VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jachtaře víc než řasy straší proudy v revíru

Praha - Čeští jachtaři finišují s přípravou na olympijské hry v Pekingu.

3.7.2008
SDÍLEJ:

Tudy sa mají v srpnu prohánět jachty při olympijském závodě...Foto: REUTERS/Stringer

Obrázky „zeleného“ moře nevypadají přívětivě. Olympijská marína v Čching-tao zarůstá v těchto dnech řasami, ale čeští jachtaři si z toho těžkou hlavu nedělají.

„Přibalím si golfové hole, kdyby ten green nestihli uklidit,“ vtipkuje Martin Trčka. Podle závodníka třídy Laser ovšem na začátku Her už nebude po řasách ani památky.

„Loni tam měli staré rybářské sítě, o které se lodě zadrhávaly, ale pak nastoupili vojáci a přes noc moře vyčistili, takže to určitě zvládnou,“ přitakala Lenka Šmídová.

Ostatně. Stříbrná z Atén, kde uspěla na Evropě, zjistí aktuální stav už koncem týdne. Ve čtvrtek totiž s Lenkou Mrzílkovou, s kterou jezdí v třídě 470, odlétají do dějiště her na závěrečný přípravný kemp.

„Stejně jsem to dělala před Řeckem a vyplatilo se. Měla jsem pak víc sebedůvěry, takže to opakuji,“ říká Šmídová.

A v Číně bude znalost prostředí nadmíru důležitá. Ve vybraném revíru málo fouká a jsou tam záludné silné spodní proudy. „Strašný, ale nemá cenu si stěžovat. Takové to je,“ mávne rukou Michael Maier, který na Finnu pojede už čtvrtou olympiádu.

Jak jsou proudy nebezpečné, poznal Maier před dvanácti lety v Atlantě. „Najednou jsem byl úplně z cesty a nevěděl, co se děje,“ vzpomíná.

V Číně se už „unést“ mimo ideální trasu nenechá. K tomu snad jachtařům pomůže i speciální hydrologický model. „Mám asi dvoukilogramovou složku papírů,“ přibalila si Šmídová doplněk ke kormidlu, stěžňům a plachtám.

Na jednotlivých listech se snaží (a bude i během olympiády) Petr Sklenář po půlhodinách rozkreslit možné varianty změn a síly toků. „Mělo by nás to přiblížit k reálné situaci na vodě,“ doufá Maier.

Američani data neprodali

„Nefunguje to stoprocentně, ale pomůže nám to vyvarovat se zásadních chyb,“ ví už z tréninku Šmídová.

Za pomoci modelu se snaží odhadnout, jak najíždět na bójky. Nedá se jet přímo, ale s odchylkou sta metrů. „Jinak by vás proud odnesl úplně pryč,“ vysvětlí Šmídová.

Svoji databázi si český tým pečlivě hlídá. „Francouzi o to měli zájem, ale je to naše,“ odhalí šéf jachtařského svazu Karel Bauer. „A my zase chtěli koupit data od Američanů, ale neprodali je,“ doplní.

Nakonec ale na vodě v houfu lodiček rozhodne stejně jachtařské umění. „Z devadesát devíti procent,“ míní Bauer. „A já věřím, že napodobíme Atény,“ říká odvážně s myšlenkou na medaili…

Autor: Radek Smekal

3.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies