VYBERTE SI REGION

Jak hodnotí sezonu? Hradilek: Bylo to peklo. Užil si road trip po Americe

Praha /ROZHOVOR/ - Loni slavil zisk titulu mistra světa, navíc doma v pražské Troji. Kajakář Vavřinec Hradilek byl na vrcholu. Uplynul rok a všechno je jinak. Stříbrný olympionik z Londýna většinu sezony promarodil, hlavně ho omezovaly problémy s krkem.

16.10.2014
SDÍLEJ:

Vavřinec HradilekFoto: Deník/ Martin Divíšek

Na letošním světovém šampionátu se to projevilo, do někdejší formy se nedostal, nepostoupil do finále. „Byla to facka, která přišla ve správnou dobu," říká teď Hradilek, který se už začíná chystat na další sezonu a pomalu vyhlíží i brazilskou olympiádu v roce 2016.

Jak hodnotíte uplynulou sezonu? Dá se na ní najít i něco dobrého?
Samozřejmě nejsem rád, že mě potkalo, co mě potkalo, na druhou stranu si ale myslím, že ve výsledku byl letošek nejlepší rok, kdy se mi mohlo něco takového přihodit. Proto bych nemluvil o tom, že mě potkala nějaká krize. Spíš mám o to větší motivaci vrátit se na svou bývalou úroveň, nebo spíš být ještě lepší. Možná že kdybych měl letos nějakou extra super sezonu, tak bych se motivoval hůř.

Vyhřeznutá ploténka na krční páteři, která vás letos nejvíc trápila, už je v pořádku?
Ještě si teď domlouvám kontrolní schůzku s doktorem Pavlem Kolářem, ale zdá se mi, že je to fajn. Po zářijovém mistrovství světa jsem si udělal takový road trip po Spojených státech, spoustu jsem toho procestoval a pro můj krk to byla pořádná zatěžkávací zkouška. Byl jsem moc rád, že mi to nedělalo problémy, ani při spaní po hotelích. Z toho jsem nadšený.

A zraněné zápěstí?
To jsem měl naražené z fotbalu před mistrovstvím světa a je to dobré. Snad už mě nic nepotká, do přípravy jdu v pořádku. Teď jedeme netradičně s judisty na kondiční soustředění, tím začneme trochu víc trénovat. Od příštího týdne do toho už víc šlápneme i na vodě.

Setkání s Hertlem? Lidé ho mají rádi

Zmínil jste cestu po Americe. Kde všude jste byl?
Cestu jsem si moc neplánoval, jel jsem spíš jen tak na blind. Ve státě Washington jsem se potkal se svým kamarádem kajakářem, tam jsem i jezdil na vodě. Dokonce jsem si tam skočil svůj zatím nejvyšší vodopád, z toho jsem měl radost. (úsměv)

Jak vysoký byl?
Asi jedenáct metrů.

Kam jste se vydal pak?
Jeli jsme do Utahu, do Salt Lake City, kde jsem viděl bikové závody, to byl taky velký zážitek. Pak jsme projeli celou Kalifornii, tam jsem se potkal s Tomášem Hertlem a byl jsem se podívat na zápas NHL. To bylo úžasné. Hokej mám moc rád, sám ho hraju, a setkání s Tomem bylo moc pozitivní.

Vy jste se předtím už někdy potkali?
Nepotkali, viděli jsme se poprvé. Přijeli jsme tam, když měl zrovna před zápasem, ale byl úplně v pohodě. Přinesl nám lístky, podívali jsme se pak i na trénink. Byl to zážitek. Popovídali jsme si, jak to v NHL chodí, tohle mě vždycky strašně zajímalo. Mám i fotku, jak stojím vedle Tomáše, který je ve výstroji, a i když jsem asi o sedm let starší, vypadám vedle něj jako prvňáček. (smích) Myslím, že Tomáš tam má našlápnuto k velké kariéře. Lidi ho tam mají rádi. Sám jsem viděl, jak šel z tréninku a zdravily ho i starší paní.

Kolik jste toho po Spojených státech dohromady najezdil?
Celkem jsme ujeli tři a půl tisíce mil. Oregon, Idaho, Salt Lake City, San Francisco, Los Angeles, Las Vegas…

Facka, která přišla ve vhodnou dobu

Také Las Vegas? Zahrál jste si tam v kasinu?
Ne. Abych řekl pravdu, původně jsme tam chtěli nějaký čas zůstat, ale pak jsme do toho města přijeli a mně se z toho trochu zvedl žaludek. Takže jsme tam jen vyzvedli kamaráda a jeli jsme dál. Nevydržel bych to tam. Nemám tenhle typ prostředí moc rád, navíc prachy bych v tom kasinu asi moc úspěšně neotočil. (smích)

Překvapila vás Amerika něčím?
Já to tam mám rád. Obecně rád poznávám lidi a tahle cesta mi dost pomohla. Hlavně jsem si tam psychicky odpočinul, díky tomu jsem tak nemyslel na nepovedené mistrovství světa.

Takže jste si po neúspěšné sezoně vyčistil hlavu?
Je pravda, že tahle sezona byla trochu peklo. Na druhou stranu ke sportu tohle prostě patří. Musíte prohrát, abyste pak mohli vyhrát. Byla to pro mě facka, která přišla ve správnou dobu.

Budete teď víc dbát na své zdraví?
Jednak to a jednak už vím, že se sportu musím věnovat pořád na sto procent. Není to tak, že jsem vyhrál mistrovství světa a od té chvíle půjde všechno samo. Tu facku jsem ostatně nedostal jen já, my všichni jsme ji teď naposledy dostali od Francouzů. Totálně všem vypálili rybník.

Afričané netuší, co slalom potřebuje

Příští rok se MS koná v Londýně na kanále, kde jste získal olympijské stříbro. Je to pro vás výjimečné místo?
Docela jo, mám to tam hodně rád. Navíc letos se tam jel Světový pohár, který jsem kvůli tomu krku prošvihl. Teď tam brzy jedu na soustředění a asi tam budu i přes zimu létat jen s baťůžkem na víkendy. Přece jen tam v zimě sice není teplo jako někde na jihu, ale tolik neprší a nefouká. Navíc tam mám strejdu na ambasádě. (úsměv) V lednu bych se pak rád vydal trénovat do Austrálie a na Nový Zéland, pak budu doma a v Londýně. Taky se občas můžu vydat do Spojených arabských emirátů, ale tam nejde být dlouho, protože to by se člověk oddělal. Tam je kanál uprostřed pouště, takže člověk vlastně nemůže dělat nic jiného než pořád trénovat.

Byl jste také zvolen do komise sportovců Mezinárodní kanoistické federace ICF. Jaké máte první zkušenosti s touhle funkcí?
Nedávno jsme si sami uspořádali mítink v Kodani, byli tam zástupci všech disciplín. Donutili jsme i generálního sekretáře ICF, aby za námi dorazil. Bylo to velmi pozitivní, řešili jsme spoustu věcí ohledně budoucnosti našeho sportu. Možná že nám ten sekretář jen tak mazal med kolem pusy, ale zdálo se, že by se našimi názory mohli i řídit.

Co přesně tedy chcete změnit?
Hlavně jde celkově o komunikaci federace s námi. Třeba francouzský trojnásobný olympijský vítěz a můj osobní vzor Tony Estanguet byl zvolen do Mezinárodního olympijského výboru a mohl by vodnímu slalomu pomoci. Přichází generace takových mladších „bafíků". Do lidí jako on chceme šít, aby se něco změnilo. Teď tam jsou třeba lidi z Afriky, kteří vůbec netuší, co se ve slalomu děje a co potřebuje.

Dají se nějaké změny čekat už na olympiádě v Riu?
Do té doby se toho asi moc změnit nepodaří. I když třeba se mluví o startu z rampy, což by se klidně stihnout mohlo. Pro diváky to bude atraktivnější, než když se na startu jen tak rozjedeme. Uvidíme, jak to dopadne, stejně jako třeba s plánovaným vyřazením deblkanoistů z programu olympiády na úkor kanoistek.

Autor: Vojtěch Žižka

16.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies