně jsem si neuvědomovala, ve které fázi přejezdu se to vlastně stalo, chtěla jsem si to ujasnit. A taky všichni říkali: Ty jsi pod tou vodou byla hodně dlouho. Já namítala: To se mi nezdá, musím si to pustit.

A připadalo vám, že to bylo dlouho?

Nijak mimořádně. Jasně, dá se vyeskymovat daleko rychleji, ale že by to bylo na utopení, jak mi mnozí předhazovali, to ne.

Když jste se rozhodovala, jestli pokračovat, říkala jste si: Takovou jízdou přece neskončím?

Budete se divit, ale nebylo. Já v sobě nemám takovou tu motivaci jako jiní lidé, že chci za každou cenu skončit dobrým výsledkem. Klidně bych skončila i tím Pekingem, kdybych měla všeho plné zuby.

Vážně?

Ano. Bylo by mi jedno, jaká ta poslední jízda byla, protože i dobrých výsledků jsem měla v loňské sezoně dost.

Budete se teď rozhodovat o své kariéře rok od roku?

To už dělám posledních deset let, i když dva roky před olympiádou jsem vždycky uvažovala, že do olympiády vydržím. Letos hodně převážil fakt, že je mistrovství světa v Seu. Kdyby bylo na nějaké mé neoblíbené trati, možná bych se na to vykašlala.

Budete na startu ze všech nejstarší?

Asi jo. Ale možná se ještě nominuje Máňa Sadilová, ta je ještě starší než já.

Neříkají vám někdy, že jste nesmrtelná?

Tohle používáte vy, novináři. My se u vody o věku fakt nebavíme. Ani o statistických věcech jako: Kolik už jsi jela těch mistrovství světa?

A kolik?

Spočítejte si to… Začínala jsem v roce 1989, ale dřív bývala mistrovství ob rok.

Je jich dvanáct. Dokázala byste si ještě všech 12 šampionátů vybavit, nebo už vám splývají?

Některé momenty si vybavím, ale z každého mistrovství asi něco jiného.

Jaké máte letošní cíle? Asi opět medaili, že?

Určitě. Pokud si vyjedu mančat, budu mít spoustu času na přípravu a navzdory věku bude pro mě ta medaile výzva.

Počítáte s tím, že se vás zase začnou opět ptát i na olympiádu v Londýně?

Tak trochu počítám, ale čtyři roky mi připadají daleko.

Tři. letí to…

Radši neříkám nic.

Dřív jste říkala: V žádném případě!

Teď tvrdím: Je to značně nepravděpodobné, ale není to vyloučené. Nic není vyloučené. Vyloučené není ani to, že mi nakonec lupne v hlavě a do té nominace letos nenastoupím. (smích) Stačil by jeden blbý zmrzlý trénink na Trnávce, v mrazu, který by mě zase vytočil. Zdroje vůle nejsou neomezené. Chvílemi už je to vážně na doraz.

Autor: Markéta Kosová

10.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Smrtelná dopravní nehoda motorkáře na Jablonecku. Stala se 29. května v Kokoníně¨.
3

V Kokoníně zemřel motorkář, nezvládl předjíždějí osobního auta

Několik policejních zásahových jednotech zasahovalo v pondělí v podvečer v českolipském hypermarketu Albert na sídlišti Lada.
AKTUALIZOVÁNO
10

V České Lípě v Albertu se údajně střílelo

AKTUALIZOVÁNO

RECENZE: Terorista z Rammstein se na pódiu odpálil

Praha /FOTOGALERIE/ - V pražské Eden Areně se 28. května uskutečnil první z letošních koncertů skupiny Rammstein.

DOTYK.CZ

29. květen 1985. Den, kdy anglická zvěř zardousila fotbal

Ta tragédie byla nevyhnutelná. V Bruselu, na Heysel Stadionu, se před finále fotbalového poháru mezi Liverpoolem a Juventusem Turín sešlo příliš výbušných ingrediencí. Desetitisíce zpitých chuligánů, nože, střelné zbraně, zchátralý a drolící se stadion, stupidní systém prodeje lístků, v podstatě nulová přítomnost policie. Byla to jatka zbytečná, ale poučná.  

Tatra Trucks zmodernizuje armádní děla. Obrana za ně zaplatí přes miliardu

Samohybné houfnice Dana pro českou armádu zmodernizuje kopřivnická firma Tatra Trucks. Ministerstvo obrany za zakázku zaplatí 1,27 miliardy korun. Zrenovováno bude 33 děl. Zakázkou se v blízké době bude zabývat vláda. Smlouvu by ministerstvo chtělo podepsat v září.

AKTUALIZOVÁNO

Odstartovaly dotace na dešťovou vodu. Zájem je obrovský

Během prvních dvou hodin od otevření nového dotačního programu Dešťovka přijal stát přes 800 žádostí za zhruba 39,5 milionu korun. Je to zhruba 40 procent celkového rozpočtu programu, ve kterém chce stát přerozdělit 100 milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies